Fyziologie vyšší nervové činnosti psa  .  Zdravověda, výživa a ošetřování psa  .  Teorie výchovy štěněte  .  Výcvik psa v poslušnosti a obratnosti  .  Výcvik psa na obranné práce  .  Výcvik psa na pachové práce

Výcvik psa na obranné práce

• NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO VOLNĚ DRŽENÉHO HADRU
• NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO STOČENÉHO HADRU
• NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO RUKÁVU
• NÁCVIK PSA POUŠTĚNÍ NA ROZKAZ
• NÁCVIK PSA NA ZADRŽENÍ PRCHAJÍCÍ OSOBY
• NÁCVIK PSA NA ZADRŽENÍ S PROTIÚTOKEM
• NÁCVIK NA REVÍR A PŘINÁŠENÍ LEHKÝCH PŘEDMĚTÚ Z TERÉNU
• NÁCVIK PSA NA REVÍR S VYHLEDÁNÍM A VYŠTĚKÁNÍM UKRYTÉ OSOBY
• NÁCVIK HLÍDÁNÍ PŘI OSOBNÍ PROHLÍDCE A DOPROVOD ZADRŽENÉHO
• NÁCVIK PSA NA STRÁŽNÍ SLUŽBU NA MÍSTĚ
• NÁCVIK PSA NA STRÁŽNÍ SLUŽBU ZA POHYBU
• NÁCVIK PSA PŘI NAPADENÍ PSOVODA JINOU OSOBOU
• NÁCVIK PSA NA ZÁKROKY V MÍSTNOSTECH

Pod pojmem obranné práce zahrnujeme celou sérii cviků, které musíme psa naučit v období předvýchovy, výcviku a tréninku. Při výcviku v obranných pracech cvičíme psa na základě vrozených vlastností a smyslů, zejména pak čichu, zraku, sluchu, sílu čelistí, rychlosti a obratnosti.

Cílem cviku je naučit psa v obranných pracech těmto výkonům:

1. ochraně psovoda před útokem,
2. zadržení prchající osoby a střežení při osobni prohlídce,
3. zneškodnění prchající osoby i když klade odpor i se zbraní v ruce,
4. zabránění útěku eskortované osobě,
5. prohledání rozlehlých terénních prostorů objektů, s cílem nalezení ukrytých nebo odhozených věcí, nebo ukrytých osob,
6. včasnému avizování blízkost osoby, která je ukryta nebo se ke stanovišti hlídky přibližuje,

K nácviku obranných prací má psovod přistupovat když má psa dobře připraveného, nebo dobře rozpracovaného v poslušnosti, a to hlavně v ovladatelnosti. Cviky obrany nacvičujeme se psem v metodicky správném pořadí, a to vždy tak, aby byla dodržena zásada od jednoduchého ke složitému.

Psovod musí dbát, aby již od mládí bylo u psa pěstováno sebevědomí, zlobivost a dokonalá zvladatelnost. Pro nácvik psa v obranných pracech je mnohdy nepřekonatelnou překážkou jeho bázlivost nebo naopak přílišná ostrost spojená s naprostou neovladatelností: Proto se pro nácvik této disciplíny nehodí psi povahově slabí, bázliví a ustrašení. Naopak pro nácvik obranných prací vyhovují psi nebojácní, útoční, tvrdí, ale dobře zvladatelní. Jde o typ silný a vyrovnaný. v nervových procesech.

Při výcviku psa v obranných pracech se musí dodržet zásada, aby pes z každého zákroku vyšel vždy jako vítěz. Poraženým musí vždycky být pomocník (figurant). Tím je u psa, upevňována jistota, sebevědomí a odvaha, tedy vlastnosti které jsou potřebné pro výkon služby.

NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO VOLNĚ DRŽENÉHO HADRU  

Účel cviku:

Účelem cviku je naučit již mladého psa nebo štěně od mládí zlobivosti a zákusu do volně drženého hadru.

Způsob provádění nácviku:

Tento prvotní nácvik si zpočátku provádí psovod sám a to formou hry. Postupně pak používá k tomuto nácviku pomocníka [figuranta). Psovod si nejprve připraví kus pevného čistého hadru, se kterým bude provádět nácvik. Pro tento účel vyhovuje nejlépe jutový pytel. Psovod prvotní nácvik provádí formou hry, kde se snaží štěně vyprovokovat k tomu, aby se do hadru zakouslo. Jakmile se štěně do hadru zakousne používá již povelu "DRŽ!", se štěnětem se o hadr mírně tahá a stále opakuje povel "HODNÝ DRŽ!". Toto zápolení nesmí trvat dlouho a po chvilce psovod štěněti hadr pustí. V. tomto případě psovod využívá u štěněte kořistnického pudu. Při samotném dráždění a při zákusu do hadru musí psovod dávat pozor, aby štěněti nezpůsobil bolest, aby si to štěně nespojovalo s hadrem. Samotné pohyby psovoda při drážděni musí přizpůsobovat povaze psa. Z každého zápolení musí štěně vyjít vždy jako vítěz.

Jakmile psovod naučil štěně nebo mladého psa aby se zakousl do hadru který drží sám psovod; přechází pak k nácviku za pomoci (figuranta). Tento nácvik nesmí psovod. do nekonečna provádět sám na sebe. V takovémto případě by štěně nebo mladý pes se nenaučil zlobit; protože jej dráždí jenom jeho pán (psovod). Pomocníka (figuranta) využíváme hlavně k tomu, abychom u štěněte nebo mladého psa již od mládí budovali zlobivost a tuto nemůže psovod naučit sám na sebe.

