Zimní lavinové soustředění IPRK pro psovody-záchranáře
Vydáno dne 06. 03. 2014 (4089 přečtení)

Pochopitelně všem zasvěceným je jasné, že vyhledávání osob pod lavinami je z mnoha praktických důvodů (časová dostupnost, specifické dovednosti a znalosti) práce psovodů Horské služby, avšak samotné lavinové práce jsou vhodným doplňkovým výcvikem v zimních měsících pro všechny záchranné psy cvičené ve specializaci „plochy“ (vyhledávání pohřešovaných v přírodním terénu) i „sutiny“ (vyhledávání zavalených ve zřícených budovách). Tento výcvik není zdaleka jen zpestřením celoroční přípravy kynologů-záchranářů, jelikož pátrací akce po pohřešovaných v zimní přírodě jsou stejně, jako prohledávání trosek střech zřícených pod tíhou sněhu událostmi, kde lze zkušenosti z lavinových výcviků dobře zúročit.

Z pohledu zastoupení plemen se potvrdilo, že záchranařina není aktivitou určenou výhradně služebním plemenům psů, sestava zúčastněných plemen byla velmi pestrá (německý ovčák, 2x belgický ovčák malinois, výmarský ohař, australský ovčák, border kolie a bígl).

Hlavním instruktorem za IPRK byl Filip Štrach, který se záchranařině věnuje aktivně, jak v oblasti praktického nasazení psů (již několik let držitel kynologického atestu Ministerstva vnitra), tak v oblasti sportovních soutěží.

Sobotní ráno již patřilo praktickému výcviku. Z místa ubytování v Peci pod Sněžkou se kynologické týmy vydaly po svých na 3 km přesun zimním terénem k lavinovému trenažéru. Přesun nejen prověřil fyzickou připravenost psovodů, ale měl i význam „socializační procházky“, kdy si na sebe mohli přivyknout všichni zúčastnění čtyřnozí záchranáři. Rovněž kombinace fyzické zátěže s následným vyhledáváním osob je dobrým občasným doplňkem tréninkové přípravy záchranných psů.

I když letošní zima byla na sníh velmi skoupá, lavinový trenažér s permanentně zakopanými tréninkovými bednami tvořil spolu s cca 50 cm sněhu takřka ideální podmínky pro seznámení mladších psů s lavinovým výcvikem i pro osvěžení lavinových dovedností u zkušenějších psů. Optimální počet účastníků soustředění vedl k tomu, že výcvik na trenažéru svižně odsýpal a v podvečer mohly kynologické týmy pomalu vyrazit zpět do místa ubytování.

Nedělní výcvikový program opět začal pěším přesunem v zimním terénu, tentokrát však nikoliv k lavinovému trenažéru, ale ke zchátralé a částečně zřícené horské chatě, kterou k výcviku záchranných psů využívají i kynologové Horské služby. Úkryty ve zchátralém interiéru horské chaty, stejně jako pod částí zřícené garáže, spolu s nutností vstupovat do objektu po vysuté lávce či oknem vytvořily ideální podmínky i pro trénink zkušených psů.

Nedělní odpoledne již bylo pro záchranné psy odpočinkové, zato jejich psovodi si na zasněžené pláni prakticky osvěžovali práci se základní lavinovou výbavou (lavinový vyhledávač, sonda, lopatka), když bylo jejich úkolem ve vymezené části „laviniště“ v co nejkratším čase lokalizovat „zavalenou osobu“ s pomocí lavinového vyhledavače.

Závěr dne již patřil balení výbavy a odjezdu kynologů k domovu. Jsme rádi, že se i přes letošní malou sněhovou nadílku podařilo realizovat plnohodnotný výcvik lavinového vyhledávání. Nezbývá než si přát, aby se i příští ročník zimního soustředění IPRK vydařil minimálně tak, jako ten letošní, a abychom se na něm sešli v podobně přátelské sestavě lidí a psů.

Ing. Alena Kořínková

alenakorinkova@iprk.cz