Grifovi je dnes skoro sedm let, a navzdory předpovědím chodí. A velkou
zásluhu na tom má plavání. Podívejte se na rentgeny a přečtěte si jak se
nám to podařilo. Tímto článkem bych také chtěl dát trochu naděje těm,
kteří mají štěně či psa, který přestal chodit a má dysplazii kyčlí.
Novofundlanďan Grif (v PP má Lancaster Triladé) přestal chodit v osmi
měsících. Diagnóza zněla: dysplazie kyčelních kloubů, na pravém kyčelním
kloubu luxace, na levém subluxace. Tedy česky: Levý kyčel má povysunutý
kloub z jamky, pravý je venku. Doktor z renomované brněnské kliniky
zkusil doporučit uspání: "ten pes vám nikdy nebude plnit to, k čemu jste
si ho pořizovali" Jak moc se mýlil ukázal až čas. Odmítl jsem to tehdy
vzdát bez boje a jeli jsme s rentgeny na doporučení k MVDr. Novákovi,
který Grifovi píchl přímo do kloubu vysokomolekulární hyaluronovou
kyselinu, doporučil další léky (Caniviton, Omega3 - Pupalkový olej, ),
měsíc klid a uvidíme.
A stalo se pomalé kouzlo, Grif pomalu přestal kulhat, alespoň viditelně
a pomalu po mnoha měsících začal být skoro normální, dlouhé procházky
jsme sice moc nedělali a ani neděláme, maximum tehdy bylo výjimečně
okolo tří kilometrů, ale jinak žádný významný pohyb.
A začali jsme se velmi výrazně věnovat plavání. Nejprve v klubu NF pes,
ale tam to bylo o hádkách a pomluvách víc než o plavání, a tak jsem
hledal, kde to dělají v Evropě dobře, a našel jsem rakouskou skupinu,
která se mimo výcviku vodních prací a záchrany věnovala také kondičnímu
plavání. První rok jsme se zkušebně zúčastnili několika jednodenních
plavání na Dunaji ve Vídni a velmi se nám to zalíbilo. Mě hned, Grifovi
postupně, nejdřív si musel plavání zamilovat. Rakouská skupina HWR cvičí
podle IRO, tedy mnoho cviků a nikdy se nenudíme, fundlák má rád
rozmanité cviky a znáte to, je to krásný pocit, když pes zvládne cvik o
kterém jste ani nedoufali, že ho někdy bude umět.
Po dvou letech jsme udělali ve Vídni zkoušku na úrovni IRO RHWA,
na což jsme vzhledem ke zdravotnímu stavu hrdý, a záchranářskou vodní
část jsme měli za plný počet bodů. Na suchu to bylo horší, Grif je vodní
pes a udělali jsme ji tak-tak, přece jen je německý ovčák rychlejší.
Na základě těchto zkušeností máme dnes vlastní klub (Klub pracovní a
zábavné kynologie), který se věnuje intenzivně plavání, výcviku vodních
prací a vodní záchrany a dalším psím a vodním činnostem a vzdělávání
majitelů. Vytvořila se celkem rychle stabilní skupina nadšenců, kteří
jsou ochotni pomoci a ne jen pasivně přihlížet. Ví, že jedou pracovat a
ne se bavit u lahve se psy zavřenými na pokoji či uvázanými u chatky.
Cvičení si děláme po svém, aby nás i psy bavilo, žádný svazarmovský dril
na psy. Atmosféra na akcích je asi to, co nejvíc překvapí nové
účastníky.
A co nám dalo plavání? V první řadě si myslím, že Grifovi zachraňuje
život, pes který nechodí má problém. Dále pocit sounáležitosti, který
možná při jiném výcviku nezažijete. Také spoustu nových přátel, kteří
jsou stejně trhlí jako my, a jsou ochotni vlézt v březnu či v říjnu do
vody a dělat figuranta. Grifovi dalo zkušenosti a schopnosti s prací ve
vodě, dnes dokáže zvládnout i složité situace, jako je více tonoucích,
opuštěný člun či bezvládného plavce i v tekoucí řece a při větru. Odnese
lano ze břehu k lodi, záchranný prostředek tonoucímu a když například ve
vodě chytí špatné lano, tak ho na povel (no spíš jenom upozornění) umí
pustit a vzít to správné lano. Kdykoli bych si s Grifem troufnul na
záchranu do jakéhokoli prostředí, i v únoru ve dvě ráno do rozbouřené
řeky. Vyzkoušeli jsme si už i simulované ostré nasazení v noci a byl to
velmi zajímavý zážitek.
Ročně Grif dělá přibližně 1500 až 2000 vodních cviků, k tomu naplave za
lodí několik kilometrů (viz z akcí n konci článku) a mimo fyzičky se ve
vodě chová jako doma. Fyzickou kondici jsme ze začátku trénovali pomalu,
tři delší aporty a chvilku pauza. Taky na prvním výcviku zhubnul Grif
4kg za týden. Dnes už je mazák a umí mezi jednotlivými cviky tvrdě
usnout.
U některých psů pomáhá plavání s problémy se srdcem a oběhovou
soustavou, také i s celkovým zdravotním stavem. Plavání pomáhá i pro
vývoj sebevědomí psů, máme celkem dobré výsledky u bázlivých psů se
zlepšením chování.
Znovu na rentgenu jsme byli ve zhruba čtyřech letech, kdy Grif prodělal
amputaci plovací blány, protože se mu po zánětu udělala boule velikosti
velkého vlašského ořechu. Rentgen, který zde vidíte je poslední, ze
skoro sedmi let, kdy jsme byli na operaci s předním loktem, artrózu bylo
nutné odfrézovat. Ano, to byla poslední zatím neoperovaná noha. Pro
přehled je vedle další rentgen zdravého psa (mladého leonbergera).
Prohlédněte si oba klouby. (Kliknutím otevřete obrázky v plné velikosti).
Že je na tom Grif dobře je vidět i na diplomu, ušel na
silvestrovské akci několik kilometrů na "Minitreku".
Autor: Pavel Bradáč
Foundland.cz
Článek byl se souhlasem autora převzat ze stránek
Foundland.cz -
http://www.foundland.cz/view.php?cisloclanku=2008051501