Čtvrtý ročník Velké ceny Rottweilu připadl pro rok 2012 na víkendové dny 19. a 20. května. Stopy posuzoval rozhodčí ADRK Peter Grube, poslušnost belgický rozhodčí (avšak původem z Nizozemí) Joep Selders, obranu měl na starost Richard Kornherr. Stejně jako loni figuroval protiútok Björn Allgaier, technickou část pak Karsten Niewiadomski.

Počet nahlášených účastníků byl velmi podobný minulému roku - startovní listina slibovala 32 velmi zajímavých jmen z osmi evropských zemí a USA, nakonec však nastoupilo „jen“ 26 psů se svými psovody – a například kvůli problémům na letišti bohužel právě z USA nepřiletěl Robert Steinel, jehož Zeus von Türnleberg měl loni nejlepší a opravdu famózní obranu – k jeho 98 bodům se letos nejvíce přiblížil vítěz závodu Markus Maaser se svým psem Bongo von der Bodebrücke – ten získal 96 bodů. Pokud jde o obrany, předvedlo se mnoho dobrých psů, ale nemůžu říct, že by mne nějaký skutečně ohromil tak jako loni. Mnoho psů sice ukázalo velkou rychlost a razanci, ale z rukávu se utrhli. To byl případ například dánského psa Spike vom Amtsbach Henrika Fuchse, kterého ale vedl Markus Maaser. Podle mého názoru nebyli psovod a pes ještě natolik sladění, aby fungovali jako sehraná dvojice – při poslušnosti byl Spike bez energie, kterou má při výkonu se svým páníčkem. Vrátila se mu na obraně, ale bylo opět vidět, že psovoda úplně nebere, a dělal si věci po svém – opakovaně napadal figuranta a při odvolání z makety se celkem vtipně přiřadil k rozhodčímu. Obrana Osirise Ballotada byla také moc hezká, bohužel vše se úplně nevydařilo, jak mohlo, neboť si Olex po zákusu při protiútoku nejspíš přikousl jazyk, a tak s jasně slyšitelným zakňučením pustil, a i když hned okamžitě kousnul znovu, pár bodů šlo dolů – a ty bohužel chyběly při celkovém vyhodnocení. Nicméně 90 bodů za obranu mi přišlo opravdu málo vzhledem k hodnocení obran jiných psů.

Na tomto místě chci znovu pogratulovat Zuzce Marthalerové k nádhernému druhému místu s Kirke a stejně tak krásnému čtvrtému s Osirisem – patří jí v každém případě rovněž veliký dík za skvělou reprezentaci. Je obdivuhodné, jaké výkony podává jeden psovod se dvěma psy, z nichž mají oba vyrovnané a stále výborné výsledky na vrcholových akcích – tato skutečnost je prokazatelným a neoddiskutovatelným dokladem jejich kvality, žádná náhodná vítězství. Tentokrát byl však výsledek tak trochu provázen smůlou, protože Kirké měla stejný počet bodů jako vítězné první místo Markuse Maasera a Osiris zase jako třetí místo Milana Skorice. A vzhledem k tomu, že mají při stejném bodovém zisku přednost vyšší body na obraně, obsadila Zuzka se svými dvěma pracanty nakonec právě druhé a čtvrté místo. Příště si tedy budeme přát více štěstíčka :-).