Nácvik zákusu do hadru za použití pomocníka je nejlépe provádět s více psy neb takto jeden druhému dodává více odvahy.' Psovodi se postaví se psy do kruhu dostatečně daleko od sebe, zajistí si psy, které mají na koženém obojku a vodítku. Po zajištění psů vyběhne pomocník z úkrytu s hadrem do kruhu kde pobíhá a hadrem dráždí psy, psovodi při tom psy povzbuzují povelem "DEJ POZOR!" a ukazují pravou rukou na pobíhajícího pomocníka. Po vydráždění psů pak pomocník dává jednotlivým psům do hadru kousnout při čemž psovod dává povel "DRŽ! ", psa chválí a stále povzbuzuje povelem HODNÝ . DRŽ!". Pomocník se o hadr se psem mírně tahá a po chvilce pak štěněti nebo mladému psu hadr pouští.

Při tomto nácviku musí být pomocník již zkušený a musí dbát toho, aby štěně nebo mladého psa nevystrašil, ale naopak aby na sebe štěně vyprovokoval a pomohl tak psovodovi u štěněte budovat aktivní obrannou reakci: Hlavně u štěňat, která projevují určitou bázlivost postupuje pomocník velmi opatrně aby je zbytečně nevystrašil, od štěněte odskakuje sám, psovod. štěně podporuje hlavně v tom okamžiku když pomocník od štěněte odbíhá. Rovněž pohyby pomocníka musí být přizpůsobeny povaze štěněte.

Stane-li se, že štěně přestane kousat nebo nejeví o toto zájem, musíme zjistit v čem jsou příčiny. Někdy to může být, že štěně je již unavené, proto nesmí dráždění trvat dlouho. Nebo má přeplněný močový měchýř, nemoc, výměna chrupu a pod. V době, kdy stěně mění chrup (zuby) tj. v 5-6 měsíci stáří, kousání do hadru psovod se štěnětem neprovádí, dráždění však může psovod nacvičovat. Nikdy nesmí psovod, když učí štěně kousat, ani pomocník vnucovat štěněti hadr do mordy.

Nácvik zákusu do volně drženého hadru považujeme za ukončený, když se štěně, aktivně zlobí na pomocníka, pevně se zakousne do hadru a tento po určitou dobu pevně drží. Pak: teprve může psovod přistoupit k náročnějšímu nácviku.

Nejčastější chyby:

• psovod zanedbal výchovu štěněte; to je ustrašené a s tímto začíná provádět zákus,
• štěně není dostatečně vydrážděné a psovod nebo pomocník mu vnucuje hadr do mordy,
• pomocník nepřizpůsobil dráždění štěněte jeho povaze, štěně je opatrné a pomocník je při dráždění zahání,
• pomocník se štěnětem při zákusu do hadru hrubě trhá a způsobuje mu bolest,
• psovod nacvičuje zákus i v době kdy štěně mění chrup.
   

NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO STOČENÉHO HADRU

Účel cviku:

Účelem tohoto cviku je nadále zvyšovat u psa zlobivost: a naučit kousání do silnějšího a tvrdšího stočeného hadru [peška]. Tento nácvik se provádí již za využití pomocníka. (figuranta). Nácvik zákusu do stočeného hadru nacvičujeme tehdy, když jsme naučili mladého psa dostatečné zlobivosti a zákusu do volně drženého hadru.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněným podnětem je rozkaz; psovoda "DRŽ!". Nepodmíněným podnětem je vydráždění psa.

Povzbuzujícími podmíněnými podněty jsou povely psovoda. "DEJ POZOR!" a pochvala "HODNÝ!".

Při tomto nácviku je možno využít již více psů, neboť jeden pes druhému dodává větší odvahy. Hlavně to platí u těch- psů, kteří jsou slabší v povahových vlastnostech.

Než přistoupíme k samotnému nácviku je nutné, aby si pomocník připravil stočený hadr se kterým bude zákus a dráždění provádět. Je vhodné použít toho hadru se kterým byl již pes drážděn a do kterého již pes zákus prováděl. S připraveným hadrem (peškem) pomocník pak v kruhu psy řádně vydráždí, při čemž psovod psa povzbuzuje povelem "DEJ POZOR!" a ukazuje pravou rukou na pomocníka. Po vydráždění: psů pomocník jednotlivé znovu psy vydráždí a dá psovi do peška zakousnout. Přitom jak pomocník nahazuje psovi peška psovod dává psu povel "DRŽ!". Když se pes do peška zakousne, psovod jej chválí povelem "HODNÝ!" a opakuje povel "DRŽ!". Pomocník se se psem po zákusu mírně tahá, tahání má být mírné a to do stran, nikdy nesmí se psem trhat nahoru a dolu nebo mu točit peškem, aby mu nepáčil čelisti. Přitom. jak se pomocník o peška se psem tahá druhou rukou znázorňuje nápřah na psa a tím zvyšuje u psa zlobivost a také vytváří návyk pro pozdější nácvik zákusu za použití prutu. Psovod stále psa chválí a drží psa v tahu aby mu nedovolil. překusovat.

