Tibetský španěl
Tibetan Spaniel
Standard F.C.I. č. 231 / 11.05.1998 / D

Foto: Klub chovatelů tibetských španělů (KCHTS)

ZEMĚ PŮVODU: Tibet.

PATRONÁT: Velká Británie.

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 24.06. 1987.

POUŽITÍ: Společenský pes.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 9 - Společenští a pokojoví psi.
Sekce 5 - Tibetská plemena.
Bez pracovní zkoušky

CELKOVÝ VZHLED: Malý, aktivní a ostražitý. Dobře vyvážených celkových proporcí; délka trupu lehce přesahuje kohoutkovou výšku.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Veselý pes, se sebevědomým vystupováním, mimořádně inteligentní, rezervovaný vůči cizím. Ostražitý, věrný, ale nezávislý.

HLAVA: Malá v poměru k tělu, nesena hrdě. Samčí výraz u psů, avšak bez hrubosti.

MOZKOVNA
Lebka: Středně široká, středně dlouhá a lehce klenutá.

Stop: Mírný, ale zřetelně vyznačený.

LEBKA OBLIČEJOVÉ ČÁSTI:
Nosní houba: Přednostně černá.

Tlama: Střední délky. Tupá, dobře vyplněná, prostá vrásek. Brada je značně hluboká a široká.

Čelisti / zuby: Mírný předkus. Spodní čelist mezi špičáky je široká, s rovnoměrně uspořádanými řezáky. Plný chrup je žádoucí. Při zavřené tlamě nesmí být vidět zuby a jazyk.

Oči: Tmavě hnědé, oválné, bystré a výrazné, střední velikosti, uloženy poměrně daleko od sebe, ale směřující přímo vpřed; Oční víčka černá.

Uši: Střední velikosti, visící, u dospělých psů bohatě osrstěné, nasazené poměrně vysoko. Žádoucí je, aby se po stranách poněkud zvedaly od lebky, ale nesmí být neseny odstávající. Velké, těžké, hluboko nasazené uši jsou netypické.

KRK: Mírně kratší, silný a plynule přechází do trupu. Pokrytý hřívou popřípadě šálem tvořenými z delší srsti; tento znak je u psů výraznější a lépe vyjádřen než u fen.

TRUP: Délka trupu od kohoutku ke kořeni ocasu je poněkud větší, než je kohoutková výška psa.

Hřbet: Rovný.

Žebra: Dobře klenutá.

OCAS: Vysoko nasazený, bohatě osrstěný (s praporci) a v pohybu vesele nesen stočený nad hřbetem. (Ocas visící v postoji dolů se nesmí penalizovat.)

Foto: Klub chovatelů tibetských španělů (KCHTS)

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY: Střední síly kostí. Hrudní končetiny lehce prohnuté, ale dobře navazují na plece.

Plece: Dobře uložené, skloněné dozadu.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Dobře utvářené a silné.

Kolenní klouby: Středně vyjádřené zaúhlení.

Hlezna: Hluboko postavená, při pohledu zezadu rovná.

TLAPY: Zaječí tlapky. Malé a dobře formované, s osrstěním mezi prsty; toto osrstění často přesahuje tlapky. Kulaté kočičí tlapky jsou nežádoucí.

CHODY: Rychlonohý dojem, přímý, volný a sebevědomý pohyb.

OSRSTĚNÍ

SRST: Krycí srst hedvábné struktury, krátká v obličejové partii a na přední straně končetin, středně dlouhá na těle, ale poměrně hladce přiléhající. Podsada je jemná a hustá. Uši a zadní strany končetin krásně osrstěny. Ocas a zadní strana stehen bohatě pokryté dlouhou srstí. Celkově by osrstění nemělo být nadměrně bohaté, přičemž feny bývají zpravidla méně osrstěny a mají méně vyjádřenou hřívu než psi.

BARVA: Všechny barvy a jejich kombinace jsou povoleny.

VELIKOST A HMOTNOST :

Kohoutková výška: cca 25,4 cm (10 palců).

Hmotnost: Ideální v rozmezí 4,1 až 6,8 kg (9 - 15 liber).

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

Poznámka: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Klub chovatelů tibetských španělů (KCHTS) - jediný klub v České republice, kde jsou sdruženi chovatelé, majitelé i milovníci těchto nádherných a milých pejsků.