5. VYUŽITÍ SLUŽEBNÍCH PSŮ NA ÚTVARECH PČR

5.1 SKUPINA SLUŽEBNÍ KYNOLOGIE OŘP

Ve skupině služební kynologie jsou zařazeni psovodi dle tabulkové systematizace jednotlivých OŘP.

Působnost skupiny služební kynologie OŘP:

• řídí a organizuje přípravu psovodů se psy a jejich využívání ve výkonu služby u obvodních oddělení PČR, u oddělení pohraniční policie, u oddělení železniční policie v příslušném teritoriu.
• provádí přímý výkon služby s pátracími psy na příslušném teritoriu (výjezdová skupina psovodů)
• zabezpečuje nepřetržitou připravenost k využití psovodů se služebními psy ve výjezdových skupinách
• vede evidenci služebních psů na daném teritoriu
• provádí výcvik psovodů a služebních psů v rámci výkonu služby s přihlédnutím ke specifice jednotlivých policejních služeb
• vytváří podklady k plánu MTZ psovodů a služebních psů

Skupiny služební kynologie byly zřízeny na každém okresním ředitelství Policie ČR k datu 1. června 1997. Skupiny služební kynologie (SSK) jsou podřízeny zástupci ředitele okresního ředitelství PČR. Skupinu služební kynologie tvoří vedoucí SSK a policejní inspektoři. Na každých šestnáct služebních psů je na určeném oddělení pohraniční police nebo na jiném oddělení policie dislokován psovod - kynolog, který vykonává obdobnou činnost jako vedoucí skupiny. Tento kynolog ve spolupráci s vedoucím skupiny služební kynologie řídí psovody na určitých odděleních.

Policejní inspektoři - psovodi jsou zařazeni:

• ve výjezdové skupině psovodů
• na odděleních pohraniční policie
• na odděleních železniční policie
• na obvodních odděleních policie pořádkové služby
• na odděleních hlídkové služby
• u ochranné služby

5.2 JEDNOTLIVÉ ÚTVARY, KDE JSOU VYUŽÍVÁNI SLUŽEBNÍ PSI

Služební psy využívají téměř všechny služby v rámci PČR. Služba pořádkové a železniční policie při ochraně veřejného pořádku, majetku života a zdraví osob při likvidaci výtržnosti při demonstracích a sportovních nebo kulturních akcích. Služba cizinecké a pohraniční policie při ochraně státních hranic, kontrole cizinců a vyhledání a zadržení osob nelegálně překračujících státní hranice, při prověřování vlakových souprav, kamionových zásilek a dalších vozidel za účelem nalezení nelegálně převážených cizinců. Psi u pohraniční policie hlídkují na státní hranici a to především v noci. Posilují policejní asistenci při fotbalových a hokejových zápasech či demonstracích skinů nebo anarchistů. Služba kriminální policie ke sledování pachových stop pachatelů z místa činu, vyhledání ukrytých a pohřešovaných osob v objektech a terénu, k vyhledání vystřelených nábojnic, k vyhledání ztracených či odhozených věcí pachatelem, ke speciálním pachovým pracím při metodě pachové identifikace. Všechny služby pak využívají psy specialisty na vyhledávání drog, výbušnin a NVS, zbraní, munice, mrtvých těl a lidských pozůstatků.

Výjezdovou skupinu psovodů na OŘP tvoří zpravidla šest policejních inspektorů. Minimálně jsou zařazeni tři policejní inspektoři. Tito psovodi jsou zařazeni přímo do skupiny služební kynologie, přímým nadřízeným je vedoucí SSK. Se zajištěním nepřetržité služby mohou vypomáhat i psovodi s pátracími psy z obvodních oddělení policie nebo jiných oddělení. Náplní práce policejních inspektorů ve výjezdové skupině psovodů je především zajištění výjezdu psovodů na místo trestného činu, či jiné události. Na místě činu policejní inspektor - psovod vyhodnotí situaci a rozhodne o způsobu využití psa. Psovod provede všechny možné úkony, kdy je pes schopen napomoci objasnění činu. Psovod po použití služebního psa vyrozumí o zjištěných poznatcích nebo o zjištěných stopách příslušného policistu, zpravidla vedoucího výjezdové skupiny. Po použití služebního psa psovod zpracuje příslušnou administrativu. Další pracovní neplň psovodů ve výjezdové skupině psovodů OŘP:

