|
|
Velký knírač
Riesenschnauzer
Standard F.C.I. č. 181/D
Země původu:
Německo
Datum
platnosti:
6.dubna 2000
Použití:
pracovní a doprovodný pes
Klasifikace
FCI:
skupina 2: pinčové a knírači, molosové, švýcarský salašnický pes
a jiná plemena
sekce 1: pinčové a knírači
se zkouškou z výkonu
Krátký
historický nástin:
Původní byl velký knírač používán v jižním Německu jako
nadháněč dobytka. Na přelomu století zjistili cílevědomí chovatelé,
že je to výkonný pes se skvělými charakterovými vlastnostmi. Od roku
1913 je vedena plemenná kniha, od roku 1925 byl uznán jako služební
pes.
Všeobecná
charakteristika:
Velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý, hrubá srst; zvětšený,
silný obraz středního knírače. Odolný a bojovný pes, vzbuzující
svým zjevem respekt.
Významné
proporce:
Kvadratická stavba, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně
délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu po týlní hrbol)
odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku k nasazení ocasu).
Povaha:
Typickými povahovými rysy jsou dobromyslnost, vyrovnaná povaha a neúplatná
věrnost svému pánovi. Má vysoce vyvinuté smyslové orgány, chytrost,
učenlivost, sílu, vytrvalost, rychlost a odolnost vůči nepřízni počasí
a nemocem. Díky svým vrozeným obranným schopnostem se nejlépe hodí
jako doprovodný, sportovní, pracovní a služební pes.
HLAVA
Lebka
je silná, protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu.
Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, probíhá bez
vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu.
Stop
neboli žlabinka je zvýrazněna obočím.
Obličejová
část:
Nos:
Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý. Hřbet
nosu je rovný.
Morda:
Je zakončena jako tupý klín.
Pysky:
Jsou černé, pevné a těsně přilehlé k čelistem. Koutek je uzavřený.
Čelisti/skus/zuby:
Silná horní a dolní čelist. Chrup je úplný (42 zubů podle zubní
formule), silně vyvinutý, dobře uzavřený a čistě bílý. Žvýkací
svaly jsou mohutně vyvinuté, výrazné líce však nesmí i s bradou
rušit hranatý tvar hlavy.
Oči:
Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým
výrazem. Víčka dobře přiléhají.
Uši:
Klopené, vysoko nasazené, tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají
k lícím, stejnoměrně nesené, dopředu ve směru spánků vytočené,
přičemž stejnoměrné překlopení boltců nemá přesahovat temeno.
KRK
Silná,
svalnatá šíje je nahoru elegantně klenutá. Krk přechází harmonicky
do kohoutku. Silně nasazený, štíhlý, ušlechtile nesený a odpovídající
mohutnosti psa. Kůže na hrdle je napnutá a bez záhybů.
TĚLO
Horní
linie:
Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek:
Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet:
Silný, krátký a pevný.
Bedra:
Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od žeberního oblouku ke kyčlím
je krátká, takže pes působí kompaktně.
Záď:
Lehce zaoblená, neznatelně přecházející k nasazení ocasu.
Hrudník:
Přiměřeně široký, na průřezu oválný, dosahuje k loktům.
Předhrudí:
je díky přední části hrudní kosti výrazně vyvinuté.
Břišní
linie:
Nepříliš vtažené slabiny, tvoří se spodní část hrudníku pěkně
probíhající linii.
Ocas:
Přirozeně ponechaný.
KONČETINY
Hrudní
(přední):
Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a ne úzko
postavené. Předloktí při pohledu ze strany jsou rovná.
Plece:
Lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře osvalená
a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená
a dobře dozadu uložená, k vodorovné linii vytváří úhel asi 50°.
Paže
dobře k trupu přilehlá, silná a osvalená, tvoří s lopatkou
úhel asi 95 až 105°.
Loket
je přiléhající, ani vybočený ani vbočený.
Předloktí:
Při pohledu ze všech stran je zcela rovné, silně úhlené a dobře
osvalené.