Drží-li se pes určitou dobu peška, pomocník se sním přestane o peška tahat a tohoto mu pustí. Po puštění peška se snaží pomocník psa znovu na sebe vyprovokovat. Toto dráždění provádí pomocník proto, aby pes peška pustil a znovu zaútočil na pomocníka. Toto je důležité proto, aby se pes zlobil na osobu a ne na hadr. Pustí-li pes peška a znovu zaútočí na pomocníka, psovod jej řádně pochválí a povzbuzuje psa, aby se na pomocníka zlobil.
Při nácviku zákusu do peška musíme dbát toho, aby pes držel na plnou mordu a nedržel jenom předními zuby. V případě, kdy pes peška nedrží dobře nebo slabě a přitom překusuje nevnucujeme mu peška ale znovu jej řádně vydráždíme a kousat mu již nedáme. Musíme si být vědomi toho, že i v tomto nácviku musí pes vyjít vždy jako vítěz a poraženým je vždy pomocník.

Tento nácvik považujeme za ukončený tehdy, když jsme u psa vybudovali dostatečnou zlobivost a naučili jej pevnému zákusu do stočeného hadru (peška). Pak teprve můžeme přistoupit k náročnějšímu nácviku na měkčí rukáv.

Nejčastější chyby:

psovod ještě nenaučil psa zákusu do volně drženého hadru a přistoupil, již k náročnějšímu nácviku zákusu do stočeného hadru,

• pomocník řádně nevydráždil psa a vnucuje mu peška do mordy,
• pomocník nepřizpůsobil dráždění povaze psa, tohoto zahání a pod.,
• při zákusu pomocník se psem hrubě trhá a způsobuje tak psu bolest.

NÁCVIK PSA NA ZÁKUS DO RUKÁVU:

Účelem tohoto cviku je naučit psa, aby na rozkaz psovoda provedl zákus do ruky pachatele. Psa učíme z počátku zákusu do pravé ruky a to proto, že pravá ruka je až na výjimky leváků fyzicky silnější a je nejčastěji používána k útoku. V pozdější fázi nácviku učíme psa kousat i do ruky levé, případně i do nohy, podle toho která ruka nebo noha psa ohrožuje.
Zákus musí být tak silný, aby pachatel nemohl ruku z uchopení uvolnit, případně, aby ji pes dostatečně ochromil tak, aby pachatel nemohl útok opakovat. Při pokusech o útěk, musí pes svým mocným zákusem a pevným držením znemožnit pachateli pokračovat v útěku nebo útoku. Před nácvikem je nutné prohlédnout psovi chrup, je-li zdravý, není-li poškozen kazem nebo zubním kamenem. Toto zjišťujeme proto, aby pes při zákusu do rukávu nepociťoval bolest, kterou by si spojoval s kousáním a odmítal by kousat do rukávu.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněným podnětem je rozkaz psovoda "DRŽ!". Nepodmíněným podnětem je vydráždění psa.

Povzbuzujícími podmíněnými podněty jsou povely psovoda. "DEJ POZOR!", a pochvala "HODNÝ! ".

Nácvik psa na zákus do rukávu se provádí s více psy v kruhu najednou a to proto, že jeden druhému dodává ve smyslu napodobovací metody odvahu a útočnost.

Než přistupujeme k samotnému nácviku provedeme zajištění psů a to tím způsobem, že psovod stojí se psem v kruhu, psa má na krátkém vodítku připnuté na obojku. Pes je u levé: nohy psovoda, vodítko, podvlečeme psu pod krk a uchopíme do levé ruky tak, aby konec vodítka s karabinkou připevněnou na obojku zůstal volný, mírně prověšený, ne napjatý, takže: psa držíme prakticky jen na vodítku. Psovod se mírně rozkročí pravou nohou dopředu a zaujme pevný postoj. Pravá ruka. psovoda je volná k povzbuzování psa a ukazování na pomocníka (figuranta).

Psovodi se psy stojí v kruhu dostatečně daleko od sebe aby nedošlo k poranění některým psem, Po zajištění psů v kruhu a po zaujmutí postoje, psovodi na pokyn řídícího cvičení sejmou psům náhubky a tyto odloží za sebe a to tak, aby jim při dráždění nepřekážely. Když jsou psovodi připraveni k provádění nácviku;; pomocník na pokyn řídícího cvičení vběhne do kruhu a s, pokřikem obíhá kruh a dráždí psy. Psovodi povzbuzují psy povelem "DEJ POZOR!" a pravou rukou ukazují na pomocníka (figuranta). Jestliže se psi dostatečně zlobí na pomocníka, psovodi je přitom chválí "HODNÝ!" "DEJ POZOR! ". Po řádném vydráždění pomocník se zastaví před určitým psem, tohoto znovu řádně vydráždí a nahodí mu cvičný rukáv tak, aby se do něho mohl pes zakousnout. V okamžiku kdy pomocník dává rukáv psovi k zákusu, musí psovod dát psovi povel "DRŽ!". Jakmile se pes do rukávu zakousne, musí se pomocník o rukáv se psem mírně tahat a psovod přitom psa chválí povelem "HODNÝ DRŽ! " Při zákusu musí psovod držet psa v tahu aby se nenaučil překusovat, pomocník zvyšuje zlobivost tím, že Se mírně tahá se psem o rukáv a přitom. tluče prutem kolem psa na zem a dělá povyk. Při nácviku musíme již od začátku dbát toho, aby pes správně uchopil nahozený rukáv na plnou mordu, proto v začátcích se musí používat vhodný rukáv, který není silný a tvrdý. Zvláště mladé psy je nutné postupně přivykat na přechod z peška na měkčí rukáv.