•  vykonávat hlídkovou a preventivní činnost
•  zajištění eskort, rekonstrukcí a vyšetřovacích pokusů
• zajištění veřejného pořádku
• využití při prováděných bezpečnostních opatřeních
• využití při pátracích akcích

Na odděleních pohraniční policie jsou psovodi využíváni především k zajištění ostrahy státních hranic. Hlavním úkolem je odhalení a zjištění protiprávního jednání osob na státní hranici a v její bezprostřední blízkosti. Služební psi jsou využíváni k obraně hlídek a jejich zesílení zejména v noční době jakožto donucovací prostředek dle zákona č. 283/1991 Sb., k vyhledávání osob v terénu nebo dopravních prostředcích, k prověřování příčin signálů podaných technickými prostředky a při preventivně pátracích akcích. Pes doprovází zpravidla hlídku, která provádí kontrolu či ostrahu státní hranice nebo je využíván k zajištění ochrany policistů na hraničním přechodu. Policejní inspektoři psovodi provádějí trvale výcvik služebních psů se zaměřením na ochranu státní hranice, provádí aktivizace služebních psů. Psovodi můžou být využiti i k plnění dalších úkolů.

Psovodi na pohraničních odděleních nevykonávají dozorčí službu. Na pohraničních odděleních můžou být zařazeni i psovodi specialisté, zpravidla se psy specialisty na vyhledávání drog. Tito psovodi spolupracují s celníky při kontrole dopravních prostředků, zavazadel a nákladu. Služební pes je zpravidla veden na vodítku, psovod nesmí dovolit služebnímu psovi, aby překročil státní hranici. Pes nesmí být vyslán k provedení zákroku na území druhého státu. Rovněž tak nesmí být pes použit ke sledování pachové stopy, která vede již po území druhého státu. Ustanovení mezinárodních smluv však připouští výjimky. O použití služebního psa musí psovod vyhotovit příslušnou administrativu. Do knihy služeb se psovod se služebním psem určený pro výkon služby v terénu označuje zkratkou PS. V části „doba ve výkonu služby“ se vyznačuje výkon služby v terénu nebo jiná činnost a dále se vyznačí nácvik a aktivizace služebních psů (NSP, ASP), ošetřování služebního psa (OSP) a další úkoly. Takovéto záznamy do knihy služeb bych doporučovala provádět u všech odděleních, kde je zařazen policejní inspektor psovod se služebním psem.

Na odděleních železniční policie jsou psovodi se služebními psy využíváni především k zajištění veřejného pořádku. Psovodi zařazení u železniční policie působí při doprovodech vlaků, vypracování pachových stop při vykradení vlakových zásilek, při ochraně pořádku a osob v osobní dopravě a na nádražích a k nim přilehlých prostorách (fanoušci fotbalových klubů, vojáci po ukončení základní vojenské služby). Psovodi provádějí dále kontroly železničních objektů, kontrolu odstavených vagónů, za účelem odhalení osob, které se zde protiprávně zdržují. Dále dohlížejí na zajištění bezpečnosti cestujících, zavazadel, zásilek a nákladu převážených po železnici. Psovodi zpravidla nevykonávají na odděleních dozorčí službu. Do knihy služeb se při velení psovoda se služebním psem zapisuje jméno a evidenční číslo služebního psa.

