Pacienti s kožními problémy parazitárního původu tvoří podstatnou část všech
dermatologických pacientů. Nejčastější příčinou je zablešení a zaklíštění.
V obdobích kalamitního výskytu komárů také tento hmyz velmi znepříjemňuje
život nejen lidem, ale i zvířatům. Blechy, klíšťata i komáři však nejen
zneklidňují své hostitele a vyvolávají nepříjemné kožní změny.
Jejich
potravou je nasátá krev, a proto patří mezi nejčastější přenašeče (vektory)
nebezpečných infekcí parazitárního, bakteriálního a virového původu známých
pod názvem „onemocnění přenášená vektory – Vector Borne Diseases“. Boj proti
přenašečům hraje hlavní roli v zabránění přenosu infekcí, z nichž většina
významně ohrožuje i zdraví lidí.
Zablešení je celoročním problémem se zhoršením koncem léta. Blechy
zneklidňují, vyvolávají alergické kožní reakce a přenášejí další onemocnění
(tasemnice). Zablešená kočka je zdrojem infekce „nemoci z kočičího
škrábnutí“. Projevuje se u člověka bolestivým zduřením mízních uzlin,
horečkami a vyžaduje antibiotickou terapii. Výsledky našeho výzkumu ukazují,
že v České republice se více než 50 % koček setkalo s původcem této infekce.
Kočky na rozdíl od lidí snášejí infekci bez jakýchkoli projevů onemocnění.
Ochrana spočívá v zamezení zablešení koček. Blechy mohou přenášet řadu
dalších onemocnění.
Klíšťata jsou v posledních letech aktivní celoročně s výjimkou krátkého
období tuhé zimy. Jejich výskyt vrcholí na jaře a na podzim. Klíště obecné
se vyskytuje na celém našem území až do výšky asi 1 000 m. Přenáší řadu
nebezpečných onemocnění. Psi a kočky mohou onemocnět stejně jako člověk, ale
slouží také jako nositelé infekce. Účinek přípravků proti klíšťatům se
projeví až po kontaktu tohoto nepříjemného parazita se srstí, kůží nebo
nasátí krve ošetřeného zvířete
a chovatelé poté nacházejí suchá – mrtvá klíšťata. Mezi nejzávažnější
onemocnění přenášená klíšťaty patří virová klíšťová encefalitida, borelióza
a anaplazmóza, jejichž výskyt se každoročně zvyšuje. Bakterií Anaplasma je
infikováno 5-6 % klíšťat. 20 % psů má v krvi protilátky signalizující, že
přišli do kontaktu s infekcí. U borélií je výskyt vyšší, např. na jižní
Moravě byla zjištěna u 18,4 % klíšťat a protilátky u více než 10 % psů.
Výskyt klíšťové encefalitidy je naštěstí nižší, asi 1 – 3 % klíšťat, ale
jedná se o vysoce závažné onemocnění, počet případů u lidí na Moravě
v loňském roce stoupl o 20. Rezervoáry všech těchto infekcí jsou volně
žijící zvířata, ale i psi a kočky vytvářejí malá nebezpečná ohniska
v parcích a zahradách, kam přinesou infikovaná klíšťata, která se zde
vyvíjejí a snáze napadají člověka.
Komáři jsou přenašeči dirofilariózy, kterou vyvolávají hlístice dirofilárie
neboli vlasovci. Známější je srdeční dirofilarióza (srdeční červivost -
heartworm disease). Příčinou kožních změn psů a koček může být podkožní
dirofilarióza. Obě formy dirofilariózy byly známé zejména v tropických
a subtropických zemích, ale kolem roku 2000 se dostaly vlivem cestování se
psy a importem nových zvířat k nám a začaly se úspěšně šířit. Dirofilarióza
se nejvíce přenáší v letním období, zejména pokud nastane zvýšení populací
komárů. V současné době víme, že nejvyšší výskyt obou forem dirofilariózy je
na jižní Moravě na Břeclavsku a Hodonínsku. Podkožní dirofilarióza
několikanásobně převyšuje výskyt srdeční dirofilariózy. Obě formy
dirofilariózy se mohou vyskytnout u člověka, ale přenos je možný pouze
bodnutím komára. Psi jsou hlavním zdrojem dirofilariózy, komáři se nakazí
sáním krve na nakaženém jedinci a následným přenosem na dalšího hostitele.
Blechy, klíšťata a komáři jsou velmi úporní a úspěšní parazité. Přežívají
nepříznivé podmínky
a okamžitě aktivně reagují při zlepšení situace. Kožní problémy, které
vyvolávají, převyšuje riziko přenosu nebezpečných infekcí, z nichž velká
část je přenosná na člověka. U psů a koček se sice závažné zdravotní
poškození objevuje méně často než u lidí, ale po nakažení se stávají
rezervoáry patogenů a zdrojem pro přenašeče. Jistou cestou k zamezení
přenosu a šíření infekcí je pouze aplikace účinných prostředků zabraňujících
napadení.
Praha, březen 2012
Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.
Ústav patologické morfologie a parazitologie
Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno
Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.
Pracuje na Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty
veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Je
členkou European Veterinary Parasitology College (EVPC), členkou České
parazitologické společnosti a České asociace veterinárních lékařů malých
zvířat. Specializuje se na parazitární infekce psů a koček se zaměřením na
zoonózy a problematiku méně známých a importovaných parazitárních infekcí
včetně možností šíření v ČR. Je autorkou a spoluautorkou řady vědeckých a
odborných článků a monografií.