Pouští-li některý pes rukáv dříve než dostane k tomu od psovoda povel, vydráždí jej pomocník znovu, avšak kousnout mu již do rukávu nedá a odbíhá k dalšímu psu. Po několikátém cvičení pomocník pak při zákusu do rukávu používá i prutu a to tím způsobem, že nápřah na psa může být silný, ovšem úder prutem musí být slabší a to proto, aby se pes nezačal prutu bát, ale naopak se u něho zvyšovala zlobivost. Úder prutem musí být veden tak, aby zasáhl psa rovně po hřbetu, nikdy nesmí pomocník psa uhodit přes přední nohy, nebo přes slabinu psa a všude tam kde jsou citlivá místa, aby psa neodradil. Musí dávat pozor i na samotné tahání se o rukáv se psem, tahání má být do stran ne příliš trhavé, aby psu rukávem nepáčil čelisti. U psů kteří nejsou dostatečně vydrážděni, , nebo nemají o rukáv zájem, nesmí jim pomocník rukáv do mordy, nutit, tím bychom pak dosáhli opačného účinku, vybudování odporu k rukávu a ke kousání vůbec. V těchto případech, kdy pes nemá dostatečný zájem o rukáv, musí pomocník psa řádně nejdříve vydráždit a přimět ho k tomu, aby si šel pro rukáv sám. Tento cvik považujeme za ukončený tehdy, když se pes na pomocníka dostatečně zlobí a po vydráždění uchopí cvičný rukáv a po určitou dobu pevně drží.

Nejčastější chyby:

• vnucování rukávu do mordy psa,
• nedostatečné vydráždění před zákusem,
• silné uhození psa prutem,
• používání příliš tvrdého rukávu, zvláště v počátečním nácviku.
   

NÁCVIK PSA POUŠTĚNÍ NA ROZKAZ:

Účel cviku:

Účelem tohoto cviku je naučit psa, aby na rozkaz psovoda pustil rukáv a sedl si k levé noze psovoda. Nácvik provádíme současně při kruhové obraně.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněným podnětem je rozkaz psovoda "PUSŤ!": Nepodmíněným podnětem je prudké trhnutí rukou za obojek směrem nahoru.

Tento nácvik, jak již bylo hovořeno, provádíme při kruhové obraně a to tak, že pes drží určitou dobu cvičný rukáv a pomocník se o něj se psem tahá; psovod dá pokyn pomocníkovi aby zůstal v klidu. Když pomocník zůstane v klidu a přestane na psa útočit, připraví se psovod k provedení nácviku pouštění a to tím způsobem, že uchopí pravou rukou za obojek, kde je připnuta karabinka od vodítka. Po této přípravě dává psovod psovi rázný hlasitý povel "PUSŤ!". Nepustí-li pes na povel, tento pak psovod opakuje a v zápětí prudce trhne pravou rukou, která drží obojek s karabinkou směrem nahoru, t.j. tak, jako by chtěl psa vytáhnout na rukáv. Pustí-li pes cvičený rukáv, dá psovod psovi povel "K NOZE!" "SEDNI!" poté pak psa řádně pochválí. Nepustí-li pes cvičný rukáv po prvním trhnutí, opakuje psovod znovu povel "PUSŤ" a silněji trhne vodítkem 'směrem nahoru k rukávu. Kdyby přesto pes nechtěl pustit rukáv, uchopí psovod pravou rukou psa za horní čelist a stlačením horních pysků na zuby se snaží aby se pes pustil. Při tomto pokusu musí psovod opakovat povel "PUSŤ! ". Stlačením pysků na zuby je psu způsobena bolest, která psa přinutí k otevření mordy. Pouštění na rozkaz se nedá nacvičit hned při prvním cvičení, ale je nutné tento nácvik častěji opakovat dokud pes nepouští pouze na povel "PUSŤ!". Psovod musí při tomto nácviku dbát toho, aby vždy pomocník stál klidu a pak teprve psovod může dávat psovi povel "PUSŤ! ". Dále musí psovod dbát toho, aby si psa naučil ovládat hlasem. Proto musí být slovní povel rázný a trhnutí za obojek musí být vždy přizpůsobeno povaze psa. U tvrdšího psa silnější trhnutí a u slabšího psa mírnější trhnutí (vždy takové, aby nabylo účinku). Psovod se musí rovněž při nácviku vyvarovat toho, aby psu páčil nějakým předmětem čelisti, aby psa netahal za slabiny apod. Rovněž nesmí psovod zapomínat na záměnu povelu s trhnutím za obojek (vždy musí nejdříve dát psovi povel "PUSŤ!" a pak teprve trhnout za obojek, nikdy to nesmí být obráceně). Tento nácvik považujeme za ukončený tehdy, :když pes na povel psovoda "PUSŤ!" pustí cvičný rukáv a na povel "K NOZE!" sedle k levé noze psovoda.

Nejčastější chyby:

• pes je tvrdé povahy a psovod s ním provádí nácvik pouštění na hladkém obojku,
• trhnutí za obojek nepřizpůsobuje psovod povaze psa,
• psovod trhne za obojek a nedá povel "PUSŤ!",
• pomocník není v klidu a psovod provádí pouštění
• psovod páčí psu čelisti různými předměty.
   

