Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) - díl 4. (dokončení) - minulost a statistiky
Vydáno dne 18. 07. 2004 (10415 přečtení)

Počátky DKK: Již Hippokrates psal o kyčelních obtížích u člověka. V lexikonu přátel psů z roku 1933 se také již máme možnost dočíst o "zánětu kyčelních kloubů" (čímž je možná míněno totéž jako dnes již známá DKK), s upozorněním "VYSKYTUJE SE ZŘÍDKA!!". (Hellmuth Wachtel, 1997). A jen tak pro zajímavost dnes je světový průměr dysplazie kyčelních kloubů u většiny plemen okolo 30 - 40%.

Roku 1935 objevil Schnelle (USA) tento dědičný defekt u psa. Pak se DKK projevila jako onemocnění německých ovčáků. Po druhé světové válce se pro své dobré schopnosti počali dovážet němečtí ovčáci do Ameriky. Tito psi byli ale často reklamováni. Příčinou byl zvýšený výskyt DKK. Postupně byla DKK zjišťována i u ostatních plemen (převážně obřích a velkých).

A jak je to teď?

DKK je nyní jeden z největších problémů světové kynologie. Je to nejrozšířenější ( dnes je opsáno přibližně 450 dědičných chorob u psa ) a nejznámější defekt u psa. Průměr DKK je u většiny plemen 30 - 40 %. To znamená, že každý 3 pes trpí DKK. V této době je 15% ze všech vyšetřených psů postiženo střední a těžkou dysplazií. Pro představu o postižení některých plemen DKK udávám následující údaje.

Frekvence výskytu DKK v závislosti na plemeni:

Mezi další plemena zatížená DKK patří např. Vizsla, Malamut, Labrador, Dobrman, Puli, Grifon, Stř. knírač, Dalmatin nebo Vlkodav. Údaje v tabulce jsou převzaté z práce od MVDr. Karla Čoudka "Vývojová onemocnění končetinového skeletu" z roku 1998.

V práci Hellmutha Wachtla z roku 1997 je první desítka postižených psů uvedena následovně:

Jana Baudyšová
e-mail: Jani_b@post.cz
http://janii.wz.cz 
ircnet: #Praha - Janii
ICQ: 190763888