Proč jsem si pořídila svoje Albíny aneb jak se žije s pyrenejským mastinem.
Vydáno dne 31. 05. 2004 (3899 přečtení)

Původně jsem myslela, že bych napsala něco o standartu, povaze a chovu pyrenejského mastina. Ale došla jsem k názoru, že tyto informace si v dnešní době každý může sám zjistit pomocí internetu, dotázáním chovatelů a příslušných klubů které zastřešují toto plemeno. Rozhodla jsem se, že Vám pyrenejského mastina přiblížím z jiné stránky, nežli z chovatelské a ze stanov a standartu FCI. Začnu tedy od začátku.

Od malinka jsem vyrůstala mezi psy, moje máma vlastní chovatelskou na stanici na malé plemeno. Když jsem se odstěhovala od rodičů a před čtrnácti lety se vdala, tak jsme si s manželem pořídili k našemu prvnímu, v té době měsíčnímu synovi stříbrnou toy pudlici. V paneláku jsme měli svého času čtyři pudlice a dobrmanku. Všichni naši původní pejsci byli bez PP a současné době již nežijí (dobrmanka a poslední pudlice zemřeli v létě 2003), ale s láskou na ně vzpomínáme. Každý pejsek měl své klady a zápory, ale všichni byli skvělí a jsem moc ráda že jsme je měli. Když se v roce 1999 naskytla možnost prodat náš panelákový byt a splnit si společný sen s manželem, tak jsme neváhali ani minutu. Naším snem bylo koupit starší rodinný domek s velkou zahradou, kde by byl prostor a odpovídající podmínky na mojí velkou lásku a koníček. Tím koníčkem jsou naši pejskové. Po neskutečných problémech s prodejem bytu jsme se v březnu roku 2000 stěhovali do rodinného domku. Sice žádá spoustu oprav a předělávek, ale je náš, v čistém prostředí, s velkou zahradou a klidem od městského ruchu.

Do domku jsme se stěhovali se starou pudličkou, starší dobrmankou a rhodéskou ridgebačkou. Protože ani jedno plemeno není vhodné k celoročnímu pobytu na zahradě a naše vesnice je taková, kde dávají lišky dobrou noc, začali jsme s manželem uvažovat o psím plemeni, kterému nevadí celoroční pobyt venku. Nechtěli jsme aby bylo dominantní k našim psům a milovalo by naše čtyři děti a havanské bišonky, kteří přišli do naší rodiny. A tady nastal problém, které velké, chlupaté plemeno bude vhodné. Prohlíželi jsme si psí atlasy, brouzdali po internetu a sledovali chovatelskou inzerci.

Napadla nás taková plemena jako například kavkazský pastevecký pes, středoasiat, šarplaninský pastevecký pes. Měli jsme velké štěstí že jsme narazili na velmi slušné chovatele, kteří nám sdělili, že bychom mohli mít problémy s hierarchií smečky psů, které jsme v té době vlastnili. Jsme rádi, že jsme telefonovali slušným chovatelům, kteří se nesnažili nám své plemeno prodat, ale upozornili i na tuto skutečnost, než abychom byli zklamaní, kdyby to ve smečce nefungovalo. Neradi bychom se zbavovali staršího pejska z důvodu povahy která by nám nemusela vyhovovat.

V říjnu roku 2000 jsem si pročítala časopis Pes přítel člověka. V inzerci jsem narazila na inzerát s fotografií a nabídkou na štěňata plemene pyrenejský mastin. Pejskové na fotce se mi moc líbili a tak jsme se rozhodli, že si o tomto plemeni zjistíme více informací. Zjistili jsme, že pyrenejský mastin je původně mohutné pastevecké plemeno, které se používalo na ochranu stád před vlky a medvědy. Pokud je dobře vychovaný je velmi tolerantní k domácím zvířatům a jiným psům. Správně vychovaný pyrenejec, je klidný a ovladatelný, rozvážný a přátelský. V dnešní době tato ochrana stád není potřeba, tak se využívá k ochraně domů a statků. Tato informace nás velmi zaujala, právě proto, že máme čtyři děti, velkou zahradu a jiná plemena psů. Nechtěli jsme psa, který by byl bez výcviku neovladatelný a agresivní k dětem a k jiným plemenům. Pyrenejský mastin splňoval naše požadavky na velkého, chlupatého psa, který je vhodný k celoročnímu pobytu venku. Další věc která se nám líbila byla ta, že i když se jedná o částečně dlouhosrstého psa, tak péče o jeho srst není náročná. Jelikož jeho srst má samočistící schopnost, stačí psa jednou týdně pořádně vykartáčovat a jeho srst se sama nádherně vyčistí.