K obranám bych dál chtěla napsat, že hned několik psů mělo problém s předcházením se při zadním doprovodu, velké korekce nohou byly například u Vanose von der Bleichstrasse Bernharda Diedricha a Perona von Hohenbeilstein Denise Metz. Mladý pejsek Stormhaus Benjamino dánské závodnice Britt Vinderslev málem neudržel svůj nesmírný temperament, vyrazil při doprovodu za figurantem, ale naštěstí si útok zezadu rozmyslel a vrátil se k psovodce. Britt jsem poprvé viděla na MS v Dánsku, její starší pes Vom Hause Kanku's Quantas tam měl nejlepší poslušnost a jeho výkony byly z těch, na které se nezapomíná. S tímto psem již Britt nezávodí, nyní v Rottweilu byla poprvé na trojkových závodech se svou mladou krví, a přestože s Benjim kvůli přemíře jeho energie a temperamentu zažívala velmi horké chvilky, obdivuji ji, že jde závodit, ukáže psa a závody bere jako zkušenost, která je samozřejmě důležitá jak pro ni, tak pro psa. Líbilo se mi, jak s nadhledem zhodnotila jeho vrtochy, jejich společné vystoupení shrnula výrazem „funny“ :-). Abyste rozuměli – s Benjaminem šila celou dobu energie takovou měrou, že ho nemohla v podstatě ani pochválit, protože by jí jinak asi skákal po hlavě. Byla na ní celou dobu jasně čitelná obava z toho, co to čertovo kvítko vyvede. Ale mně osobně se například jejich poslušnost i s chybkami moc líbila, projev byl radostný a pozitivní naladění  vyzařovalo až k divákům.

Z hezkých obran ještě jistě stojí za zmínění Zuzčina Kirke Ballotada, Wotan von der Bleichstrasse Ramony Farr, Baldur von Türnleberg Jürgena Teubera, Xodo vom krummen Acker Milana Skorice a Donna v. Härdtenbühl Karla-Heinze Reisnera. Neoběhnutí maket se stalo pouze párkrát, stejně tak potíže s odvoláním psa z makety. Práci figurantů hodnotím jako korektní.

Z poslušností chci opět vyzvednout Zuzku Marthalerovou a její Kirke a Osirise, zde se dá psát opravdu jen v superlativech a obě poslušnosti byly těmi nejlepšími z celého závodu. Troufám si tvrdit, že kdyby Kirké při přivolání z odložení do lehu těsně před Zuzkou neuklouzla a nenarazila do ní, měla by ještě o bodík více a bylo by to to první místo. Většina psů byla při poslušnosti i přes sluníčko a teploty těsně nad dvacítkou velmi energická, výkony byly radostné, a pokud nebyla dobrá koncentrace či se vyskytla jiná chyba, byla panem rozhodčím nekompromisně penalizována – velmi se soustředil zejména na sledování psovoda psem a často vytýkal i pomocné povely tělem. Body dolů šly dále většinou za špatné zaujetí pozice při odložení a sem tam za ulehnutí ve vysílačce na druhý povel. Naopak aporty bych všeobecně hodnotila výborně, byly zpravidla rychlé, přesné a radostné.

Stopy proběhly v prý již docela vysoké luční trávě a podle pěkných bodových hodnocení tohoto oddílu myslím, že většina psů neměla s terénem a vypracováním žádné problémy. Nejmenší body uděloval pan rozhodčí Selders z poslušností, jeho posuzování bylo velmi důkladné a závěrečné zhodnocení výkonu trvalo často velmi dlouhou dobu.

Počasí o víkendu stejně jako loni moc přálo, sluníčko svítilo, někdo se na něm i trochu přismahl ;-), nálada byla příjemná a organizační tým odvedl skvělou práci. Lví podíl na ní má rozhodně pan Willi Ruderisch, předseda kynologického klubu Rottweil-Süd, na jehož cvičišti se závod konal. Všichni jeho účastníci dostali krásný pohár, navíc byla opět jako loni udělena cena nejmladšímu psovodovi a tomu, který přijel z největší dálky.

Povídání o letošní Velké ceně Rottweilu bych ukončila tím, že tuto krásnou akci považuji za malé mistrovství světa – je to akce na velmi vysoké úrovni, a to jak účastníky, tak organizací a zázemím. Už nyní se těším na další ročník a na shledání se známými tvářemi a nádherným městem Rottweil v srpnu.

Za fotky patří veliké poděkování Hance www.hargulak.com :-)

Draha Mašková
Ginger Taffy

Výsledky IPO3

Výsledky IPO1