Zpět do reality! - Otevřený dopis poslancům, senátorům a médiím
Vydáno dne 04. 09. 2008 (8781 přečtení)

Vážené dámy, vážení pánové, bohužel opět nastala situace, kdy se musíme ozvat proti vytváření virtuální reality, pseudoargumentům a pokusům o jejich zneužití ve prospěch politické kariéry jednotlivce či jednotlivců.

Jedná se o aktivity poslance Jeronýma Tejce (dále i jako navrhovatel nebo jen JT), který se znovu pokouší vyniknout v oblasti, ve které mu chybějí, byť jen základní, znalosti. Jde o jeho návrh zákona o chovu psů. Ať už bude pro jeho návrh použit jakýkoliv název, nic to nemění na meritu věci. Tento otevřený dopis vám píšeme prostě proto, že už máme dost lží, překrucování skutečnosti, poplašných zpráv, výmyslů a nestoudného  ovlivňování veřejnosti i zákonodárců.

Doufáme, že se shodneme na následujícím:

• prostřednictvím zákonů se mají řešit věci podstatné a důležité
• podklady k přípravě zákona nemají být lživé, vybájené, ignorující pravdu a fakta
• zákon mají připravovat odborníci
• zákony se nemají dublovat
• zbytečný zákon nemá v této zemi co dělat

Společné rysy dřívějších i nynějších navrhovatelů:

•  snaha o sebezviditelnění za jakoukoliv cenu, každým možným způsobem
• absolutní absence kynologických znalostí jakéhokoliv druhu
• úmyslné ignorování kynologů, kynologických orgánů a organizací
• ignorování všech podložených dat včetně oficiálních dat ČR ať už z neschopnosti či neochoty
• úmyslné ignorování platných právních předpisů
• úmyslné negativní ovlivňování veřejnosti spoluvytvářením atmosféry stavu strachu a nesnášenlivosti

Základní teze deklarované jako důvod návrhu zákona prohlašujeme za úmyslné lži

Zdroje informací

Navrhovatel vychází jen z jakési virtuální reality, ve které se titulky bulváru mění v axiomy, které netřeba dokazovat. A naopak, bulvár každé navrhovatelovo vystoupení (a že je jich na toto téma požehnaně) bere jako potvrzení své „pravdy“.

Věnujte, prosím, pozornost skutečnosti, že navrhovatel nikdy neuvádí zdroj informací, což by mělo být při jeho snaze naprostou samozřejmostí. Bohužel tím pouze vytváří negativní společenské mínění o majitelích psů a o psech samotných a tím v podstatě podněcuje nesnášenlivost a často i nenávist vůči skupině obyvatel. Jakkoliv chápeme, že právě toto klima mu vyhovuje ve snaze o přijetí jeho návrhu, považujeme takový postup za naprosto nekorektní, nedůstojný člověka s vysokoškolským vzděláním, matoucí navíc nejen občany, ale i vás, poslance a senátory.

Příklad námi používaných zdrojů, které navrhovatel z neznalosti, či spíše úmyslně opomíjí:

• Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)
• Státní zdravotní ústav (SZÚ) - Systém monitorování zdravotního stavu – souhrnné zprávy
• Státní veterinární správa
• Ministerstvo vnitra ČR
• Česká asociace pojišťoven
• Česká pojišťovna
• BESIP - Informace o nehodovosti
• Výzkumný ústav bezpečnosti práce
• ČTK

Jelikož se navrhovatel několikrát v důkazní tísni vyjádřil, že žádné statistiky neexistují (doloženo písemně), musíme uvést toto jeho nepravdivé tvrzení na pravou míru. Takové statistiky existují a jsou veřejně bez problému přístupné, pouze navrhovatel nebyl schopen či nebyl ochoten je objevit a využít. Pak by totiž toto jeho tvrzení padlo. Jinými slovy, buď žije v nevědomosti, nebo zcela účelově lže.

