ČKS kontra MSKS pohledem pamětníka
Vydáno dne 27. 06. 2004 (5691 přečtení)

K dopisu předsedy ČKS p. Šmolíka z 10.6. 2004 uvedeného na stránkách ČKS:
http://www.czkynologie.cz/others/dopis_smolik1.htm.

Především by bylo chybou se domnívat, že nespolupráce Českého kynologického svazu a Moravskoslezského kynologického svazu (dále ČKS resp. MSKS), tedy svazů zabývajících se stejnou činností - sportovní kynologií, se datuje na základě nevyrovnaných účtů za podíly na státní reprezentaci, tak jak to ve svém stanovisku prezentuje předseda ČKS. Počátek lze nalézt mnohem dříve, už při rozdělení na dva, respektive tři, svazy (včetně Slovenského kynologického svazu) na ustavujícím sjezdu Československého kynologického svazu v roce 1990 v Praze. Pokud jde o ony nevyrovnané účty za podíly na státní reprezentaci, musím k tomu uvést, že situaci značně zkomplikoval sám ČKS, neboť neprůchodnost vzájemných názorů a vztahů završil opakovanou změnou požadovaných částek, aniž by byl schopen či ochoten jejich oprávněnost prokázat a zejména tím, že odmítl funkcionářům MSKS dát možnost do vyúčtování nákladů nahlédnout či alespoň některé z nich k nahlédnutí předložit.

MSKS i ČKS byly jedněmi ze sedmi svazů, které zakládaly Českomoravskou kynologickou unii, zastřešující celou českou kynologii v FCI v roce 1992. Tehdy v zájmu prosazení řady shodných věcí jsme měli společnou linii ještě s dřívějším svazem myslivců – nyní Českomoravskou kynologickou jednotou. A dá se říci, že spolupráce fungovala. Alespoň z pohledu kynologické mládeže, jíž jsem tehdy vedl. Vždyť od roku 1992 do roku 1997 byla mládež MSKS vždy pozvána v zastoupení minimálně jednoho družstva na mistrovství republiky. Od té doby se tak nestalo ani jednou a v tom vidím zdaleka nejhorší dopad celé situace. Téměř jako bych se nemohl zbavit dojmu, že zahrnutí i této nejmladší generace do bojkotu MSKS pramení z toho, že mládežníci MSKS dosahovali vždy výsledků tzv. "na bedně", jak v soutěži jednotlivců, tak i v družstvech.

Nechci hodnotit vše dle předsedy ČKS, musím ale podotknout, že v řadě zemí kolem nás je více svazů v jedné zemi – FCI vyžaduje pouze zastupování jedním svazem - stejně jako žádá i ministerstvo mládeže, tělovýchovy a sportu v zastupování vícenásobných svazů se stejnou činností. Není tedy jen jakousi podivnou raritou, že v naší zemi fungují sportovně kynologické svazy dva. Ostatně to není jen výsadou sportovní kynologie. Také ve Sdružení sportovních svazů ČR (dříve STSČ ČR), také v ČMKU, a dokonce v samém ČKS jsou chovatelské kluby se stejnou činností: dokonce 3x Yorkshire teriér klub, 2x dobrman klub a pokud bych pročetl celý seznam členů ČMKU našel bych dublujících klubů i svazů více.

Dokonce i dvojí členství, tedy členství v ČKS a zároveň v MSKS (pan Šmolík takové členy nazývá "tupláci"), není trestné, stejně jako není trestné např. dvojí státní občanství.

Vážení kolegové z ČKS, obávám se, že jde jen o to tento stav strávit. Smiřte se prosím s faktem, že co není zakázáno, je povoleno.

Delegáti posledního 5. sjezdu MSKS (konal se v areálu MSKS ve Zbraslavi 14. června 2003) dali jasně najevo svou nechuť ke slučování obou svazů. Na tomto sjezdu jsem přednesl návrh na uspořádání referenda v členské základně MSKS o sloučení nebo nesloučení obou svazů, které by sloužilo jako jasné stanovisko pro oba svazy. Návrh většinou hlasů neuspěl.

V kuloárech na výše uvedeném sjezdu panovaly obavy, že při sloučení nám nepřející "pragocentrizmus", pro nějž zdá se stále platí citace: "venkov začíná tam, kde končí v Praze koleje", dá sice z počátku nějaká dohodnutá místa v předsednictvu ČKS, ale později nás demokraticky přehlasuje, z míst v předsednictvu vyšoupne a majetek na Zbraslavi a jinde prodá a převede do Prahy.

Proto si myslím, že sloučení svazů musí předcházet alespoň jedno nebo dvě volební období - možná i více - a výborná spolupráce ve všech oblastech, např. tj. školení figurantů, rozhodčích, pořádání výběrových závodů dospělých a hlavně mládeže, v neposlední řadě však vyrovnání dluhů a smluvní navržení dělení majetku (v MSKS cca 28 mil., v ČKS asi 32 mil. Kč – tyto částky jsou z mých dřívějších informací, netvrdím tedy, že dnes takto stoprocentně platí).

Závěrem si dovolím přijít s příkladem z jiného sportu: do doby, než jsem v roce 1977 začal s kynologií, jsem hrál národní – dříve českou – házenou (také již po tom nikdo nepátrá, proč změna názvu!) . Zde byla od počátku a je dodnes tradice hrát jednou za rok ve všech dostupných kategoriích (mládež - dospělí - muži - ženy) výběry Čech proti Moravě. Nikdo se tady o peníze nehádal a dosud se nehádá, protože se to uskutečňuje vždy "na střídačku" v Čechách a na Moravě bez členění, kdo má kolik členů.

Zde bychom si měli vzít příklad, Ale hlavně bychom se už konečně měli sejít a myslet to s oboustrannou vstřícností vážně. Protože – kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce – hledá důvody.

Své vzpomínky a myšlenky předává Šimek Ladislav
předseda výcvikové komise MSKS
V Chropyni 22. června 2004

Tento text se původně nacházel v našem diskusním fóru na adrese:
http://www.cz-pes.cz/diskuse_read.php?id=3748&view=all.
Pro jeho závažnost jsem si ho dovolil přesunout mezi články a dát mu tak větší publicitu.

Víťa Zůbek - admin Cz-pes.cz