Fakt, výborně napsaný článek.

Skvělý,jediná poznámka-u mladých dobrmanů je postroj na tahové prvky třeba kvůli krční páteři.

OK, přiznám se, že o tom jsem nevěděl. Do článku dopíšu něco v tom smyslu, že u některých plemen např. dobrmanů má používání postroje opodstatnění z hlediska zdravotního (anatomického).

ono dokusd se s dobrmáňetem dělá jen rozvíjení drivu,takzvaná hra na toreadora,kdy pes je navolno a honí kůži uvázanou na šnůře či na "rybářském prutu",co jí psovod nebo figurant mává,tahá,kličkuje a uhýbá,nechává psa třikrát-čtyřikrát se netrefit a teprv pořádně rozdychtěnému psíčeti se dává šance,tak postroj třeba není.Psa vypouštím z držení za obojek a chytám si ho do ruky i s kořistí v hubě,figurant mi ho "nahraje".Ani na první měkké prohozy na klínového peška bez následného tahu není postroj třeba. Jakmile ale začnu používat tahové prvky,uvázaného psa,neodvážila bych se vzít zvíře tak do roka do tahu bez postroje.Krční obratle osifikují dost pomalu,před sedmým měsícem je tah za krk v intensitě běžné obrany vyloženě nebezpečný.Pes uvázaný za hruď je tažený v ose,není tam páčení a tlakové působení na dolní segment krční páteřevyvolané obojkem. Dobrman je zvíře přešlechtěné,s nefyziologicky dlouhým tenkým krkem,v mládí ještě bez pro obrany adekvátního svalového korzetu,který se musí vybudovat posilováním. Častý problém tohohle plemene je spondylolistéza,sklouznutí krčních obratlů mimo řadu,tzv.wobbler syndrom,s rozvojem neurologické symptomatiky a často bez neurochirurgického zákroku vedoucí k utracení zvířete. Vzhledem k tomu,že tato nestabilita krčních obratlů se určitým způsobem dědí,a vyskytuje se dispersně v populaci,bylo by vhodné před plánovanou obranářskou kariérou s následným intensivním výcvikem na střety a prohozy provést RTG vyšetření krční páteře u dospělého jedince,a zamlada toto riziko mít na paměti a nepřetěžovat vyvíjející se struktury krční páteře.

Díky za důkladné vysvětlení, na zdravotní důsledky u některých plemen při výcviku obrany jsem moc nemyslel. U německých ovčáků, se kterými pracujeme nejvíc, snad žádné podobné koplikace neexistují.

Ahoj Víťo, fakt dobře píšeš o nácviku obran - jak začít a jak na to. Pejskařím už docela dlouho a je fakt, že je spoustu různých metod, které více či méně fungují. Ale k věci. Již delší dobu se potýkám s problémem " trhání psa z rukávu" Jak docílit toho, aby první zákus do rukávu byl tvrdý a pevný. Stává se mi, že první zákus není pevný a při tkz. prohozu se pes trhá. Další zákus je již dostatečně pevný. Je možné, že to může být genetický problém? Protože v odchovech jedné feny se tento problém projevuje, jako přez kopírák i když s pejskama cvičí zůzní výcvikáři, na různé figuranty a pod. Dík za radu. Ježek

Projevy psa při obraně (lovení) mohou být do jisté míry záležitostí vrozených pudů, takže určitá míra dědičnosti tam být může. Ale nikde jsem o tom nečetl, je to jen moje doměnka, takže to nikomu nevnucuji. Utržení psa z rukávu při prohození je způsobeno nedostatečně pevným stiskem čelistí - pes se prostě nemůže udržet a v letu nemá šanci zákus opravit ani kdyby chtěl. To, že pes ihned při zákusu nesevře kořist naprosto pevně může mít několik příčim a je těžké něco určovat na dálku. Ale zkusím trochu obecných věcí: Pes by měl co nejdéle kousat na kůži (ne na hadr, peška, pytlovinu). Kůže je hladká a pes do ní nemůže zabořit zuby, proto ji musí hodně pevně mačkat aby se na ní udržel. Přejdeme-li na rukáv (peška) příliš rychle, pes si nestačí zažít pevný zákus na kůži a na rukávu rychle zjistí, že stačí slabší zákus k udržení. Ani zvíře nepracuje víc než musí:-). Při přechodu na rukáv ještě pár měsíců střídám kůži s rukávem, aby pes nezlenivěl. I dospělým psům občas dáváme pro osvěžení zákusů kousat na kůži. Dalším problémem může být nedostačný vzruch před prvním zákusem. Při druhém zákusu už je hladina vzrušení vyšší a zákus je v pořádku. V takovém případě může figurant nechat psa místo zákusu naprázno proklapnout (uhne rukávem - ne při kontroláku) a pes se před opravdovým prvním zákusem víc vydráždí. Pokud se psovi zákus nepovede - stačí když viditelně povolí zákus, sundejte ho z rukávu, vydrážděte ho znovu a nechejte figuranta utéct do úkrytu. Na opakovaný zákus běžte až po chvíli a znovu psa vydrážděte. Pokud se mu pak zákus povede, nechá mu figurant růkáv bez boje - pes si uvědomí správnou cestu k získání kořisti! Způsobů nápravy nedostatečných zákusů je víc a jejich popsání by vydalo na další seriál. Dobrá věc může např. být kousání na pružném úvazu (gumě),taky to psa nutí ihned uzavírat zákus.

Díky za vyčerpávající odpověd na můj dotaz. Určitě to má něco do sebe, něco vyzkouším a dám ti vědět jak to dopadlo. A ještě jeden dotaz: Co říkáš na ktz. kusání na sebe. Myslím kosání kořistnické né na agresivitu. Za odpověď děkuji