Bylo trochu složitější sehnat štěně uvedeného plemene. Pyrenejský mastin patří v naší republice, ale i ve světě mezi málo známá a málopočetná plemena. V české republice jsou nyní i s mojí chovatelskou stanicí pouze čtyři chovatelské stanice, které pyrenejské mastiny odchovávají. Počet psů v ČR ke dni 31.3.2004 činí 180 psů. Toto číslo vím přesně, protože číslo 180 má fenka z vrhu C, která byla odchována v naší chovatelské stanici. Mezi tímto uvedeným počtem jsou nejen štěňata narozená v ČR, ale i dovozy cizích psů ze zahraničí, vyvezená štěňata mimo naší republiku, a i někteří již mrtví pejskové tohoto plemene. Je to od roku 1998 velmi nízký počet. Je to i ku prospěchu plemene, alespoň se nevyskytují štěňata bez PP, a většina chovatelů se snaží o upevnění zdraví, kvality a povahy.

Po našem pátrání, kdy jsme s manželem a dětmi objeli všechny chovatelské stanice, prohlédli si psy, zjistili povahy a informace od chovatelů jsme se rozhodli si počkat na štěně v chovatelské stanici Arcita. Jsem velmi ráda, že jsme nedali jenom na výstavní úspěchy určitých psů, ale drželi jsme se našeho původního požadavku na povahově vyrovnaného psa. V té době tato chovatelská stanice neměla štěňátka, ale očekávala. Udělali jsme si předběžný záznam na fenku. Paní chovatelka po nás nepožadovala zálohu z důvodu, kdyby například fena potratila nebo o štěňátka přišla, nebo se žádná fenka nenarodila. Z velmi vážných rodinných důvodů musela CHS Arcita odprodat již nakrytou fenu do CHS Od Rivety. V této CHS se dne 2.6.2001 narodila naše vytoužená fenka Alba.

Když Alba splnila věk osmi týdnů, mohli jsme si jí po téměř roce čekání na to naše štěně, konečně odvézt domů. Alba jak postupně rostla, nás utvrzovala v jedné věci. Všechno, co se dalo o povaze tohoto plemene sehnat, tak splňovala. Je velmi milá, kamarádská, miluje naše děti i nás a vychází se psy. Každou návštěvu, kterou pustíme na náš pozemek přátelsky přivítá. Máme menší hospodářství – kachny, husy, slepice, krůty a kozu. Sice ze začátku měla tendenci slepice olizovat až do masa, chudinky dvě slepice to nepřežily, ale to se výchovou odnaučila a nyní jim již jen chodí krást vajíčka, která včas nesebereme. Miluje vyvýšená místa odkud má rozhled po okolí.Nemáme své psy zavřené v kotci, ani ve výběhu, ale mají k dispozici celý prostor naší zahrady. Nic nám na zahradě neničí. Jediné co se mi trošku nelíbí je skutečnost, že si umí sami očesat rajčata z keříčků, papriky, okurky atd. Z těchto důvodů jsme zeleninovou zahrádku ohraničili 75 cm vysokým plůtkem. Milují vodu a náš pes mě velmi překvapil, když nám přeskočil do bazénu 90 cm vysokého. Procházel se v něm, ale protože jeho srst nasákla vodu, byl problém ho odtamtud dostat ven. Vyřešil to sám. Když ho koupání přestalo bavit, ladně z něj vyskočil a šel se schovat do stínu. Toto nám dělá v létě pravidelně. Alba má i ochranitelské pudy, protože naše děti nechtěla pustit na rybník a řeku, kde led nebyl již moc pevný. Zimu toto plemeno velmi miluje, zahrabávají se do sněhu a se svojí mladší sestrou Baffy (která byla dalším štěněčím přírůstkem) a psem (který k nám přišel jako čtyřletý od lidí, kteří si mysleli, že bude vodícím psem pro jejich postižené dítě a pes tyto povahové požadavky nemohl splňovat, od toho jsou jiná plemena a speciální výcvik), kteří k nám časem přibyli, si ve sněhu velmi rádi hrají.