NÁCVIK PSA NA ZADRŽENÍ PRCHAJÍCÍ OSOBY:

Účel cviku:

Účelem tohoto nácviku je naučit psa, aby na rozkaz psovoda pronásledoval prchající osobu, tuto dostihl, a zadržel do té doby než přijde psovod. Při tomto nácviku využíváme u psa vrozené vlastnosti a to jeho rychlost, obratnost a mocný zákus. Při praktickém použití je třeba mít na zřeteli, že každé vyslání psa k zadržení osoby, se rovná použití zbraně, jakožto mírnějšího prostředku k zamezení dalšího útěku pachatele. Při zákroku se používá pes bez náhubku. Dojde-li ke zranění osoby použitím psa; poskytne se osobě pomoc podle ustanovení o použití prostředků. Služební pes pak musí být prohlédnut veterinárním lékařem.

Použití služebního psa musí být rázné při dodržení náležité opatrnosti, aby nedošlo ke zranění nezúčastněných osob.

Použití služebního psa k zadržení nelze:

• v případech kdy mezi pachatelem a psovodem je ještě třetí osoba,
• přímo proti směru palby, je-li pachatel v úkrytu. V takových případech je nutno odvrátit pachatelovu pozornost a tím i palbu stranou, psa pak vysílat z týlu nebo ze strany, nebo vyčkat ústupu pachatele,
• proti osobám mladším 15 let, zjevně těhotným ženám, diplomatickým osobám, přestárlým osobám a osobám s viditelnou tělesnou vadou, které vzhledem k tomu nemohou ohrozit bezpečnost psovoda nebo hlídky.

K nácviku zadržení na prchající osobu přistupujeme teprve tehdy, když jsme naučili psa správně uchopit a držet cvičný rukáv v kruhu a dobré zlobivosti (viz nácvik zákusu do rukávu v kruhu).

Způsob provádění nácviku:

Podmíněným podnětem je rozkaz psovoda "DRŽ!" a posunek ukázání pravou rukou za prchajícím pomocníkem. Nepodmíněné podněty jsou vydráždění psa, útěk pomocníka a zápolení při zadržení.

Povzbuzující podmíněné podněty jsou "DEJ POZOR!" a pochvala "HODNÝ!"

Než přistoupíme k vlastnímu nácviku zadržení, provedeme v kruhu nebo půlkruhu vydráždění psů se zákusem do rukávu (viz kruhová obrana). Ihned po vydráždění se družstvo psovodů postaví do řady nebo půlkruhu, každý psovod má psa u levé nohy, zajištěného podvlečením vodítka jako při nácviku v kruhu, psi jsou bez náhubků. Proto je nutné, aby psovodi byli dostatečně daleko od sebe, aby nedošlo k poranění psů mezi sebou a nebo psovodů. Pomocník pak proběhne znovu s pokřikem kolem řady psů a řádně je prutem vydráždí. Každý psovod povzbuzuje psa povelem "DEJ POZOR!" a ukazuje přitom pravou rukou na pomocníka. Na pokyn řídícího cvičení vystoupí určený psovod se psem mimo řadu asi tak 4 až 5 metrů před ostatní psovody. Psovod si psa připraví k provádění nácviku na zadržení a to tím způsobem, že vodítko si navleče na levé zápěstí a psa drží levou rukou za kožený obojek na kterém má připnuté vodítko, kožený obojek se doporučuje proto, aby psa na ostnatém obojku nestrhl. U psů kteří nepouští na rozkaz, psovodi nechají ještě psovi i ostnatý obojek ale vodítko na něj nepřipínají. Tento obojek pak použijí až při pouštění na rozkaz. Má-li takto psovod připraveného psa, pomocník mu znovu psa řádně vydráždí a dá se na útěk. V okamžiku, kdy se pomocník otáčí od psa a chce se dát na útěk, psovod jej vyzve "STŮJTE!". Pomocník na výzvu nereaguje a vtom okamžiku psovod vypouští psa na zadržení s povelem "DRŽ!" a to tak, že má psa na vodítku. Tento prvotní nácvik musí provádět psovod pouze na vodítku. Zakousne-li se pes do rukávu, pomocník se se psem o rukáv tahá a psovod drží psa na vodítku v tahu, aby zde nenastala změna proti nácviku zákusu v kruhu, kde psovod držel psa v tahu. Tím, že má psovod psa v tahu, dodává psovi více odvahy, pomocník psa dráždí prutem se kterým tluče kolem psa na zem, jen v ojedinělém případě psa prutem uhodí ale tak, aby jej neodradil od kousání: Po určité době kdy pes drží rukáv, psovod přiručkuje na vodítku až ke psu, tohoto pořádně pochválí, přitom opakuje povel "HODNÝ DRŽ!". Po chvilce držení pak dá pokyn pomocníkovi aby zůstal v klidu "STŮJTE KLIDNĚ!". Teprve když pomocník je v klidu, přestane se se psem o rukáv tahat, dá psovod psovi rázný hlasitý povel "PUSŤ!". Nepustí-li pes na povel, psovod opakuje povel a použije k pouštění známého již způsobu, t.j. trhnutí za obojek. Jakmile pes pustí rukáv, okamžitě psovod dává psu povel "K NOZE!" "SEDNI!". V tomto případě nesmí psovod s povelem zaváhat, neboť by pes znovu mohl zaútočit na pomocníka. Když má psovod psa u levé nohy, řádně jej pochválí. Tento nácvik na krátkém vodítku děláme tak dlouho, dokud pes nenabude zkušenost, že se musí za pomocníkem rozběhnout a držet do té doby, než dostane od psovoda povel k pouštění. Naučil-li psovod psa tento prvotní nácvik, přistoupí pak k provádění tohoto nácviku již na větší vzdálenost, ovšem vzdálenost musí prodlužovat velice opatrně. Prodlužování vzdálenosti provádíme na dlouhé šňůře. Nácvik je stejný jako na krátkém vodítku, pouze s tím rozdílem, že pomocník je již asi 10 až 15 metrů od psovoda, má psa připevněného na dlouhé šňůře a po vydráždění a výzvě vypouští psa s povelem "DRŽ!" k zadržení pomocníka. Šňůru nechá volně psovi táhnout a když se pes zakousne do rukávu nebo do ochranného obleku pomocníka, uchopí psovod konec šňůry, psa drží v tahu a chválí povelem "HODNÝ DRŽ!". Při tom ručkuje po šňůře ke psu kterého chválí. Po určité době již známým způsobem psa odvolává od pomocníka.