Zápěstí:
Je silné, stabilní, jen neznatelně se odchyluje od struktury předloktí.
Záprstí:
Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce,
silné a lehce pérující.
Přední
tlapy:
Krátké a zaoblené, prsty k sobě těsně přiléhají a jsou
klenuté (kočičí tlapa), s krátkými, tmavými drápy a drsnými
polštářky.
Pánevní
(zadní):
Při pohledu ze strany šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžně
probíhající, ne úzko postavené.
Stehno:
Přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno:
Nesměřuje ani dovnitř ani ven.
Bérec:
Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející do silného hlezna.
Hlezno:
Výrazně úhlené, silné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.
Nárt:
Krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní
tlapy:
Krátké prsty, těsně k sobě přilehlé a klenuté; drápy krátké
a černé.
Pohyb:
Pružný, elegantní, svižný, uvolněný a prostorný. Přední končetiny
vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní končetiny poskytují
– vydatně vykračující a pérující – žádoucí sílu k pohybu.
Přední končetina jedné strany je posunována dopředu současně se
zadní končetinou druhé strany. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
KŮŽE:
Těsně
přiléhá po celém těle.
Srst:
Vlastnosti:
Srst má být
drátovitě tvrdá a hustá. Sestává z husté podsady a v žádném
případě z nepříliš krátkých, tvrdých, k tělu přiléhajících
pesíků. Pesíky jsou drsné, dostatečně dlouhé, aby bylo možno
posoudit strukturu, ani otevřené, ani vlnité. Srst na končetinách má
tendenci nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Jako
typické znamení se tvoří na morně nepříliš měkká brada a rozježené
obočí, které lehce překrývá oči.
Barva srsti:
- a) čistě černá s černou podsadou a
- b) pepř a sůl, pro kterou je
chovatelským cílem střední tónování s pravidelně rozloženým,
dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou
barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny
barevné odstíny musí mít odpovídající tmavou masku, která k nim
má harmonicky ladit. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a
končetinách jsou nežádoucí.
VÝŠKA
A VÁHA
Kohoutková
výška
je u psů a fen mezi 60 a 70 cm.
Váha
je u psů a fen mezi 30 a 42 kg.
VADY:
Na
každou odchylku od předcházejících bodů musí být nahlíženo jako
na vadu, jejíž hodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni
odchylky.
Pozoruhodné
vady
- těžká nebo kulatá lebka,
- celkově příliš malá nebo příliš krátká hlava,
- vrásky na čele,
- krátká, špičatá nebo úzká morda,
- klešťový skus,
- silně vystupující líce a lícní kosti,
- nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
- světlé, příliš velké nebo příliš malé oči,
- volná kůže na hrdle,
- lalok, úzká šíje,
- příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet,
- kapří hřbet,
- spadající záď,
- k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
- dlouhé tlapy,
- mimochod,
- příliš krátká nebo dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá,
hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst nebo jiné barevné příměsi,
- hnědá podsada,
- u zbarvení pepř a sůl: úhoří hřbet nebo černé sedlo,
- do 2 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky
Těžké
vady
- těžkopádná nebo lehká, nízko nebo vysokonohá stavba těla,
- obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
- vybočené lokty,
- vbočená hlezna,
- strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
- více než 2 cm a méně než 4 cm pod dolní nebo přes
horní hranici výšky
Vylučující
vady
- jakékoliv znetvoření,
- vadný typ,
- vady skusu: předkus, podkus, nepravidelný skus,
- hrubé vady jednotlivých tělesných krajin, jako např. vady
stavby těla, srsti a její barvy,
- plachost, agresivita, zlomyslnost, přehnaná nedůvěřivost,
nervosita,
- více než 4 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky.
Varlata:
Psi musí vykazovat dvě zřetelná, normálně vyvinutá varlata, která
se zcela nacházejí v šourku.
KCHK ČR
- klub chovatelů kníračů ČR
|
|