Předkládám české veřejnosti první příručku o výcviku
policejních psů. Jsme v této věci velmi pozadu za ostatními kulturními
národy, kteří mají o psech a jejich výcviku obsáhlou literaturu.
V
Německu pak jsou policejní psi officielní úřední pomocníci
spravedlnosti, a je tam vypracován celý služební systém pod
svrchovaností státní. U nás se teprve začíná, protože nelze již zavírati
očí před krásnými a mnohdy překvapujícími výkony policejních psů, o
nichž se co chvíli dočítáme.
My, kteří jsme se již před mnoha lety začali prakticky
zabývati výcvikem policejních psů, velmi jsme postrádali české příručky.
Byli jsme odkázáni na literaturu cizí. Kdo ví, jak těžko se mnohdy
tvořila nová slova, nové povely atd., pochopí, proč jsem napsal tuto
knihu.
Vycvičiti psa pro službu policejní není jen tak snadné
a mnohdy musí cvičitel zaplatiti hodně za vyučenou, než se výkonů psa dá
s prospěchem prakticky využiti. Tato kniha, do níž vložil jsem všecky
své pracně po mnoha letech nabyté zkušenosti, dává cvičiteli pokyny, jak
má cvičiti, chce-li se co nejdříve dodělati úspěchu.
Zpracována jest po vzoru cizích příruček a brán hlavně
zřetel k praktickému využití. Zároveň prosím všecky odborníky, aby
shovívavě posuzovali mou snahu o české názvosloví. Budu Vděčen za každé
upozornění a rádu.
Možná, že moje práce leckde není zcela dokonalá, přál bych si však, aby
byla aspoň vzpruhou a povzbuzením k další, dokonalejší práci, a zároveň,
aby vyvolala alespoň trochu zájmu v obecenstvu, jehož podpory je nám
tolik zapotřebí!
V. Matoušek.
V Praze, v říjnu r. 1921.
Panu
policejnímu presidentovi
Rich. Bienertovi,
podporovateli našich
snah,
věnuje autor.
Úvod
Člověk snažil se ode dávna podrobiti si zvířata, aby mu sloužila a
byla k užitku, a ještě dnes s podivem pozorujeme, jak některá zvířata
lnou ke člověku, projevují mu svou oddanost, chytrost a učelivost a to
tam, kde toho mnohdy očekáváme nejméně.
Jest ovšem ještě mnoho lidí,
kteří ve zvířeti vidí jen hloupého, nepotřebného tvora a nakládají s ním
dle toho; my však vedeni jsouce jiným přesvědčením, s radostí vítáme
hnutí pro ochranu zvířat, které zaručuje zvířatům dobré zacházení a
právo na pokojný život vedle člověka. Některá zvířata stala se obecným
majetkem lidstva.
Z nich náleží primát psu pro jeho věrnost, intelligenci
a přítulnost. Už od pradávna - jak to lze sledovali na nejstarších
památkách písemných i obrazových, byl pes domácím zvířetem, věrným
průvodcem, hlídačem a cenným pomocníkem svého pána. Neustálý styk s
člověkem povznesl psa na dnešní jeho úroveň a vychoval v něm
překvapující rozšafnost i rozumnost. Vždyť slyšíme neustále vyprávět! o
činech našeho čtyřnohého druha, ž nichž můžeme souditi bezpečně, že
nejedná pes prostě pudově, ale že jde tu o výkony předem promyšlené,
uvážené.
K těmto drobným chytráckým kouskům, jež zná každý z nás ze zkušenosti,
přidružily se v poslední době výkony, jež v nás vzbuzují podiv. Mám na
mysli kriminelní výkony psů policejních, kteří pomáhají spravedlnosti
luštiti jak lehké a jednoduché krádeže, tak nejspletitější vraždy. Ještě
před 20 lety nebyli bychom se odvažovali požadovali na psu to, co dnes.
Nesmíme se ani diviti, že policie utržila s počátku dosti výsměchu -
kdo to jak živ slyšel řešiti kriminální otázky psím nosem?! Veřejné
mínění se ovšem obrátilo velmi brzy, a několik skvělých výsledků změnilo
nevěřící Tomáše v nadšené přívržence.
Němci mohou býti hrdi na to, že první věnovali výcviku policejních psů
svou pozornost a docílili s pravou německou houževnatostí skutečně
podivuhodných výsledků. Celé hnutí jest ovšem ještě příliš mladé, a do
dokonalosti chybí mu ještě mnoho (zvláště u nás), ale jest právě na
státech, obcích i jednotlivcích, aby pochopili jeho význam a podporovali
je. Vždyť nebýti policejních psů, kolik zločinů nebylo by bývalo
odkryto! Nejednou se dokonce stalo, že na pouhou hrozbu, že bude
přiveden policejní pes, se pachatel přiznal nebo odcizené věci co
nejrychleji navrátil.
Výcvik policejního psa není ovšem snadná věc, a je k tomu třeba času,
píle, vědomostí i pomůcek. Pro laiky i odborníky jest dnes již dosti
knih a krom toho zřízeny jsou (zvláště v cizině) odborné veřejné školy
pro výcvik psů. Četnictvo a policie zřizuje si své úřední stanice pro
odborný chov a výcvik policejních psů.