Alba nám dělá radost nejen povahově, ale i výstavně. Na klubové výstavě v dubnu 2002, kdy jí bylo pouhých deset měsíců a byla ve třídě mladých porazila interšampiony a odešla s oceněním V1, CAJC, klubový vítěz mladých, BOB – vítěz plemene. Do svých dvaceti měsíců získala mnohokrát výborná 1 nebo 2, 3x CAJC, CAC, vítěz třídy mladých, český junioršampion a klubový junioršampion. V devatenácti měsících jsme jí nechali zrentgenovat na DKK a DKL. Stala se druhou fenou v ČR, která byla rentgenovaná a první fenou v ČR která má hotový RTG – DKK 0/0, DKL 0/0. Tímto nám udělala samozřejmě radost.

Před rokem 2001 nebylo povinné RTG pro uchovnění. V současné době mají v ČR vyšetřeny kyčle pouze tito psi: (Alba, Asia, Akym, Baffy, Britany, Bridgite Od Rivety), (Bert, Ciko Almanach), (Asta Smart Giant), (Bára, Casia Farma Štěkot). Toto jsou jediní psi kteří mají udělané vyšetření kyčlí s různými výsledky, všichni tito psi splnili podmínky chovnosti. Tito psi jsou uvedeni k datu 31.3.2004 a informace byly získány z informačních zpravodajů Moloss clubu cz.

Všem, kteří váhají, které plemeno si pořídit na zahradu na hlídání, mohu pyrenejského mastina vřele doporučit. Nepotřebuje složitý výcvik a dril jako služební plemena, nemusí se s ním denně naběhat několik km. Pokud máte větší zahradu a dopřejete mu procházky, kontakt s lidmi a dětmi, bude velmi spokojený. Není ani dominantní a důslednou výchovou a laskavou rukou z něj vychováte pohodového kamaráda, který bude spolehlivě chránit Váš majetek, Vás a Vaší rodinu a případě potřeby je ochoten za Vás položit i vlastní život. Samozřejmostí u tohoto plemene, je jako u všech velkých a obřích plemen kvalitní krmení v období růstu. Naše psy krmíme krmivem Pro Pac Dog s recepturou pro obří plemena. Dále v naší stanici používáme kloubní přípravky nejen pro dospělé psy, ale hlavně pro štěňata. Velmi důležitou součástí odchovu štěňat je správná socializace. Naše štěňata jsou odchovaná ve společnosti našich dětí, jsou zvyklá na ostatní psy, domácí zvířectvo a cizí lidi. Od určitého věku je bereme na menší procházky na vodítku. V moc raném věku ne, z důvodu toho, abychom nenamáhali klouby. Přece jenom pyrenejský mastin patří mezi obří plemena, kterému by příliš velké namáhaní dlouhými procházkami mohlo uškodit. Do určitého věku doporučuji spíše volný pohyb po zahradě, kdy si pejsek sám určí, kdy je unavený a menší procházky, aby se nezanedbala další socializace.

Zájemci o toto povahově skvělé plemeno, si mohou zjistit informace o chovných jedincích v chovatelských stanicích, prostřednictvím Moloss clubu – paní ing. Kateřina Bečková tel. 377 897 978 a Klubu málopočetných plemen psů – paní Helena Jeníková tel. 296 326 020.

Další informace a možnost podívat se na toto skvělé plemeno nabízíme všem případným zájemcům v naší chovatelské stanici Bohemia Vampirelli.

Ivana Herčíková
http://www.cz-pes.cz/pyrenejsky-mastin
hercikt@quick.cz