Při zadržení nikdy nesmí pomocník zůstat stát, ale pes jej musí dostihnout a zadržet tehdy, dokud je v pohybu. Rovněž s prutem musí pomocník pracovat obezřetně, aby psa od kousání neodradil. Šňůry psovod používá proto, aby dodal psu větší jistoty, neboť jej stále na šňůře drží v tahu: Šňůra má své opodstatnění u těch psů, kteří nám ještě na rozkaz nepouští. Postupně pak i prodlužování vzdálenosti musí být přizpůsobeno dle toho, jak který pes již zadržení provádí. Psovod nesmí u psa, který ještě dobře neprovádí zadržení na kratší vzdálenost hned neúměrně tuto vzdálenost prodlužovat. Postupně když pes provádí dobře zadržení a pouští na povel, vysílá psovod psa k zadržení již na delší vzdálenost a pes je již bez dlouhé šňůry, nebo vodítka. U psů, kteří dobře nepouští na povel, doporučuje se vypouštět psa s vodítkem, které pak slouží k tomu, aby psovod mohl psa u pomocníka lepší zvládnout. Vzdálenost se pak postupně prodlužuje až na 200 metrů. Rovněž v dalším nácviku již pomocník zbytečně psa nevydražďuje, ale vybíhá bez křiku a snaží se psu uniknout buď do lesa, za terénní vlnu a pod. Zde již přizpůsobujeme zadržení jako v praktické službě. Učíme psa zadržet osobu, která pouze vyběhne z úkrytu, je v civilním oděvu a opatřena ochrannou manžetou. Dále je třeba naučit psa zákusu při zadržení kamkoliv t.j. myšleno rukáv, záda, noha a pod. Ukončený cvik považujeme tehdy, když pes na rozkaz psovoda pronásleduje prchající osobu a tuto zadrží na větší vzdálenost do 200 metrů a drží do té doby než přijde psovod a psa od osoby odvolá. Pes musí být již naprosto zvladatelný zvláště pak při pouštěni na rozkaz.

Nejčastější chyby:

• pes ještě dobře neprovádí zákus do rukávu při kruhové obrané a je s ním prováděno již zadržení na vzdálenost,
• pes je neovladatelný a psovod jej pouští bez dlouhé šňůry a nebo bez vodítka,
• psovod nepřiměřeně a předčasně prodlužuje vzdálenost při zadržení.
   

NÁCVIK PSA NA ZADRŽENÍ S PROTIÚTOKEM:

Účel cviku:

Účelem tohoto cviku je naučit, psa, aby na rozkaz psovoda pronásledoval a zadržel osobu na útěku i když tato osoba použije proti psu prutu, hole, zbraně a pod. S tímto nácvikem začínáme tehdy, když jsme naučili psa zlobivosti, nebojácnosti a pevnému zákusu do rukávu při zadržení na vzdálenost.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněný podnět je rozkaz psovoda "DRŽ!". Posunek ukázání pravou rukou za prchajícím pomocníkem.

Nepodmíněný podnět je - vydráždění psa pomocníkem a jeho útěk, zápolení s pomocníkem při zadržení.

Povzbuzující podmíněné podněty jsou povely psovoda "DEJ . POZOR!" a pochvala "HODNÝ!".

Než přistoupíme k samotnému nácviku, provedeme zadržení na vzdálenost bez kladení odporu. Tím máme psa již dostatečně vydrážděného a započneme s nácvikem: protiútoku Prvotní nácvik zadržení s protiútokem provádíme se psem na kratší vzdálenost tak, aby pes měl větší podporu v psovodovi Nácvik provádíme tím způsobem, že psovod připraví psa sejmutím náhubku a drží psa v levé ruce za obojek, poté když je pes připraven, vyběhne pomocník, který je od psovoda na kratší vzdálenost, psa řádně vydráždí při čemž psovod psa neustále povzbuzuje povelem "DEJ POZOR!" a ukazuje na pomocníka pravou rukou. Když už je pes dostatečně vydrážděn, dá se pomocník na útěk. Psovod vyzve pomocníka již známým způsobem aby zůstal stát, pomocník na tuto výzvu nereaguje a psovod v tom okamžiku s povelem "DRŽ!" vysílá psa k zadržení pomocníka, sám pak okamžitě běží za psem. a stále jej povzbuzuje povelem "DRŽ!". Když pes dobíhá k pomocníkovi, tento se prudce otáčí proti psu- Pomocník je opatřen rukávem, který má na pravé nebo na levé ruce přeložen přes střed těla asi ve výši opasku, aby pes rukáv viděl. V druhé ruce pak má prut, ovšem prvotní nácvik provádíme bez použití prutu, pouze zvykáme psa na prudké otočení se proti němu. Pes musí bez jakéhokoliv strachu k pomocníkovi: doběhnout a provést zákus do rukávu. Po zákusu se pomocník se psem o rukáv mírně tahá a prutem pak psa ještě více vydráždí tím, že prutem tluče kolem psa na zem a občas psa mírně udeří, tak aby psa neodradil. Při tomto prvotním nácviku musí pomocník dávat pozor hlavně u těch psů, kteří jsou slabší povahy, zaleknou se prudké otočky a mají snahu utéci. Pomocník je musí na sebe v takovémto případě okamžitě upoutat a dát jim zákus do rukávu. Proto i psovod, který běží okamžitě za psem tohoto stále povzbuzuje a dodává tak psovi odvahu. Tento nácvik se musí opakovat několikrát za sebou, aby si pes zvykl na prudké otočení pomocníka.

