Setkání příznivců velkých kníračů ve sportovním duchu se konalo na cvičišti ZKO Slezská Ostrava ve dnech 13.-.16.7. Organizoval jej Stanios Kennel Veroniky Staniové. Zúčastnilo se 11 pejsků – deset velkých kníračů a kříženec československého vlčáka.

Ve čtvrtek se začínalo odpoledne. Odpolední sluníčko pěkně pálilo, tak jsme se hlavně seznamovali mezi sebou a řešili jsme program nastávajících několika dní. Zaměření minitábora mělo být na intenzivní nácviky obran, přípravu na bonitaci nebo běžnou tréninkovou přípravu – vše bylo spojeno s konzultacemi zkušené výcvikářky Veroniky Staniové. Na následující rána jsme si naplánovali stopy a poslušnosti.

Když opadla největší vedra, začalo se v podvečer s obranami. Figurant Radoslav Parolek nejprve prověřil schopnosti a zkušenosti všech pejsků. V druhém kole se začalo pracovat na zlepšování jejich obranářských schopností. Někteří pejskové se teprve rozkoukávali a byla na nich znát únava z dlouhé cesty na sever Moravy (účastníci přijeli ze všech koutů republiky – Plzeň, Brandýs nad Labem, Brno, Olomouc…) Jiní se ale nadšeně pustili do snahy „zakousnout zlého strejdu“. Na rychlého figuranta a nadšené psy se dobře dívalo, kolikrát leckdo zapomněl, že už je se svým psem na řadě…

V pátek ráno se šlo na první stopy. Terén byl posekaná louka se zbytky zaschlého sena. Začátečníkům se ukázaly úplně první rovné krátké stopičky, po dlouhých vedrech přišlo chladnější ráno vhod zkušenějším psům, takže některým se našlapala motivační prokrmená stopa, jiní psovodi zklidňovali své psy pro práci na stopách na pachovém čtverci. Terén nedělal nikomu problém a všichni tak odcházeli ze stop nadšeni a spokojeni.

Po pachových pracích si všichni chvilinku odpočinuli a dokud ještě nebylo úplné vedro, zkusili si poslušnost podle svých plánovaných zkoušek. Konzultace pak byly zaměřeny nejčastěji na zlepšení kontaktu psovoda a psa. Jak ale bylo vidět, jedním z nejsložitějších cviků bývá aport – na ten se v nácviku poslušnosti zaměřili všichni a leckdy šlo o tvrdý oříšek.¨

Přes poledne jeli všichni na socializační oběd do restaurace, po obědě bylo plánováno koupaní psů. Najít restauraci, kde by nás obsloužili i s jedenácti pejsky rozhodně nebylo jednoduché, ale nakonec se podařilo. Museli jsme se sice nějak poskládat na zahrádku restaurace, tím spíše se však psi učili, že si svého okolí (a ostatních psů zejména) nemají všímat. A podařilo se, až na jednu lehčí výměnu názorů mezi dvěma pejsky nedošlo k žádným konfliktům. Jenže člověk míní a příroda si vše zařizuje po svém. Tak nám právě při podávání polévky začalo pršet. A ne jen tak kapat, nastoupila bouřka ve své plné síle. Zahrádka restaurace nebyla příliš krytá, takže nakonec se nad námi paní číšnice slitovala a otevřela nám malý salónek, kam jsme se už pak vlezli v podstatě všichni. Nicméně s takovým deštěm koupání lidí ani psíků nepadalo v úvahu, vrátili jsme se tedy zpět na cvičák. Po dobře stráveném obědě nás chladnější vzduch potěšil na obranách.

A tentokrát byly nácviky obran o hodně lepší. Bylo chladněji, psíci si po dlouhých cestách dostatečně odpočinuli a kousalo se jako o život. Obrany všech byly dobře o 100% lepší než předchozí den a spokojenost zářila z očí všem – pejskům z činnosti, která je baví, psovodům z hrdosti na jejich miláčky.

Chvílemi stále ještě poprchávalo, ale večer se nad námi bouřková mračna smilovala a místo nich nastoupily nádherné červánky. Vlahý večer přímo lákal k opékání buřtů, čehož všichni patřičně využili a jedli, až se jim dělaly boule za ušima.

Po dlouhém večeru se ráno některým psovodům nechtělo příliš brzy vstávat, nicméně na stopách se opět několik zájemců sešlo. A kdyby se konaly zkoušky, leckteří by je to ráno udělali! Práce psů na stopách se opět zlepšila, a budiž řečeno ke cti psům, že je nerozhodil ani okolo nich poskakující fotograf. Následoval krátký odpočinek a opět se dopilovávaly poslušnosti. I tentokrát mohli odcházet psovodi spokojeni, protože pod trpělivým vedením Veroniky Staniové byly pokroky jasně viditelné. Někteří psovodi pak využili přítomnosti a ochoty figuranta a krátce si procvičili obranu.

Přes největší vedra jsme nechali pejsky odpočívat a psovodi se šli podívat na jiná zvířata do blízké ZOO. Lední medvěd předváděl psí kusy ve svém bazénku, podrbali jsme si kozy a vietnamská prasátka, představili si tygra na obranách…

V podvečer jsme místo tygrů opět vytáhli psy a intenzivně se pracovalo s figurantem na revírech, zadrženích, protiútocích – prostě na všem, co je vyžadováno pro ten který stupeň zkoušky nebo pro zbonitování velkého knírače.  Za svitu hvězdiček se i lidi dočkali své denní odměny a opečené buřtíky chutnaly snad ještě lépe, než předchozí den.

V neděli se naposled dalo pejskům kousnout, aby odjížděli z víkendu plni nadšení, jak pěkně spořádali figuranta. Poté následovala pod vedením Heleny Glanznerové (ch. s. Radinie) ukázka předvedení psů na výstavě, v rámci této ukázky si přítomní psovodi a jejich knírači zkusili vše, co k výstavě patří – předvedení psa, kontrolu chrupu i posudek rozhodčího. Před odjezdem se řešila ještě i výstavní úprava psů a pak už nezbývalo, než se pěkně rozloučit. A samozřejmě poděkovat organizátorům celého víkendu…

Lenka Blachová