IFR IPO World Championship 2011 rottweilerů
Vydáno dne 30. 10. 2011 (4106 přečtení)

Ve dnech 21. až 23. října 2011 se v italském městě Vigolzone proběhlo IFR IPO World Championship 2011 rottweilerů, kde Českou republiku reprezentovalo družstvo závodníků ve složení: Zuzana Marthalerová a Osiris Ballotada, Kateřina Hájková a Feigee od Vitkovy hory, Ilona Procházková a Faust od Vitkovy hory, Marek Jiří a Goran od Syrůvky a Jiří Janoušek s Varonem v. Herrenholz.

V sobotu nastupovali na stopy Osiris se Zuzkou, který získal krásných 90 bodů a Faust s Ilonou s 84 body. Další 3 závodníci absolvovali oddíly poslušnosti a obrany. Dvojice zastoupená sourozenci Faust a Fergiee byla bohužel ve cvicích, ač celkem přesných, velmi sankcionovaná za pomalejší až úplně pomalé provedení cviků, kde Faust jako jeden z nejtěžších typů, a pes co už toho má za svých 6,5 roku hodně za sebou, dal svým profesionálně rozvážným způsobem jasně najevo, co si o nějakém mistrovství světa myslí. Fergiee si alespoň vylepšila skóre nádhernou nedělní stopou za 95 bodů.

Naopak dvojice Goran a Varon (oba startující na MS poprvé) se prezentovala velmi působivou, rychlou, radostnou a přesnou poslušností , Varonovi chyběla u nástupu koncentrace, při přesunu na odložení odcházel od nohy dost daleko a jen díky losu, kde šel první právě na odložení se uklidnil a zbytek poslušnosti byl téměř bez chyby - efektní a byla radost se na výkon dívat. Taktéž poslušnost Gorana (druhého nejmladšího účastníka mistrovství - 3,5 roku) měla jen drobné chybičky, které se v budoucnu jistě lehce odstraní, jelikož je evidentně na čem stavět.

V obranách zanechal Goran s Jirkou Marků v tribunách velmi vzrušující pocity z vynikajícího výkonu a jeho 93 bodů se tak stalo 2. nejlepší obranou závodu. Obrana Varona proběhla rychleji než jsme kdo očekával – po zvládnutí maket (s kterými se Varon potýkal ještě na MR RTW), toto na MS zvládl, vyštěkání měl energické až „rozvášněné“ a bohužel se soustředil jen na tento cvik , nereagoval na 3 povely k odvolání psa k noze a tudíž byl diskvalifikován za neovladatelnost. V tomto případě pes nenastupuje ani na další disciplínu -stopu- a závod končí, obdobně jako dalších 10 závodníků z celkového počtu 53. Goranovi s Jirkou bohužel stopa nevyšla a ač měl před jejím nástupem rovnost bodů se Zuzkou a tato dvojice měla krásně našlápnuto do 1. desítky, tak 50 bodů ho odsunulo na 32. místo - bod hned za Katkou Hájkovou.

Kapitolu samu o sobě tvoří dvojice Zuzana Marthalerová a Osiris Ballotada - co vše předcházelo už loňské nominaci a pozadí v našem „slavném“ RTW klubu ČR, to nechám stranou. Zuzana byla nominovaná s pětiletou  fenou Kirké Ballotada, loňskou účastnicí MS v Dánsku , (startující díky české vlastnosti za republiku Slovenskou) kde odsadila 10. místo a byla nejlépe hodnocenou dvojicí Švýcarska - kde žije, Německa - kde trénuje a ČR - kde je členkou RTW klubu a KK Nezamyslice a kam se jako rodačka v brzké době zase přestěhuje. Formu Kirké ( ŠÁRI) navíc čestně obhájila na CACITU v Německu na Grad Prix Rottweil, kde s body 96/96/96 porazila cca 40 závodníků Evropy a jako jediný rotvajler v historii českého chovu získala titul CACIT. S tímto vším jsme se ubírali ve velké naději na letošní MS, kde ale neskutečná nešťastná událost změnila v minutě, pro nás v tu chvíli celý svět.

Kirké byla atakována 2x větší německou ovčačkou a při nerovném souboji jí způsobila zlomeninu přední končetiny. Ti co závodí na takové úrovni, (ale i ti, co to jako blízké okolí prožívá s vámi), pochopí, že v tu chvíli jsme se cítili jako při klinické smrti a světlo na konci tunelu vidět nebylo. Tolik zmařené práce celého německého týmu v čele s trenérem  Milanem Skoričem, Zuzčino úsilí po dobu 5ti let, nesčetně tréninků v ČR a následných chovatelských plánů se v sekundě propadne do stavu beznaděje.