V další fázi nácviku pak pomocník používá proti psu prutu: Způsob nácviku je stejný jako v předešlém případě pouze s tím rozdílem, že pomocník vybíhá proti psu již na větší vzdálenost, psovod po vydráždění psa pomocníkem tohoto vypouští k zadržení. Když pes dobíhá k pomocníkovi, tento se již otáčí proti psu na větší vzdálenost jak bylo již uvedeno. Rukáv má na levé nebo na pravé ruce přes střed těla asi ve výši opasku. Při nabíhání na psa tohoto pomocník neudeří, ale prutu použije až tehdy, když je pes zakousnutý do rukávu. Úder prutem musí být veden tak, aby psa od kousání neodradil a nebo jej bolestivě neuhodil, úder je veden rovně po hřbetu psa. Útok proti psu i úder musí pomocník přizpůsobit povaze psa. Při tomto nácviku musí psovod neustále psa povzbuzovat povelem "DRŽ!". Když psovod doběhne ke psu, tohoto pochválí, nechá jej určitou dobu ještě držet rukáv a pak následuje povel pro pomocníka, aby zůstal v klidu. Psovod již známým způsobem pak psa odvolává k noze. Tuto fázi nácviku je třeba provádět několikrát za sebou, aby si pes zvykl na útočení pomocníkem. U psů se slabší povahou musí jak psovod, tak i pomocník dávat velký pozor, aby se pes od kousání neodradil a je třeba opatrně prodlužovat vzdálenost.

Poslední fázi nácviku provádíme tak, že pomocník vybíhá z úkrytu, na výzvu se nezastavuje a psa již zbytečně nevydražďuje.

Psovod vysílá, psa na zadržení již známým způsobem, pomocník se proti psu otáčí na velkou vzdálenost, s pokřikem zaútočí na psa a než dá psu kousnout do rukávu, udeří psa prutem. V tomto nácviku má pomocník rukáv schovaný za zády, aby jej pes neviděl a v okamžiku kdy psa udeří prutem, vysune ochranný rukáv a dá psu do rukávu kousnout. Úder prutem musí být přizpůsoben povaze psa, nesmí jej uhodit tak, aby psa odradil nebo úderem způsobil bolest. Když se pes zakousne do rukávu, zpravidla mu pomocník dá ještě dvě rány prutem. V této fázi nácviku musí psovod psa hodně podporovat. Ukončený cvik považujeme tehdy, když pes nejméně na 150 metrů nám provádí zadržení i s protiútokem, nebojácně zaútočí na pomocníka a toho zneškodní. Po zneškodnění pomocníka přibíhá psovod ke psu, dá pokyn pomocníkovi ke klidu a odvolává psa k noze. Po povelu "PUSŤ!" "K NOZE!" musí pes ihned usednout k levé noze psovoda po provedeném výkonu psovod psa pochválí. Pes musí při tomto výkonu pracovat i za ztížených situací, rovněž i za použití různých zbraní, jako je prut, hůl, pistole apod.

Nejčastější chyby:

• psovod nenaučil psa řádně zadržení osoby bez protiútoku (hladké zadržení) a provádí nácvik zadržení s protiútokem,
• pes je bázlivý, chybí mu odvaha a přesto začne psovod s nácvikem protiútoku,
• pomocník nepřizpůsobil útok povaze psa,
• pomocník při protiútoku psa silně uhodil a tím jej odradil od kousáni.
   

NÁCVIK NA REVÍR S VYHLEDÁNÍM A PŘINÁŠENÍM LEHKÝCH PŘEDMĚTŮ V TERÉNU:

Účel cviku:

Účelem tohoto nácviku je, naučit psa, aby na rozkaz psovoda prohledal (prorevíroval) určitý úsek terénu nebo objektu a přinesl psovodovi všechny předměty v tomto úseku, ztracené, odhozené či ukryté. Předměty rozumíme takové, které pes může čichem nebo zrakem zjistit a přinést (aportovat).

Dříve než započneme s tímto nácvikem je nutné, aby pes uměl přesně aportovat různé předměty (rukavice, bota, čepice, kapesník, šála) a všechny takové předměty, které může pes unést. Dále pak musí ovládat cvik "VYSÍLÁNÍ VPŘED! " přiběhnutí na rozkaz a sedni před psovodem.