Policejní inspektoři - psovodi jsou zařazováni i na základních útvarech služby pořádkové policie - na obvodních odděleních policie a v rámci hlídkové služby. Na těchto odděleních vykonává funkci psovoda policejní inspektor určený k výkonu služební kynologie, kterého určí vedoucí oddělení se souhlasem ředitele okresního ředitelství. Psovody je vhodné zařazovat na oddělení v rekreačních oblastech, kde mohou být psi využíváni s dobrými výsledky. Výkon služby psovodů se řídí zásadami stanovenými pro služební kynologii (směrnice HS VB č. 4/1968 ) a je prováděn v rámci území a pro potřeby oddělení, kde jsou zařazeni. Po odborné stránce psovody metodicky řídí příslušné odborné pracoviště - vedoucí skupiny služební kynologie. Na OOP můžou být s ohledem na bezpečnostní situaci a konkrétní problematiku teritoria zařazeni pátrací služební psy. Obvykle se na OOP zařazují jen hlídkový služební psy. Na odděleních hlídkové služby mohou být zařazeni rovněž psovodi. Zde se využívají jen hlídkový psi. Doporučuji, aby v každé směně hlídkové služby byl zařazen minimálně jeden psovod se služebním hlídkovým (obranným) psem. Vedoucí OOP, HS je povinen vytvořit potřebné podmínky pro výcvik a ošetřování služebního psa. Psovod může vykonávat i další úkoly.

Psovodi zařazení u ochranné služby využívají především psy specialisty na vyhledávání výbušnin a NVS a dále hlídkové psy. Psi jsou využíváni při zajištění ochrany zastupitelských úřadů, diplomatických mísí a objektů zvláštního významu. Psovodi jsou zařazováni i ke speciálním útvarům - zásahové jednotky, stálé pořádkové jednotky, eskortní oddíly, protidrogová centrála, oddělení pro boj s organizovaným zločinem. Zde se jedná již o specifický výcvik psů. Psy jsou cvičeni k zneškodnění nebezpečného pachatele nebo teroristy. V rámci výcviku u zásahových jednotek jsou psi připravováni i na výsadek s psovodem z vrtulníku, na slanění a na další situace. V současné době se připravuje metodika výcviku psů u zásahových jednotek.

Psovod se služebním psem může být zařazen na kterémkoliv oddělení nebo útvaru vyžaduje-li to bezpečnostní otázka nebo je-li pro služebního psa využití, toto se týká i psů specialistů.

Všeobecné povinnosti psovodů:

1) provádět systematickou přípravu přiděleného psa pro praktický výkon služby - psovodi musí výcvik psů maximálně přiblížit podmínkám praktického využití, u hlídkových psů se provádí výcvik v rozsahu 6 hodin týdně, u pátracích psů se výcvik provádí v rozsahu 8 hodin týdně, psovodi SSK provádí výcvik v rozsahu 12 hodin týdně. Má-li psovod ke psu přiděleno na výchovu štěně, zvyšuje se počet hodin na výcvik o 4 hodiny týdně. Výcvik je nutné provádět za každých meteorologických podmínek, v denní i noční době.

2) o prováděném výcviku a o použití služebního psa vést deník a řídit se úkoly a pokyny vedoucího SSK OŘP, provádět statistické vyhodnocení o použití psa

3) pravidelně se zúčastňovat kursů a přezkoušení ve výcvikových střediscích

4) o každém použití psa sepsat protokol o použití sl. psa nebo úřední záznam

5) zúčastňovat se pravidelně srazů psovodů, které svolává a řídí vedoucí SSK

6) denně provádět ošetřování a krmení služebního psa a nést plnou odpovědnost za stav jemu přiděleného psa, provádět úklid ustájení (pokud dojde k vykonání potřeby služebního psa na veřejném prostranství, měl by psovod po psovi uklidit nebo zajistit úklid. Toto nevyplývá ze žádných nařízení, ale jedná se o morální závazek vůči společnosti a o otázku slušnosti, rovněž nedochází ke konfliktům s občany a k „pošpinění“ jména Policie)

7) hlásit každé onemocnění, zranění případně úhyn služebního psa (vedoucímu oddělení, kde je psovod zařazen, vedoucímu SSK, veterinárnímu lékaři správy kraje)

8) v případě úhynu psa, vyrozumí psovod veterináře, který rozhodne o dalším opatření

Dvakrát ročně je vyhodnocováno využívání služebních psů formou statistického výkazu. Tento výkaz zpracovává každý psovod a zasílá jej vedoucímu SSK. Vedoucí SSK zpracuje statistiku o využívání služebních psů v rámci celého okresního ředitelství a výkaz zašle na SSK správy kraje. Vedoucí SSK správy kraje zpracuje statistiku jednotlivých okresních ředitelství a výsledek zasílá na policejní prezidium. Policejní prezidium vydává každoročně zprávu o stavu služební kynologie a o využívání služebních psů což dokladuje statistikou úspěšného použití psů s porovnáním četností výjezdů (povolání) služebních psů. Od roku 1997, kdy vznikl odbor služební kynologie a hipologie se stav služební kynologie zlepšil. Rovněž tak využívání služebních psů a úspěšnost psů na jednotlivých případech vzrostla.

5.3 ÚKOLY VEDOUCÍHO SKUPINY SLUŽEBNÍ KYNOLOGIE OŘP

Vedoucí skupiny služební kynologie organizuje, řídí, kontroluje a hodnotí výkon služby podřízených, zabezpečuje vycvičenost a vyškolenost podřízených psovodů a jim přidělených služebních psů. Vytváří příznivé podmínky pro výkon služby, oceňuje záslužné a příkladné plnění služebních povinností a vyvozuje důsledky z jejich porušování. Provádí hodnocení podřízených policistů, podává návrh na osobní ohodnocení.

Dále plní tyto úkoly:

a) zajišťuje činnost na úseku speciálních pachových prací při vyhledávání drog, omamných prostředků, vyhledávání výbušnin a NVS a při pachové identifikaci osob a věcí včetně výjezdu na místo trestného nebo jiného činu

b) sám vyjíždí na závažné případy trestné činnosti a zde řídí práci psovodů

c) má přiděleného služebního pátracího psa, případně psa specialistu, se kterým vyjíždí na místo činu

d) provádí výchovu štěněte nebo mladého služebního psa bez zadané kategorie praktického použití

e) odpovídá za výchovu štěňat v teritoriu

f) odpovídá za připravenost a využívání služebních psů pro službu, vyhodnocuje situaci na úseku kynologie

g) spolupracuje s jednotlivými službami daného teritoria, zabezpečuje efektivní využívání psovodů, provádí kontrolní činnost

h) plní úkoly uložené vedoucím SSK Správy kraje

i) organizuje a řídí výcvik a připravenost psovodů a psů v rámci teritoria, zodpovídá za přípravu psovodů a psů před nástupem do kursů a pro úspěšné absolvování kursů

j) dává požadavek na zařazení jednotlivých psovodů do kursů

k) eviduje služební psy v rámci teritoria, sleduje jejich vycvičenost a stav a žádá o přidělení nových služebních psů a štěňat

l) plánuje služby psovodů ve SSK

m) spolupracuje s veterinární službou PČR při zajišťování péče o služební psy

n) vede statistické přehledy o využití a výslednosti použití služebních psů

o) předkládá požadavky na výstrojní, výcvikové pomůcky a MTZ

p) pravidelně jednou za čtvrt roku svolává dvoudenní srazy psovodů se služebními psy v rámci teritoria a provádí přezkoušení psovodů a psů dle zadaných kategorií

q) zpracovává plán výcviků na jednotlivá pololetí, jednou za čtvrt roku sepisuje zprávu o stavu služební kynologie a vycvičennosti psů v rámci okresního ředitelství

r) jednou ročně provádí prověrku jednotlivých psovodů na útvarech, na kterých jsou zařazeni, za účelem zjištění podmínek pro používání, připravenost, ustájení, ošetřování služebního psa. (v případě ustájení psa v místě bydliště psovoda provede kontrolu i v místě bydliště psovoda)

s) účastní se okresních porad, a porad (odborných shromáždění) vedoucích SSK v rámci kraje, organizuje porady pracovníků SSK OŘP

t) vede administrativní pomůcky
- plán služeb
- knihu služeb
- knihu výjezdů a použití psů ve výjezdové skupině
- knihu instruktáží
- knihu kontrol
- knihu fonogramů a hlášení
- jednací protokol
- knihu uložení a kontrol zbraní
- poštovní knihu a další administrativní pomůcky

5.4 VYBAVENÍ ODDĚLENÍ, KDE JSOU ZAŘAZENI PSOVODI ; MTZ ; VÝSTROJ

Každá skupina služební kynologie má být vybavena služebními pomůckami, vlastním razítkem, podacím razítkem s datumem, kulatým razítkem a pečetidlem. Pro usnadnění a přehlednost vedení administrativy je vhodné vybavit SSK i dalšími razítky. SSK musí být vybavena trezorem na ukládání zbraní a písemností. Skupina služební kynologie (výjezdová skupina) by měla být vybavena minimálně dvěmi vozidly. Jedním výjezdovým vozidlem v barevném provedení „policie“ a s výstražným světelným a zvukovým znamením „majáky“. Nejvhodnější je vozidlo Pick-up s úpravou nákladního prostoru, kde jsou zhotoveny minimálně dva přepravní uzamykatelné kotce a prostor pro odkládání kynologických pomůcek. Ve vozidle by měla být (halogenová) svítilna a reflexní vesta. Nákladní prostor musí být dobře větratelný. V případě vysokých nízkých teplot má být možnost přepravní prostor, kde jsou psi i vytápět. Vozidlo by mělo být vybaveno silnějším motorem. Druhé vozidlo v civilním provedení, pětimístné, nejlépe vozidlo Škoda Felicia combi, které je využíváno k přepravě psovodů na střelby, tělesnou přípravu, výcviky, atd. Vozidla musí být vybavena radiostanicí.

Každé oddělení, kde je zařazen psovod musí být vybaveno přípravnou krmení a skladem krmiva. V přípravně krmiva musí být dřez s pitnou vodou, vařič, nádobí. Oddělení musí být vybaveno typizovaným kotcem se zateplenou boudou. V blízkosti kotce by měl být zdroj s vodou. Kotec má být dobře čistitelný a u kotce má být kanalizace. Zanedbatelným problémem není ani likvidace psích exkrementů.

Tam, kde je zařazeno více psovodů se služebními psy je vhodné zřídit psinec. V psinci je několik kotců, karanténní kotec a přípravna krmiva. V rámci psince může být i veterinární ošetřovna. Všechna služební vozidla Policie ČR by měla být vybavena mříží, která odděluje zavazadlový prostor od prostoru pro osoby. Nemůže tak dojít k obtěžování přepravujících osob psem, který se přepravuje zpravidla v zavazadlovém prostoru. Ve vozidlech, ve kterých je přepravován služební pes je striktně zakázáno kouřit. Cigaretový kouř ničí čich psa a psa ze zakouřeného vozidla nelze s úspěchem použít na pachové či speciální práce.

Psovodi jsou vybaveni pracovním oděvem, který se skládá z bundy, kalhot, svetru, baretu, pláštěnky, kanad a dalších součástek. Z vlastní praxe musím konstatovat, že pláštěnky jsou nevyhovující, rovněž tak pracovní uniforma. Nevýhodou pracovní uniformy je, že je dvoudílná a při práci se služebním psem dochází k odhalení zad. Dále není uniforma nepromokavá a v pláštěnce se nedá se psem pracovat. Doporučovala bych psovody vybavit nepromokavou šusťákovou kombinézou. Rovněž by bylo vhodné povolit psovodům nosit k uniformě trička podobně jako je tomu u zásahových jednotek. Výstroj bych dále doplnila o trička s dlouhým rukávem. Co se týká pokrývky hlavy, tak tato je rovněž nevyhovující, protože baret při práci se psem padá z hlavy. Vhodnější je čepice s kšiltem „bejsbolka“ nebo lodička. Každý psovod by měl být vybaven i ochrannými prostředky jako jsou gumové boty „holinky“, pracovní rukavice, chirurgické rukavice a „montérky“. Povolila bych u policie nošení rukávových nášivek specializací podobně jako je tomu u armády. Za specialisty bych považovala pyrotechniky, potápěče, psovody, příslušníky zásahové jednotky apod. Nášivky bych povolila jen na pracovní uniformu tzv. „čerňáky“.

