Jak vykoupat a rozčesat dlouhosrstého pejska - úvod
Vydáno dne 26. 02. 2010 (7800 přečtení)

Jsem jedním z těch bláznivých pejskařů, kteří si pořídili dlouhosrsté plemeno. Protože vím, jak byly těžké začátky po boku mého chlupáče a jeho věčných cucků a dredů v srsti, rozhodla jsem se podělit o metodiku rozčesávání a údržbě psí srsti.

Tento článek je určen všem, kteří mají doma pejska s dlouhou srstí téměř bez podsady a potřebují zjistit co a jak „aby se to necuchalo“.

Když jsem před několika málo lety listovala atlasy psích plemen a obdivovala chlupy až na zem u afgánských chrtů a dalších chlupatců, neměla jsem ani tušení kolik za tou nádherou je dřiny a práce. Netušila jsem, kolik existuje druhů šamponů, kondicionérů, zázračných sprejů na rozčesání či objem . Netušila jsem kolik je typů hřebenů a kartáčů. A především jsem netušila kolik to všechno stojí. Neexistuje dlouhosrstý pes, který by byl bez údržbový. Více či méně se cuchá každá srst a je potřeba se naučit jak s ní pracovat, aby se to dalo zvládnout.

U většiny plemen platí, že do cca 6-12ti měsíců je pohoda – srst je krátká, jemná a roztomilá, téměř bez cucků. Ovšem ejhle – jak toto období zaspíme, můžeme také skončit se psem oholeným na kůži, který má panickou hrůzu z vany, hřebenu i fénu a jsme odkázáni na pravidelné návštěvy salonu, kde nám psa spacifikují a v lepším případě ostříhají, v tom horším nám ho oholí.

To ovšem znamená, že s údržbou srsti by se mělo začít co nejdříve. Vaše štěňátko by si mělo zvyknout, že jej budete koupat, česat i fénovat pravidelně a začít můžete ihned jakmile si přivezete pejska domů. Pokud máte svého prvního dlouhosrstého psa, informujte se u chovatele, jak o srst svých psů pečuje on a v ideálním případě jej požádejte o praktickou ukázku. Dobře poradit by vám také měli v jakémkoliv lepším psím salonu nebo na výstavě u stánku s profikosmetikou. Na zverimexy a knižní literaturu raději moc nespoléhejte.

Na česání si vymezte dostatek času a češte v pravidelných intervalech (např. 1x za den, 1x za týden apod. podle délky a stavu srsti). Ideální je, zvyknout pejska na stůl a česat jej jen tam. Na stejném místě také budete stříhat drápky, čistit zoubky i ouška. Stůl může být kuchyňský či psací, na který položíte protiskluzovou podložku nebo ručník (podložka je praktičtější), pro pokročilé doporučuji zakoupit trimovací stůl s protiskluzovou úpravou. Pejska čeště na celém těle – nevynechávejte partie, kde se to pejskovi moc nelíbí (nejčastěji přední nohy, podpaždí, uši a tlama).

Koupání by mělo být také pravidelnou součástí vašeho soužití a proto začněte také co nejdříve. Základem je kvalitní šampon a kondicionér. V žádném případě nedoporučuji používat lidskou kosmetiku. Na trhu je mnoho značek a firem. Každý chovatel vám doporučí něco jiného a každý má jistě pravdu – málokdy totiž mají dva psi stejnou srst a tak se opravdu na každého jedince může hodit něco jiného. I v rámci plemene existují různé kvality srsti a proto nekupujte hned galon šamponu, protože vám jej někdo doporučil. Nejdříve raději vyzkoušejte, jak kosmetika sedí vašemu pejskovi po několik koupání (lupy nebo svědivost kůže se sice může projevit ihned po vykoupání, ale např. matná srst se vám může „vyloupnout“ až po čtvrtém či pátém okoupání).

Fénování je nedílnou součástí koupání. Nenechávejte psa schnout samovolně – raději jej nekoupejte, pokud víte, že nemáte dostatek času na vyfénování srsti. Existují dvě techniky jak nejlépe koupat a fénovat: 1) pes se vykoupe, rozčeše a až poté vyfénuje do sucha a nebo 2) pes se vykoupe, vyfénuje do vlhka a pak se rozčesává. Je na každém jakou techniku zvolí, obě mají své výhody i nevýhody.

Oleje a spol. Každý kdo se rozhodne svého pejska vystavovat, začne usilovat o co nejlepší srst – nejdelší, nejhedvábnější, nejlesklejší, nejobjemnější, nejuhlazenější, prostě nej nej nej... A z toho vyplývá další starost – jak srst ochránit před vlivem vnějšího prostředí. Nechceme, aby se srst lámala, třepila, barvila od moči či slin a naopak potřebujeme, aby rostla do krásy. Ochránit jí můžeme několika způsoby: 1) balíčkování – pozor nehodí se pro všechna plemena a je potřeba se naučit balíčkovat (ideálně od profíka). 2) olejování – pozor existují různé druhy olejů a každý má svá specifika (opět je lepší nechat si poradit a vše nejprve vyzkoušet). 3) ochranné pomůcky – nejčastěji návleky na uši, gumičky, návleky na nohy, oblečky atd. (opět radím nechat se inspirovat zkušenějšími a vše nejprve ozkoušet).

Protože platí jisté přísloví, že se to sice hezky řekne, ale hůř dělá, tak jsem si pro vás připravila „fotoreportáž“ (příští článek) o rozčesávání čínského chocholatého psa, kde vás podrobně seznámím s vlastní metodikou kopání, česání a fénování.

Lada Voženílková
www.dogshow.cz