Základním zdrojem našich informací je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, http://www.uzis.cz/  (dále jen ÚZIS), kde je možno získat bez problémů i údaje o hospitalizacích a úmrtích podle jednotlivých diagnóz a příčin. Pro orientaci ve zmíněných datech slouží „Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize“, kterou lze na ÚZIS zakoupit (přibližná cena je 70,- Kč). Oficiální údaje z ÚZIS používáme my a to nejen v tomto materiálu. Konkrétní diagnóza W54, o které se budeme podrobněji zmiňovat a srovnávat ji případně s jinými, nese plně kvalifikovaný název „Kousnutí nebo úder psem“.

Prohlašujeme, že skutečnosti uvedené v tomto našem materiálu, jsou založeny na oficiálních statistikách státní statistické služby, vše můžeme doložit písemně oficiálními materiály, citované výroky pak archivovanými obrazovými i zvukovými záznamy, materiály publikovanými navrhovatelem v jejich přesném znění a navíc i jeho autentickou korespondencí.

Jeden z častých a opakovaných výroků pana poslance je formulován ve smyslu, že „Budu kontaktovat odborníky, kynology a kynologické organizace.“ Je konec srpna 2008 a pan poslanec se odborníkům a kynologickým  organizacím stále pečlivě vyhýbá. Jedinou zaznamenanou výjimkou je návštěva výstavy v Letňanech, kde ústně, před našimi zraky, požadoval na Klubu bulteriérů návrhy pro svůj zákon. Prostě „Já dělám zákon, který je nutný a vy mi dejte podklady, co tam mám dát!“. Byli jsme u toho osobně. A mimochodem, prošel davem stafordšírských bulteriérů, aniž by si jich všiml, protože je prostě nepoznal. Odborník na „bojové“ či „nebezpečné psy“ a jejich seznamy?

Jaká je tedy pravda?

Argumentace poslance Tejce se plně shoduje s bulvárními titulky a úvahami. Tyto „argumenty“ jsou uvedeny jako mezititulky. Na základě námi uvedených oficiálních a veřejně dostupných zdrojů jednotlivé výroky komentujeme.

„Psi představují nebezpečí pro lidi“

Výchozí pro hodnocení tohoto údaje je časová řada 1994 – 2007. Za tuto dobu zemřelo na následky úrazů (po odečtení sebevražd) cca 75.700 lidí. Z toho deset smrtelných úrazů připadá na Dg. W54, což činí 0,013%, slovy tedy 13 tisícin procenta! (zdroj Ročenky ÚZIS) Kdo může tvrdit něco o hrozivém nebezpečí? Prakticky cokoliv vidíte kolem sebe, je nebezpečnější než psi!

„Počet napadení psy stále a hrozivě roste“

Počet konfliktů sice mírně kolísá a to v řádu jednotek, hovořit o nárůstu však nemůže nikdo. Stále je nejčetnější hodnotou znaku u ročních úmrtí nula. Odchylku toho či onoho roku, po které následuje opět nula či jedna, to může vydávat za nárůst pouze naprostý diletant. Historicky nejhorší rok byl rok 2003, kdy došlo ke třem úmrtím podle Dg. W54 (tedy kousnutí nebo úder psem, jak je již uvedeno výše). I v tomto roce se však jedná pouze o setiny procenta z úmrtí na následky úrazů. Počet hospitalizací, který svědčí o závažnostech poranění, na následky Dg. W54 má klesající tendenci nikoliv nárůst:

Průměr je tedy 438 hospitalizací (celkový počet všech úrazových hospitalizací se pohybuje ročně kolem 0,5 milionu), takže zde hovoříme o necelých 0,088%, tedy o 88 tisícinách procenta. A toto číslo, jak je zcela zřetelné z tabulky, stále klesá. Nyní je na úrovni cca 0,07 %. Je to opravdu něco, co ohrožuje naši společnost?

