4. Problematika právní úpravy a trestní odpovědnosti v souvislosti s použitím služebního psa proti pachateli

Všechny činnosti soukromých bezpečnostních služeb, včetně činností s použitím služebních psů, jsou v České republice provozovány jednotlivci či soukromými (komerčními) organizacemi na základě koncesní listiny.

"Již od roku 1993 se na úrovni ministerstva vnitra jedná o vypracování Zákona o soukromých bezpečnostních službách a činnostech s tím spojených. [1]

Dosud však žádná takováto právně závazná norma nebyla vydána.

U státních bezpečnostních sborů upravuje použití služebních psů kromě vnitřních směrnic a metodických pokynů i zákon, např. u obecních a městských policií Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii v platném znění v ustanoveních:

"§ 19 Použití psa

(1) Strážník je oprávněn použít namísto nebo vedle donucovacích prostředků též psa; ustanovení tohoto zákona o donucovacích prostředcích se přitom použije obdobně.

(2) Způsobilost psa k použití podle odstavce 1 musí být osvědčena policií.

§ 22 Zvláštní omezení

Donucovací prostředky, psa a služební zbraň nesmí strážník použít při zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiné osoby nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak. " [2]

a u Policie ČR Zákon č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky v ustanoveních:

"§ 38 Donucovací prostředky

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;
b) slzotvorné prostředky;
c) obušek;
d) pouta;
e) služební pes;
f) vytlačování koňmi;
g) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;
h) zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla;
i) vodní stříkač;
j) zásahová výbuška;
k) úder střelnou zbraní;
l) hrozba střelnou zbraní;
m) varovný výstřel.

(2) Donucovací prostředky je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje.

(3) Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.

(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

(5) Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

§ 41 Zvláštní omezení

Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, zásahové výbušky, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje životy a zdraví policisty nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak." [3]

U soukromých bezpečnostních služeb jakékoliv vymezení či stanovení nároků na služebního psa chybí, a při posuzování zákonnosti použití služebního psa soukromé bezpečnostní služby se tak vychází z obecného ustanovení Trestního zákona č. 140/1961 Sb. o nutné obraně a krajní nouzi:

"§ 13 Nutná obrana

Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

§ 14 Krajní nouze

Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil." [4]

a ustanovení Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád):

"§ 76 Zadržení osoby podezřelé

(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.

(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit." [5]

4.1. Vyhodnocení situace a oprávněnosti zákroku při použití psa

Z výše uvedených ustanovení je zřejmé, že je nutné, aby byl psovod dostatečně znalostně vybaven a poučen o všech aspektech souvisejících s použitím služebního psa proti pachateli a aby byl schopen před samotným použitím psa sám správně vyhodnotit situaci, zejména aby správně určil, zda útok na chráněný zájem bezprostředně hrozí nebo trvá či již skončil, jakou povahu útok má, jaká škoda na chráněných zájmech útokem hrozí, zda nemůže útok účinně odvrátit jiným mírnějším, avšak dostatečně účinným způsobem, a až po vyhodnocení všech těchto aspektů případně přikročil k použití služebního psa. Obdobně je třeba zvážit všechny okolnosti dané situace při použití psa pro omezení pachatele na svobodě ve smyslu § 76 trestního řádu, zejména při zadržení již prchajícího pachatele.

Je pravděpodobné, že v mnoha situacích nebude mít psovod s ohledem na chování pachatele dostatek času na delší rozmyšlení si všech souvisejících okolností a bude se muset o použití psa rozhodnout v krátkém okamžiku; následující doporučení vhodného postupu psovoda soukromé bezpečnostní služby tedy nelze brát jako vždy aplikovatelný postup.

4.1.1. Postup psovoda při provádění zákroku s použitím psa

1. Celkově vyhodnotit situaci, zejména to, zda není možné proti pachateli použít jiný, mírnější prostředek, než je služební pes.

2. Pokud se psovod rozhodne, že použití služebního psa je na místě a situace to umožňuje, musí pachatele na tuto možnost upozornit a vyzvat ho, aby svého jednání zanechal. Může se jednat například o slovní výzvy jako: "Stůjte, nebo bude použit služební pes!" nebo "Opusťte úkryt, nebo bude použit služební pes!".

3. Vyhodnotit, zda nebude dostačující použít psa v náhubku. Zde je nutné mít na paměti, že pro takovýto zákrok musí být pes náležitě vycvičen, a i další okolnosti, jako charakteristika pachatele (nebo pachatelů) a jeho jednání musí dávat zřejmý předpoklad, že zákrok psa v náhubku povede ke kýženému výsledku.

4. Samotný zákrok psa (ať už s náhubkem, nebo bez náhubku) ukončit, jakmile je dosaženo jeho cíle (útok je odvrácen), a dále zvolit odpovídající postup (omezení pachatele na svobodě apod.).

5. Je-li pachatel při zákroku zraněn (což je při použití služebního psa bez náhubku takřka pravidlem) a zachování bezpečnosti psovoda a dalších osob to umožňuje, poskytnout pachateli odpovídající první pomoc a přivolat zdravotnickou záchrannou službu. Samozřejmostí je i oznámení události Policii ČR a s ohledem na vnitropodnikové směrnice provedení dalších úkonů, jako je vyrozumění nadřízeného apod.

4.2. Možný postih psovoda a vedení soukromé bezpečnostní služby

Pokud bude orgány činnými v trestním řízení zákrok služebního psa vyhodnocen jako protiprávní jednání, bude se s největší pravděpodobností jednat o trestný čin ublížení na zdraví, který vymezuje Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon dle následujících ustanovení:

"Ublížení na zdraví

§ 221

(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti,

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo

c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

§ 222

(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo

b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho politické přesvědčení, národnost, příslušnost k etnické skupině, rasu, vyznání nebo proto, že je bez vyznání.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt.

§ 223

Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

§ 224

(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

(3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob proto, že hrubě porušil předpisy o ochraně životního prostředí nebo předpisy o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let."  [6]

Z pohledu orgánů činných v trestním řízení, respektive podle ustanovení Trestního zákona č. 140/1961 Sb. v platném znění, může být protizákonné jednání, při kterém byl použit pes, kvalifikováno i jako trestný čin s použitím zbraně, a to dle:

"§ 89

(5) Trestný čin je spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe; zbraní se tu rozumí, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného, cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším." [7] 

Samotné soukromé bezpečnostní služby, respektive jejich odpovědné vedení, se v praxi často své případné trestně právní odpovědnosti za škody, kterou způsobí služební pes jejich zaměstnance (psovoda), zprošťují zahrnutím právníky doporučených ustanovení a poučení do pracovních smluv a dohod, popřípadě do vnitřních norem a závazných pokynů pro zaměstnance.

V těchto ustanoveních a poučeních jsou zpravidla uváděny právní předpisy související s možností použití služebního psa a z toho vyplývající obecné pokyny pro výkon pracovní činnosti psovoda. Psovod – zaměstnanec se podpisem pod takový dokument zavazuje všechny tyto normy dodržovat a také stvrzuje, že byl o poučen o všech právních aspektech svého povolání.

• [1] ŘÍHA, Milan: Taktika a technika ochrany osob a majetku před trestnou činností, Armex Praha, Praha 2002.
• [2] Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii v platném znění.
• [3] Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky v platném znění.
• [4] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění.
• [5] Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v platném znění.
• [6] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění.
• [7] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění.