Barzoj - ruský chrt
Russkaya Psovaya Borzaya
Standard F.C.I. č. 193/25.04.2001/D

NĚMECKÝ PŘEKLAD: paní Michele Chauliac-Sneider
Pro Klub chovatelů a přátel barzojů do českého jazyka přeložila paní MUDr. Jitka Pacltová.

ZEMĚ PŮVODU: Rusko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 25.11.1999.

Použití: lovecký chrt, pes pro dostihy a coursing

KLASIFIKACE FCI: Skupina 10 chrti
Sekce 1 dlouhosrstí chrti nebo chrti s praporci
Bez zkoušky z výkonu

HISTORIE: Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I, tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeňev. Velký význam mělo založení chovatelské stanice "Perchinskaya okhota" slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valtsevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.

CELKOVÝ ZJEV: Barzoj je veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.

Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché, suché ale dobře vyvinuté svalstvo, avšak, hlavně na stehnech, nevystupuje. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.
U fen jsou obě výšky stejné.
Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.
Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.
Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.

HLAVA: suchá, dlouhá, úzká, aristokratická. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

MOZKOVNA:
Lebka: úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.

Stop: velmi málo vyznačen.

OBLIČEJOVÁ PARTIE:
Nosní houba: velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.

Hřbetní část čenichu: dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby klenutá.

Tlama: od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.

Pysky: tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.

Čelisti / zuby: zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.

Oči: velké, výrazné. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Nejsou ani hluboko uložené ani lehce vystupující; mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.

Uši: malé, měkké, pohyblivé; nasazené nad oční linií a směřující dozadu, skoro směrem k šíji. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou, nebo dopředu. Někdy je jedno ucho, nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

KRK: dlouhý, suchý; se strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nesen hodně nízko.

TRUP:
Kohoutek: není zdůrazněn.

Hřbet: široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Jeho nejvyšší bod leží u prvního nebo druhého bederního obratle.

Bedra: dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.

Záď: dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.

Hrudník: v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu se strany se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.

Břicho: dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

OCAS: srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V klidu visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úroveň hřbetu.

KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY: hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.

Plece: lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.

Nadloktí: mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Ramenní kloub je zřetelně zdůrazněn.

Loketní kloub: jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.

Předloktí: suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.

Nadprstí: vzhledem k zemi lehce šikmé.

PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedacích kostí, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.

Stehno: dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.

Holeň a lýtko: dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.

Zadní nadprstí: ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

TLAPKY: suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

CHODY / POHYB: s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velice měkký, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.

KŮŽE: vláčná, pružná.

OSRSTĚNÍ: hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v krajině beder tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší.

BARVA: kombinace všech barev kromě modré, hnědé (čokolédové) a jakýchkoliv odstínů těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, "kalhoty" a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

VELIKOST A HMOTNOST:

Výška v kohoutku:

• žádoucí pro psy: 75 – 85 cm
• pro feny: 68 – 78 cm

U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachován typický vzhled plemene.

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

Celkový zjev:

• lehká nebo mohutná stavba těla
• příliš podsaditý nebo příliš dlouhonohý typ
• lehká kostra
• nedostatečně vyvinuté osvalení.

Hlava:

• zřetelný (zdůrazněný) stop
• zřetelně klínovitý profil hlavy způsobený příliš vysokou lebkou
• široké čelo
• jařmové oblouky zřetelně vystupující.
• nosní hřbet příliš úzký nebo příliš krátký
• vystupující nadočnicové oblouky.

Chrup:

• Chybění jednoho zubu P2, malé, abnormálně opotřebované zuby
• Na chybějící zuby P1 a M3 se nebere zřetel

Oči:

• malé, kulaté; světle oříškové (světlý lískový oříšek), štěrbinovitého tvaru
• příliš zřetelné třetí víčko.

Uši:

• nasazeny nízko nebo nesměřují dozadu.

Krk:

• krátký, vysoko nesený

Trup:

• hřbet: úzký hřbet, propadlý ve výši jedenáctého hrudního obratle. Příliš silně klenutý.
• bedra: úzká, krátká, rovná.
• záď: úzká, krátká, zřetelně spadající.
• hrudník: úzký, plochý, málo hluboký; dolní linie je mnohem výše než úroveň loktů.
• břicho: málo vtažené

Ocas:

• nasazen buď příliš nízko nebo příliš vysoko; nesený vysoko; konec ocasu stočený do kroužku; spadající do strany; málo vyvinutý praporec. Krátký ocas.

Hrudní končetiny:

• úhel u ramenního kloubu příliš otevřený.
• lokte vytočené nebo vtočené
• lehce zakřivené předloktí
• zápěstí příliš krátké, příliš šikmé nebo strmé
• tlapky lehce vytočené nebo vtočené.

Pánevní končetiny:

• úhlení příliš výrazné; příliš malé úhlení (strmý postoj).
• sudovitý nebo kravský postoj hlezen,
• tlapky vtočené dovnitř.

Tlapky:

• sklon k poněkud širším, málo zakulacené; příliš masité (silné)

Kůže:

• nedostatečně pružná.

Srst:

• postrádající lesk, střapatá; málo vyvinuté kalhoty a praporce na končetinách nebo na ocasu; hladká srst; jemné kudrny po celém těle.

Barva:

• tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení, nápadné rezavé znaky.

TĚŽKÉ VADY :

Celkový zjev:

•  změkčilá konstituce, hrubá stavba těla.
• krátký trup
• těžká, hrubá stavba kostry
• kulaté kosti.

Hlava:

• ochablé (volné) tkáně.
• tupá morda

Chrup:

• chybění jednoho zubu P3, jednoho P4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2.

Oči:

• oči hluboce uložené, žluté oči

Uši:

• ušní boltce tlusté, hrubé, se zaoblenými konci

Krk:

• lalok nebo volná kůže na hrdle, krk s kruhovým průřezem.

Trup:

• hřbet: propadlý hřbet, rovný hřbet u psů
• záď: velmi úzká, velmi krátká, spáditá
• hrudník: v přední partii propadlý, sudovitý.
• břicho: měkké, ne pevně vtažené.

Ocas:

• tlustý; v akci dolů spadající.

Hrudní končetiny:

• podstatné odchylky od popisu standardu; příliš kostnaté zápěstí
• kosti předloktí kruhového průřezu

Pánevní končetiny:

• podstatné odchylky od popisu standardu.

Tlapky:

• široké, kulaté, kočičí, ploché a s roztaženými prsty.

Kůže:

• volná.

Srst:

• hrubá, zježená

Barva:

• tečkování v jiném odstínu než je základní barva.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

Chování / charakter (povaha):

• agresivita vůči člověku

Zuby:

• předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus)
• chybění řezáků nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (P4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.
• Chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti.

Oči:

• modré (břízové oko)

Ocas:

• jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas.
• výskyt paspárků (vlčích drápů)

Barva srsti:

• hnědá, čokoládově hnědá, modrá

Poznámka: Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Galileo Galilei z Bilmy - Chovný pes plemene Barzoj