Pro srovnání uvádíme dva zcela běžné důvody úmrtí na následky úrazů v ČR (zdroj ÚZIS). Jako drobný příklad lze uvést, že ročně zemře na následky zlomenin v ČR téměř 2300 osob. U incidentů se psy je toto číslo v patnáctileté časové řadě (do dnešního data v ročním průměru za celé období) cca 0,75 člověka, čili proti zlomeninám se jedná o 3 setiny procenta. V případě úmrtí na následek pádu, kde je roční průměr úmrtí (za 11 let) 2147 osob, je stav obdobný.

Úmyslně nesrovnáváme s dopravou, která se zcela obludně vymyká naprosto všemu a ani s bodnutím jedovatým hmyzem, který nad psy zřetelně vede. To už si však zájemci mohou spočítat sami.

„I kdyby to mělo zachránit byť jediný lidský život“

Tuto primitivní demagogii jsme už také vyslechli. Jedná se o typické citové vydírání. Pro korektnost dodáváme, že výrok (doposud) nepochází od navrhovatele. Kdyby to ti, kteří to kdy vyslovili, mysleli vážně, už dávno by se věnovali tomu, co jako jediné může být účinné. Vzhledem ke skutečnosti, že 75% případů s fatálními následky se odehraje přímo v rodině majitelů, jakýkoliv zákon, včetně nyní navrhovaného, postrádá smysl (zde jsme vycházeli z prostého vyhodnocení publikovaných a statisticky doložených případů úmrtí).

Na místě je to, co již dlouho tvrdíme, a to výchova a osvěta. Je to jediná cesta, jak snížit už beztak minimální, počet incidentů. Pravdou je, že to nepřináší publicitu, rozhovory a volební body. Znamená to ale práci a znalosti. Vyžadovalo by to ovšem poctivé přiznání, že se jedná jak relativně, tak i v absolutních hodnotách, o jednu z těch naprosto nejmenších příčin poranění, hospitalizací či dokonce smrti.

Vykazuje-li něco známku jakékoliv společenské nebezpečnosti, pak to s naprostou jistotou nejsou psi!

Média

Na úvod si dovolíme ocitovat z rozhovoru s PhDr. Karlem Netíkem, CSc., naším předním soudním znalcem a pedagogem FF UK, zveřejněném v časopise Psí kusy, č. 7/2008: „Strach ze zvířat v lidech pěstují a nadále posilují hlavně média, a to zcela zbytečně. Když si to vezmete, případů napadení psem je mnohonásobně míň než případů vražd mezi lidmi. Vždycky je třeba se bát více lidí než zvířat.“

„Když popisují autoři trilerů vraždy, při jejich čtení si říkám: Ten spisovatel už musel někdy nějakou vraždu spáchat nebo to má v sobě zakódované. Zrovna tak někdy uvažuji o tom, zda tvůrci televizních novin by občas nepotřebovali nějakou terapii, sexuologickou nebo jinou. Ale možná v tom není nic jiného než novinářská zvrhlá touha po senzaci.“ Svádí nás to k dotazu, zda terapii by nepotřeboval i někdo jiný.

„Děsím se představy, co bude za dvacet let“ povzdech z rozhlasového vystoupení JT. Klasická ukázka účelové lži, poplašné zprávy, ovlivňování veřejnosti.

Psi jsou pro média velice atraktivní téma a „ilustrační foto“ psích zubů zabírá. Zdá se, že se předhánějí nebo žádné z nich nechce být stranou a passé v této módě. Z ročenek ÚZIS vyplývá, že ročně je v ČR ošetřeno cca 1.800.000 úrazů. Kdyby se média tak ochotně věnovala všem ošetřeným úrazům se stejnou vervou, jako se věnují psům, četli byste denně více než 4930 zpráv podobného charakteru! Kolik kilogramů by vážily deníky? V TV by pak nebylo místo pro reklamy a béčkové akční střílečky (ale to by zas tak velká katastrofa nebyla!). Toto si prosím uvědomte, kdykoliv opět zaslechnete zprávu o pokousání psem. Jde o selektivní zprávu v zájmu sledovanosti, kterou je ovlivňována veřejnost i jednotlivci.