Výstroj psovodů je služební zbraň s rezervním zásobníkem, služební pouta, obušek (tonfa), slzotvorné prostředky. Psovod musí být dále vybaven zápisníkem (případně kontrolními lístky), propisovací tužkou, igelitovými sáčky. Psovod by u sebe měl mít aktuální pátrání po osobách. Psovod dále musí mít výstroj pro psa: vodítko, obojek (případně svítící obojek), náhubek, stopovací vodítko, stopovací postroj, hřeben na psa. Dále doporučuji, aby psovod měl zavírací nůž, svítilnu, obinadlo k poskytnutí první pomoci a pes by měl být vybaven bílým obojkem nebo obojkem či postrojem s nápisem Policie. Při některých úkonech se služebním psem není vhodné nosit obušek. V těchto případech musí být donucovacím prostředkem vybaven člen doprovodné hlídky.

5.5 VÝCVIK A PŘÍPRAVA SLUŽEBNÍCH PSŮ PRO SLUŽBU

Část pracovní doby psovodů je věnována přípravě služebních psů a výcviku. Pes musí být stále procvičován a cviky musí psovod se psem opakovat. Probíhá stále zdokonalování služebních psů. Výcvik je zaměřen na praktické využití psů ve službě a výcvik je tak přizpůsoben problematice zařazení jednotlivých psovodů.

Vycvičenost psů sleduje vedoucí skupiny služební kynologie, který by měl psovodům poradit jak odstranit nežádoucí zlozvyky psů či chyby v provedení cviků. Doporučuji, aby vedoucí skupiny vydal zaměření výcviku jednotlivých psovodů a podle toho zaměřil výcvik při výcvikových srazech. Někteří služební psi jsou vybráni k působení v chovu a musí s nimi být složeny podmínky chovnosti, mezi kterými je předvedení na svodu, předvedení na výstavě, složení zkoušky všestranného výcviku 1. stupně (dle civilního zkušebního řádu) a předvedení na bonitaci. Výcvik těchto psů musí být přizpůsoben ke splnění podmínek chovnosti. Největší problém bývá při obranných pracích, kdy pes dle civilního zkušebního řádu nesmí při označení osoby pomocníka napadat a při zákrocích musí pes na povel pouštět.

Problém bývá se zajištěním prostorů k nácviku pachových prací. Pole jsou soukromých majitelů a ti často nesouhlasí s pohybem psovodů na polích. Musím říci, že nácvikem pachových prací se úroda na polích nezničí. Samozřejmě, že psovodi nesmí jít do úrody před sklizní. Přesto doporučuji dohodnout se s majiteli polí a vyžádat si od nich souhlas. Problém bývá i s myslivci, kdy každé pole či les je něčí honitbou. Proto musí psovodi vyžádat souhlas i od mysliveckého sdružení. Při nácviku v pachových pracích pokládáme na stopy zásadně praktické předměty z různých materiálů - plast, kov, papír atd. (za praktické předměty považujeme - zámky, zapalovače, jízdenky, různé nástroje). Výcvik psů by se měl provádět v praktických podmínkách.

