Výcvik obrany - díl 2. - začínáme "kousat"
Vydáno dne 22. 11. 2004 (13079 přečtení)

Prvotní přípravu pro výcvik obrany si může provádět sám psovod už u velmi mladého štěněte (klidně od 8 týdne věku). Psovod se snaží psa zaujmout pohybujícím se hadrem nebo kůží.

Nejvhodnější pro tyto hry je kůže. Dnes se dá bez problémů sehnat speciální kůže pro výcvik obrany. Tato kůže má vhodnou velikost i poddajnost. Kůže je na kousání mnohem vhodnější než hadr z několika důvodů:

• netrhá se a proto mnohem déle vydrží
• psovi se do ní nezahakují zuby jako do tkaniny a nehrozí takové nebezpečí vylomení zubu
• na rozdíl od hadru kůže při slabém stisku psovi mezi zuby klouže a pes se proto na kůži učí hned od počátku pevným zákusům!

Kůží (kořistí) pohybujeme před psem a snažíme se vzbudit jeho zájem. Kořistí pohybujeme při zemi a snažíme se napodobovat panický pohyb malé kořisti. Kořist se musí pohybovat vždy směrem od psa! Jakmile pes začne kořist pronásledovat, radostně jej pochválíme a po krátké chvilce mu umožníme kořist ulovit. Lehce se o kořist se psem potaháme a necháme mu ji ukořistit a odnést. Jakmile psík kořist upustí, znovu ji uchopíme a psa znovu dráždíme. Opět jej necháme kořist ulovit a přenecháme mu ji. Tuto hru můžeme provádět vždy jen tak dlouho, dokud psa baví a není unaven. Hra má pokračovat pouze do té doby, kdy je pes maximálně kořistí vydrážděn a musíme umožnit psovi aby kořist definitivně ulovil a odnesl si ji do bezpečí (dojde k ukojení pudového cíle) dříve než jej lov kořisti unaví a jeho lovecký pud bude únavou utlumen. Takto si se psem hrajeme i několikrát denně, ale vždy musí platit, že hra nesmí psa unavovat a k jejímu ukončení (ulovení kořisti) musí dojít, když je stupeň vydráždění psa kořistí na maximu. Při lovení, kousání, přetahování a nošení kořisti psa radostně chválíme.

Koušeme na figuranta

Asi od půl roku věku psa můžeme začít cvičit obranu na figuranta. Pozor však na období výměny zubů!
 Než začneme kousat na figuranta, měl by pes znát ze hry s psovodem princip lovení kořisti. Psa připneme na širší pevný (kožený nebo řetízkový) obojek, který není nastaven na stahování. Vodítko by mělo mít délku alespoň dva metry. Dnes už se dá bez problémů koupit obranářská šňůra (do 4 metrů), která je pro tento výcvik nejvhodnější.

Postroj na obranu osobně příliš nedoporučuji z několika důvodů:

• Za obojek se pes lépe ovládá,
• obojek psovi nedovolí tolik se vybíjet "do vodítka" a má proto více sil na výcvik,
• některé činnosti na postroji dělat nejdou, nebo jsou málo účinné.

Výcvik začneme tak, že s připraveným psem přijdeme na "plac" a vypustíme psa nejméně na dva metry délky šňůry, psa upozorníme povelem "dej si pozor" a povzbudíme ho k pozornosti. V té chvíli z úkrytu vyběhne figurant, třepotá kůží nebo hadrem, kterou už pes zná z předchozích her. Figurant se pohybuje směrem od psa - nikdy ne přímo proti psovi! - a třepotáním kůže napodobuje panický pohyb kořisti. Tento panický pohyb kořisti spolehlivě stimuluje lovecký pud psa a podněcuje zájem psa o kořist. Psovod psa hlasem chválí a povzbuzuje. Pes na vodítku má mít možnost kopírovat pohyb kořisti, psovod pevně stojí na místě a v podstatě imituje "úvazný kolík". Jakmile je pes dostatečně vydrážděn, proběhne figurant okolo psa nabídne mu kořist (kůži, hadr) k zákusu tak, aby pes lovil unikající kořist.

V praxi figurant probíhá po tečně pomyslného kruhu, který může pes na vodítku obsáhnout, tak aby pes musel za kořistí vyrážet a jít si pro ni. Figurant nikdy nenabíhá přímo do psa, protože v této fázi výcviku musíme psa vybudit k tomu, aby kořist lovil a ne aby se před "kořistí" bránil!

 Jakmile pes kořist uchopí, figurant ji psovi přenechá. Psovod psa radostně chválí a ihned se psem na vodítku odbíhá od figuranta. Psovod psa povzbuzuje k držení kořisti a stále běží se psem. Běhání s kořistí a její nošení je důležité pro rozvoj loveckého a kořistnického pudu. Většina psů na počátcích výcviku nevydrží nosit a držet kořist příliš dlouho. Jakmile pes kořist upustí, psovod se psem se zastaví, podrží psa tak aby na kořist nemohl pes dostat a odkopne ji od psa. Při tom psa povzbuzuje k zájmu o kořist ("kde ji máš", "uteče ti" a pod.) Ihned přibíhá figurant, kořist uchopí a odbíhá s ní od psa. Znovu psa vydráždí a nabídne mu nový zákus. V jedné sérii by pes neměl absolvovat víc než tři až čtyři zákusy. Z počátku mnohdy stačí i zákusy dva. Po posledním zákusu by si pes měl kořist odnést. nedokáže-li si pes kořist odnést a upustí-li ji ještě na place, přiběhne figurant, uchopí kořist, krátce psa nadráždí a odběhne i s kořistí do úkrytu. Při tomto výcviku figurant ještě psa nesmí nijak ohrožovat ani zastrašovat!

Už v této fázi výcviku by měl figurant používat nebo alespoň držet v ruce buď bič, prut nebo obušek (tzv. "ledrštok"). I když figurant prutem psa nijak neohrožuje, je důležité aby si na jeho přítomnost pes zvykal od počátku výcviku jako na něco běžného a přirozeného, čeho není třeba se obávat nebo se nad tím vzrušovat. Vezme-li si figurant prut nebo bič až v pozdější fázi výcviku, může na něj pes reagovat jako na nový cizí předmět na který je třeba si dávat pozor a reakce na prut (klacek) je na světě.

Víťa