Oblíbeným titulkem je něco jako „Rozzuřený pes pokousal …“ případně „Útok psa způsobil…“. Ano, z hlediska bulváru jistě atraktivní titulek, zasluhující pochvalu šéfů. Ano, psi občas kousnou, to je nepopiratelný fakt. Nevyprovokované napadení psem je však přitom více než vzácné. Pes nezaútočí bez příčiny a navíc předem varuje. Ke kousnutí či pokousání dochází ale z celé řady příčin. Patří sem například manipulace s nemocným nebo poraněným psem či ze strachu, je-li třeba pes zahnán do pozice, ze které nemůže utéct. Reakce na způsobenou bolest, z toho často při přehnaných dětských „hrách“. Reakce na nepřiměřené chování lidí, které si pes může špatně vyložit. Sem patří třeba snaha o hlazení psa neznámou osobou, či ječící, rukama mávající nebo kopající oběť bulvárních zpráv o zlých psech, ale třeba i úrazy při nešikovném rozhánění psích konfliktů. Označovat je ale jako „útok psa“ ve smyslu svévolné agresivity je opravdu velice hloupé a zavádějící. A vůbec není jen našim přehnaným tvrzením, že tyto mediální nesmysly jsou v přímé příčinné souvislosti s následným nesmyslným chováním některých lidí, kteří si pak zranění vyprovokují sami. To ovšem opět žádný zákon neodstraní! Jedinou rozumnou a efektivní cestou je osvěta a výchova a ne neustávající strašení a vyvolávání paniky.

• Jako občané odmítáme návrhy poslance Tejce jako naprosto nepodložené, založené na lži, neznalosti a neschopnosti!
• Žádáme vás o podporu k zastavení šíření poplašných zpráv a následné nesnášenlivosti mezi lidmi!
• Žádáme vás o zamítnutí nesmyslných a naprosto nekvalifikovaných návrhů!

Je načase si uvědomit, že zástupci veřejnosti, kteří promrhávají svěřený mandát tvorbou nadbytečných a nesmyslných návrhů zákonů a svým chováním opovrhují voliči a jejich názory, se stávají stejně nepotřebnými jako jejich samoúčelné aktivity a výplody. Takové zástupce nepotřebujeme stejně, jako oni nepotřebují nás!

S čím souhlasíme

Naše stanoviska se v čase nemění:

• Podporujeme evidenci psů v efektivní podobě bez nehorázných nároků na státní rozpočet a veřejné finance. Není to však záležitost jednoduchá, jak si mnozí představují. Jsme však ochotni spolupracovat.
• Podporujeme osvětu, výchovu a vzdělávání. Ostatně řada z nás má za sebou i publikační činnost a i výchovu na školách. Jsme ochotni spolupracovat.

Nabídka spolupráce je určena těm, kteří mají zájem a inteligentní a věcný přístup. Vylučuje ty, kteří pouze škodili a škodí.

Chválíme

Svět naštěstí není černobílý a tak můžeme najít správné příklady hodné následování a proto chválíme:

• ředitele a učitele škol, kteří zvou na školy kynology k besedám a ukázkám
• starostu a zastupitele na Praze 11, kteří již aplikují za pomoci odborníků systematicky výuku na školách jejich obvodu
•  Mladou frontu Dnes za sérii příloh věnovaných psům od výběru plemena až po cestování do zahraničí
• pořadatele dětských prázdninových táborů za ukázky kynologie
• všechny, kteří se práci se psy věnují, zachraňují lidské životy, canisterapeuty, výcvikáře, pořadatele soutěží a výstav, pracovníky útulků a stovky tisíc rodin, pro které je pes přítelem

Chválíme ty, kteří vysvětlují a ne zastrašují, lžou a šikanují!

Jeden metr

Praha, 28. srpna 2008

Ing. Zdeněk Spies
MVDr. Pavel Schánilec
Ing. Vojen Benda
Petr Fridrich
Bc. Martina Zemanová
Jitka Lacigová

V případě zájmu o spolupráci i zájmu o další informace nás kontaktujte na adrese jeden.metr@seznam.cz