Při letošní výstavě psů v Praze bylo možno pozorovati, že v rukou
příslušníků četnictva nachází se velice málo dobrých policejních psů, ba
může se tvrditi, že větší procento těchto psů na výstavu přivedených k
výcviku pro policejní službu vůbec se nehodí.
Na předvádišti samotném mohl pak odborník konstatovati, že výcvik všech
předvedených psů ještě mnoho píle a času bude vyžadovati, nežli si tito
psi pojmenování „policejní pes" v plné míře zaslouží.
Vezme-li se však v úvahu, že četník, který má vlastního policejního psa,
smí tohoto cvičiti jenom ve volném čase a že teprve po vykonané zkoušce
může jej ve službě s sebou vésti, musí každý odborník dosvědčiti, že
jest naprosto nemožno, aby četník svého psa toliko ve volném čase do
takové míry vycvičil, jak toho výcvik policejního psa pro opravdovou a
spolehlivou službu bezpečnostní vyžaduje.
Nuže, kde se má tedy pes po celou dobu nepřítomnosti svého vůdce,
meškajícího průměrně až 12 hodin nepřetržitě ve službě, zdržovati? Pes
vůbec potřebuje mnoho pohybu, neboť se nachází v čase tělesného vývinu,
má býti ustavičně pod dohledem svého pána, který se s ním jedině má
zabývati, jej krmiti, ošetřovati atd. Nemá-li pes dostatečného pohybu,
zakrní, zlenoší a zchoulostiví, podléhá často různým nemocem a vzhledem
k tomu, že v nepřítomnosti majitele hrají si se psem různé neodborné
osoby, tím veškerá námaha jeho cvičitele přichází většinou na zmar.
Četník může sice za stávajících jeho poměrů vycvičiti psa pokud se
poslušnosti a jiných oborů týče, a má-li ochranný plášť a jiné potřebné
pomůcky, může také výcvik na muže s úspěchem docíliti, avšak
nejhlavnějšího a nejchoulostivějšího výcviku, totiž výcviku psa
na stopu docíliti nemůže. Tento výcvik vyžaduje velmi mnoho času a
práce, k čemuž četníkovi ani na té nejklidněji stanici času nezbude.
Policejní pes má na rozkaz sledovati pachatele přes pole, luka a lesy,
nemá si všímati stop zvěře a pod., zkrátka má stopy daleko vedoucí
vypracovati. Není-li však policejní pes pro tuto důležitou a
choulostivou práci velmi dobře zacvičen, nemůže se pak na něm žádati,
aby ve vážných a spletitých případech požadavkům na něho kladeným
bezvadně dostál. Tvrdím, že dříve, nežli by se taková práce od psa mohla
žádati, musel by veliké množství různých fingovaných deliktů, jak za
dne, tak i za noci
vypracovati, a když toho pes neprodělal a jest pak na místo činu
přiveden, nelze se diviti, že stává se celé pátrání nulou.
Zabývám se již delší dobu výcvikem policejních psů, sleduji vše z tohoto
oboru u nás doma i za hranicemi, četl jsem mnoho odborných knih,
odebírám odborné naše i zahraniční časopisy a mohu prohlásiti, že
nezmění-li se poměry v příčině držení psa policejního a jeho výcviku ve
sboru četnickém, že nedocílí se v tomto směru žádného dokonalého úspěchu
a výsledku. Není třeba dokazovati, jak daleko nás sousední Německo v
tomto oboru předčilo. Jsem přesvědčen, že bychom my, četníci, docílili v
tomto oboru takového stupně výcviku policejních psů, jakého docílili
bezpečnostní orgánové jiných států. Bylo by však třeba - a byli bychom
za to slavnému ministerstvu vnitra velmi vděčni -, aby nám to bylo
umožněno poskytnutím potřebného času a účinné podpory.
Jest ovšem pravda, že výcvik a vedení policejního psa vyžaduje zvláštní
vytrvalost vůdce a vrozené schopnosti psa. Že čistokrevný pes pro
policejní službu, pocházející z rodičů prvotřídních, pokud možno v
policejní službě používaných a v rodokmenové knize zapsaných, má
skutečně potřebné vlastnosti, aby své úlohy mohl konati, to potvrzují z
praxe na slovo vzatí kynologové v odborných spisech a článcích. Z toho
důvodu nemůže se nikdy dávati vina psům, pakliže v tom neb v jiném směru
při policejní službě selhávají, nýbrž vždycky a jedině jest to vina
vůdců, kteří svého psa buď z pohodlnosti aneb nesprávným postupem při
výcviku pokazili.
Doporučuji proto co největší přísnost při zkouškách výsledků dresury bez
ohledu na osobu vůdce, čímž by pohodlnost a jiné snad výmluvy
nedostatečného výcviku vymizely.
Dnes valí se Evropou vlna velkého zájmu o policejní psy. Aby tento zájem
však přinesl prospěch kynologii samé a pravému poslání tohoto plemene,
jest potřebí, aby veřejnosti často názorně se ukázalo, co odborně
cvičený policejní pes musí vše uměti a jak rozvětvený jest obor jeho
působnosti. V Německu má t. zv. „Ordnungspolizei" nejen výborně
vycvičené policejní psy, nýbrž i na důležitějších místech motorové kolo
pro 2 osoby, takže stane-li se někde v okolí větší trestný čin, jest
policejní pes v kratičké době na místě.
Jakkoliv u nás zájem o policejního psa roste, přece jen většinou
pokládán jest policejní pes za luxus, a teprve, když v některém místě
opakují se krádeže, loupeže atd., pak teprve lze slyšeti přání, aby byl
policejní pes přiveden. Nežli se četnická stanice k pronásledování
pachatele může sesíliti, odtáhne obyčejně lupičská banda do jiného
obvodu, čímž jen zřídka zlosyny možno vypátrati. Kdyby však na každé
četnické stanici nacházel se spolehlivý policejní pes, mohlo by v
mnohých případech sesílení četnické stanice odpadnouti. Vím z vlastní
zkušenosti, že policejní pes jest pro četníka obzvláště při pochůzkách v
noci podporou neocenitelnou, zejména při pochůzkách přes lesy a v
nejistém nepřehledném terénu. Kolik celníků a orgánů pohraniční stráže
finanční padne do roka za oběť zlosynům, jest dostatečně známo ze zpráv
denního tisku. Vykonával jsem též službu jako četník na
tyrolsko-švýcarských hranicích a velmi často jsem měl příležitost se
přesvědčiti, jak bezpečnostní orgánové finanční pohraniční stráže ve
Švýcarech mají výborně vycvičené psy pro pohraniční a bezpečnostní
službu.
Abychom tedy i my dosáhli stejného stupně výcviku policejního psa, bylo
by nutno zříditi u nás několikaměsíční kursy pro výcvik policejních psů,
musel by nám býti přidělen prvotřídní materiál a všecky moderní pomůcky
a konečně nesměli by se četníci, kteří by byli cvičením a vedením
policejních psů pověřeni, žádnou jinou prací zaměstnávati, než
nejdůležitější službou pátrací.
S výborně vycvičenými policejními psy čelilo by pak četnictvo různým
deliktům, které způsobují do roka obrovské škody a které umožňují
existenci zlodějům a lupičům, nejen majetku a životu lidskému, nýbrž i
často státu nebezpečným.
Bedřich Fromm
vrch. četnický strážmistr
Nové Hrady.
Lov a Kynologie
ročník I., číslo 12
1. srpna 1922