Pokud však potřebujeme psy cvičit na průzkum objektů je velmi těžké tyto objekty sehnat. Proto je vhodné obejít majitele rozbořených objektů, obecní úřady či majitele velkých provozoven, zda by nevyšli vstříc psovodům a neumožnili jim výcvik v těchto prostorech. Problém je i se zajištěním výcviku zákroků v místnostech. Moc majitelů nedovolí psovodům provádět výcvik ve vlastní restauraci apod. K nácviku poslušnosti je potřeba zajistit překážky, jinak se dá poslušnost cvičit kdekoliv. Dobré je zajistit i nácvik praktických překážek jako jsou různá oplocení, příkopy, žebříky atd. K nácviku vyhledání nábojnic je nutné zajistit cvičnou pistoli a cvičné slepé náboje. Výcvik je vhodné provádět v praktických podmínkách jako jsou křoviny, v terénu podél silnic a pod. Rovněž tak je vhodné výcvik provést ve frekventovaných místech jako jsou prostory před obchodními středisky, před restauracemi atd. Při výcviku vyhledávání předmětů v terénu je vhodné předměty i ukrývat, odkládat i rozměrné předměty, které pes nemůže přinést a musí je označit. Při výcviku vyhledání osob, pomocníka ukrýváme i do výšek nebo naopak do úkrytů pod zem. Psy musíme naučit hledat i ukryté osoby, nevyhýbáme se ani záludnostem.

K výcviku potřebujeme dobré ochranné pomůcky jako jsou manžety, rukávy, ochranné obleky (ringo). Používáme především skryté ochranné pomůcky, viditelné ochranné rukávy používáme jen výjimečně ke zlepšení zákusu. Cílem výcviku je naučit psa sledovat osobu - pomocníka a ne rukáv jako je tomu při sportovním výcviku psů. Ke zdárnému výcviku je zapotřebí i dobrý pomocník. Pomocníky musíme střídat, aby se pes nenaučil pracovat jen na jednoho pomocníka (nežádoucí stereotyp). Vhodné je využívat i ženy. Psi velmi často neoznačí v objektu ukrytou ženu.

Při výcviku psů provádíme i výcvik psovodů. Nacvičuje se taktický postup psovodů. Spolupráce s ostatními policisty. Vhodné je provádět i aktivizace psů a cvičné praktické stopy ve formě cvičného výjezdu, kdy psovod do poslední chvíle neví, že se jedná o cvičnou stopu. Zjistíme tak připravenost psovoda a psa pro praktický výkon služby. Při prováděném výcviku dbáme na bezpečnost zúčastněných osob. Pokud provádíme výcvik na veřejném prostranství nebo v nebezpečných místech (železniční trať, silnice) je nutné zajistit bezpečnost pro psovody, psy i nezúčastněné osoby (hlavně při obranných pracích). Při výcviku psů na veřejnosti nesmí psovodi používat ostnaté obojky nebo elektrické obojky nebo jinak hrubě trestat psy vzhledem k zákonu na ochranu zvířat. K přistoupení k takovýmto výcvikovým metodám musí být v každém případě opodstatněný důvod. Takovéto pomůcky se použijí jen tehdy nelze-li výcvik provést jiným způsobem. (například reakce na zvěř).

Výcvik psovodů a psů je prováděn především ve výcvikových střediscích. K vycvičenosti služebních psů napomáhá i soutěž „O pohár policejního prezidenta“, kde mohou psovodi porovnat výkonnost jednotlivých psů. Zkušební řád je v současné době koncipován tak, že psi jsou všestranně využitelní. Domnívám se však, že psi hlídkoví by nemuseli vypracovávat stopy o stáří až tři hodiny a vyhledávat nábojnice, naopak psi pátrací by nemuseli provádět likvidaci výtržnosti a zákroky v místnostech. Mezi oběma kategoriemi by měl být větší rozdíl. Psům v hlídkové kategorii bych přidala další cviky obran a psům pátracím další pachové práce jako je rozlišení předmětu nebo osoby. V současné době jsou již náznaky, že v nejbližší době dojde k úpravě zkušebního řádu a k větší specifikaci hlídkových a pátracích psů. Rovněž tak bych zařadila do zkušebního řádu odmítání nalezené či podávané potravy. Bohužel psovodi nenacvičují se psy takové cviky, které nevyžaduje zkušební řád.