Pro úvod tohoto dokumentu jsem vybral návěstí jedné z publikací služební
kynologie a to proto, aby si čtenář udělal obecnou představu o tom, jak
byla služba četníka se psem za I. republiky náročná. Náročnost této
činnosti je popsána v metodické pomůcce pro četníky vydané v roce 1936,
kterou napsal štábní kapitán František Kunce a vydal pod názvem:
„Pes, jeho přirozenosti a jejich aplikace pro praktický chov a
výcvik“, z které cituji:
„…Nejvýmluvnějším doporučením pro používání služebních psů v četnické
službě jest jistě smutná statistika útoků na životy četníků ve službě a
povážlivý seznam jmen hrdinů, skosených zákeřnou rukou v době konání
služby. Je téměř bezesporno, že k převážné části těchto atentátů by
vůbec bylo nedošlo, kdyby postižení bývali na svých službách doprovázeni
dobrými služebními psy. Jest tedy služební pes v prvé řadě spolehlivým
obráncem svého vůdce, schopným jsa nadán výtečným čichem varovati ho
před nebezpečím již na veliké vzdálenosti, ale vedle toho je schopen
brániti energicky vůdce, je-li tento napaden bezprostředně, hlavně pak
v situacích, kdy na použití zbraně je pozdě a tam, kde mu použití zbraně
bylo znemožněno.
Dobrý pes umožňuje četníku ve službě odvážiti se klidně i do situací,
které jinak vyžadují přítomnost dvou i více četníků. Zvláště v terénu
nepřehledném a za noci dodává pes positivní jistoty o bezpečnosti a je
nenahraditelným pomocníkem a ochráncem. Služební pes je nadán přírodou
vynikajícími vlastnostmi, může však býti prospěšný i jinak. Schopností
stopovati pomáhá snadno odhalovati situace, které by bez jeho pomoci
zůstaly často nevyjasněnou záhadou, a tím nejen zjednává cestu právu a
pomáhá stíhati zlo, ale pracuje v rukou zkušeného vůdce, dopomáhá tomuto
k pozoruhodným služebním úspěchům a osobní popularitě“.
Dá se ho dále použíti při pátrání v těžkém terénu (houštiny, osady,
domy) tj. v revírování a je nezbytným pomocníkem ve stíhání podloudníků,
pytláků, cikánů apod. Jsa neobyčejně rychlý a překonávaje snadno
překážky, hodí se výborně k pronásledování prchajících osob. Hlídáním
odložených věcí nebo i spoutaných osob umožňuje další nerušenou práci
četníka (domovní prohlídky, vyhledávání druhé osoby, osobní prohlídky
apod.), který jinak by musel vyčkati příchodu posily a tím ztratil
drahocenný čas, resp. Upoután výkonem jedním, musil by nečinně
přihlížeti, jak prchá nebo stopy zahlazuje osoba jiná. Je schopen
záchrany tonoucích a práce v místech lidem těžce přístupným. Osvědčil se
konečně i jako výtečné pojítko tam, kde není po ruce telefon nebo jiný
spojovací prostředek a kde je nutné dorozumění mezi patrolou a stanicí,
resp. mezi dvěma patrolami. Krátce, je nejlepším a nejvěrnějším
pomocníkem ve službě a jeho vydržování je tak levné, že náklad s ním
spojený nepřichází ve srovnání s výkonem vůbec v úvahu…“.
Jako autor jsem potěšen, že již v roce 1936 se vůbec někdo odvážil
popsat, jak náročná je práce psovoda-vůdce a z mého pohledu si dovolím
tvrdit, že jen dokresluje poznání, kterou jsem si po více jak 70i letech
dovolil konstatovat i já sám.
Jiří Rulc
Právě v těchto dnech se připravuje vydání knihy "Dějiny služební kynologie", jejímž autorem je
Jiří Rulc. Slavnostní křest knihy je plánován na
čtvrtek 25. listopadu od 18. hodiny v Muzeu Policie ČR, Ke Karlovu 1,
Praha 2.
Na pultech knihkupectví
se kniha Dějiny služební kynologie objeví ve druhé polovině listopadu. O
ceně i způsobu distribuce této knihy Vás budeme včas informovat.