Ale dost černých myšlenek - naštěstí nás obklopuje realita a spásná myšlenka jestli by přeci jen byla možná změna v nominaci – pro psa Osirise, ač naprosto nejmladšího ze všech startujících (3 roky a 2 měsíce) , přesto absolvoval v létě tentýž CACIT závod v Německu, kde splnil IPO3, kde jen jeho mládí a „puberta“ s ním cloumala na stopě (70 bodů) , ale poslušnost 91 a obrana 97 byla již velice stabilizovaná. Samozřejmě dilema, jestli tak mladému psovi nejvyšší závod světa neublíží a že by měl sbírat zkušenosti ještě další rok v nás stále pracovala. Zuzka si nechávala prostor až do poslední chvíle, kdy přijela na týden do ČR na intenzivní trénink obran za Reném Konečným, který mi připravoval všechny moje psy, od Hasky z města Lučenca počínaje po oba rodiče Osirise, a má naši bezmeznou důvěru v systému tréninku a zátěži Osirise i Kirké. Po týdnu dal Zuzce poslední rady a pomyslné „požehnání„ a taková naše představa, že s těmito výkony by Olex mohl se ctí obsadit maximálně 10. místo nás přechodně uklidnila.

A jelikož bylo nakonec změn v nominacích RTW klubu prováděno více, předsednictvo k dalším schválilo i změnu psa z Kirké na Osirise. (ono se asi dost často nestává, aby měl jeden majitel v záloze druhého psa hodného účasti na MS)  - i když jsem si na to jako chovatelka musela 20 let počkat - přišlo to. Samozřejmě se našlo dost hlasů, co s tímto rezolutně nesouhlasilo - asi na základě vlastních nepřekonatelných výsledků nejen z  loňské účasti na MS nebo jen z čisté lidské zloby a závisti - jak je nám Čechům vlastní.

Po Olexově výborné poslušnosti, kde obdržel ztrátu v ovladatelnosti, za krátké čuchání v trávě během chůze - a za malé přidržení aportu nám rozhodčí Dušan Majtás udělil 93 bodů a my jsme si říkali, že jsme stále ve hře.

Obrana Olexe byla rychlá a přesná, přepady efektně prohozené, díky jeho lehčí konstituci se ho asi italští figuranti předem nebáli, a nesrazili mu krk a páteř jako jiným psům, které prostě nechtěli nebo neuměli prohodit. Kontrolák by mě i zvedl ze sedu, kdybych celou obranu nepochodovala podél stadionu sem a tam, ale aplaus tribuny byl na místě a slzy nebyly vidět jen díky slunečním brýlím - vím proč nezávodím, nemám na to nervy, nesu to těžko i jako „divák“, ale pocit který přichází po krásném výkonu mých dětiček samozřejmě všechny ty infarktové stavy vymaže. 100x jistěji zvládám stres s krytím, porody, odchovem, nemocemi , úrazy - ale mety ve výcviku ráda přenechám takovým profíkům jako je Zuzana a jim podobní. Přeji jim to od srdce - protože bez těchto lidí by práce a snažení chovatelské nemělo nikdy zpětnou vazbu a tudíž ani motivaci. Vděčnost a štěstí, že si Zuzka našla mě jako chovatelku nejde slovy popsat. Jen víc takových lidiček a míň těch nepřejících a bude se hned na světě lépe dýchat…Zuzi moc děkuji...

Krátce k další metě, kterou jsme jistě zdolali na 1*. Tou byla zábava na sobotním rautu, kterého se zúčastnilo cca 400 lidí, podávaly se různé italské speciality, vína a nealka kdo co snesl, živá hudba s těmi nejznámějšími hity, co známe všichni - to vše navozovalo příjemnou atmosféru, která ale ne a ne zvednout někoho ze židlí. Ač to s děvčaty a pány všech národností na sedátkách tak šilo, že stačilo už jen naladit pořádnou hudbu (což se moc nevedlo a ladily se spíše kamery), takže se o to zodpovědně postarala česká ženská fan výprava a tolik slz smíchu a skandování se na jednom místě těžko hned tak najde. Měli jsme na to sice jen krátkou dobu, po spořádání přidělených chodů, byla jaksi tendence celých 400 lidí v krátké době vyprovodit do hotelů - což tedy nepochopím a tímto mě Italové, jakožto národ, který se rád baví, dost zklamal. Ale od toho jsme tam byli my a situaci zachránili - tedy přesněji řečeno, naše teta Kateřina, člen našeho fan klubu Papája, já a další naše děvčata to vzala více méně na svá bedra, pány v tomto směru zachraňoval mistr světa Milan Skoric a několik dalších německých a italských účastníků. V každém případě, kdo chyběl na tomto večírku nemůže objektivně z vyprávění podávat žádné zprávy.

v našem případě platilo: veni vidi vici a příští rok na MS v německém Rottweilu na viděnou...

za českou výpravu
Magda Moravcová

Další pramen informací a pohledů na organizaci: (Draha Mašková)
http://www.gingertaffy.com/cz/vysledky-zavodu/clanek/186-ms-rtw-2011-italie

Fotečky Hanky Touškové zde: http://www.hargulak.com/foto.htm