Podmíněné podněty jsou:

ústní povel psovoda "REVÍR APORT!" "KE MĚ!" a dále pak posunek upažení pravé nebo levé ruky, podle toho do kterého směru psa vysíláme.

Nepodmíněné podněty jsou:

• rozběhnutí se psovoda se psem do směru naznačeného rukou
• Viditelné hození předmětu
• pach předmětu
• použití dlouhé šňůry
• pochvala pohlazením a podání pamlsku.

Způsob provádění nácviku:

První fáze nácviku:

Spočívá v tom, že psovod si vybere vhodný přehledný terén ve kterém se mu bude dobře házet předměty. Nejlépe k tomuto nácviku vyhovuje terén méně porostlý (louka, pastvina apod.) Takový terén se vybírá proto, aby psovod mohl psa dobře kontrolovat a usměrňovat na dlouhé šňůře. Když si psovod vybral terén, vybere si i vhodné předměty, se kterými bude prvotní nácvik provádět. Jedná se o předměty, které se dobře pohazují, dále pak takové, které pes již předtím přinášel (aportoval) čepici, rukavice, bota apod. Po vybrání předmětů si psovod připraví jako pomůcku k nácviku i dlouhou šňůru a pamlsek. Psovod po příchodu do terénu se psem kde chce provádět prvotní nácvik postupuje následovně: Psu, který sedí u levé nohy psovoda, sejme náhubek a jeden konec šňůry připne psovi na obojek a druhý konec drží v ruce. Poté vezme psovod již předem připravený předmět a postupuje myšlenou osou postupu v terénu. S připraveným předmětem si pohazuje, čímž upoutává pozornost psa na předmět, přitom jde se psem přímým směrem. Po několika krocích se psovod stočí do pravé nebo levé strany a bud pravou nebo levou rukou hodí předmět před sebe do vzdálenosti délky šňůry, tj. 10 -15 metrů, aby pes hozený předmět viděl. Psovod hází předmět pravou rukou když vysílá psa do pravé strany, levou rukou při vysílání psa do levé strany. V okamžiku, kdy předmět ještě letí vzduchem, psovod dává psovi povel "REVÍR APORT!" rozbíhá se se psem a tohoto za předmětem vypouští. Dobíhá-li pes k předmětu, může psovod opakovat povel "APORT!" a jakmile pes uchopí aport, dává psovod povel "KE MNĚ!". Nechce-li pes na povel reagovat, přitáhne si psovod psa na šňůře. Pes má po uchopení předmětu co nejkratším směrem přiběhnout k psovodovi a předmět odevzdat. Po přiběhnutí si pes musí sednout před psovoda a předmět držet do té doby, než mu psovod předmět odebere. Po odebrání předmětu psovod psa pochválí, nechá chvilku psa sedět a dá psovi povel "K NOZE!" Po usednutí psa k noze znovu psovod vykročí po ose postupu, ujde se psem několik kroků, stočí se se psem do levé strany a již známým způsobem hází předmět levou rukou. Jinak je způsob stejný. Tuto prvotní fázi nácviku musí psovod opakovat několikrát za sebou, aby pes nabyl zkušenost, že na povel "REVÍR APORT!" má vyběhnout do naznačeného směru, nalézt předmět a co nejrychleji se vrátit k psovodovi. Dlouhé šňůry při tomto nácviku používáme hlavně k přesnému provádění přivolání a tím již od samého začátku budujeme dokonalou ovladatelnost psa.

Druhá fáze nácviku:

K této fázi nácviku přistupuje psovod tehdy, když pes již na povel "REVÍR APORT!" vybíhá do naznačeného směru a pohozené předměty bezpečně a poslušně přináší. Zde psovod ještě zůstává na stejném terénu jako při první fázi nácviku i postup je stejný, tzn. povely posunky, rozdíl je zde pouze v provádění. Psovod jde se psem po ose postupu, psa má upoutaného na dlouhé šňůře, sebou má již dva různé předměty. Po ujití několika kroků se psovod stočí na pravou stranu, viditelně hodí předmět na délku šňůry a psa již známým způsobem pra předmět vyšle. Sám nezůstává stát a využije momentu, kdy mu pes hledá odhozený předmět k tomu, že druhý předmět odhodí na druhou stranu, aby pes o něm již nevěděl a házený předmět neviděl. Když pes přinese první předmět, psovod jej pochválí, předmět odebere, popojde se psem několik kroků, stočí se na levou stranu a psa povelem "REVÍR APORT!" s ukázáním levou rukou vysílá do směru, aby odhozený předmět vyhledal. V tomto případě může psovod se psem do směru vyběhnout a rozběhne-li se pes do naznačeného směru znovu, psovod popojde několik kroků, odhodí předmět do pravé strany a tak postupuje několikrát za sebou, aby si pes navykl již odhozené předměty vyhledávat. Tuto fázi nácviku psovod neustále opakuje a ke konci této fáze nácviku již předměty předem do prostoru odnáší tak, aby je pes neviděl a nesmí zapomínat i na to, aby pozvolna i psovi prodlužoval šířku revíru, tzn., že předměty již roznáší na větší vzdálenost, než je délka šňůry, psa má stále upoutaného na šňůře. To proto, kdyby v některých momentech pes nechtěl uposlechnout na povel "KE MNĚ!", aby si psovod pomohl dlouhou šňůrou.

Při rozhazování předmětů musí psovod dávat pozor, aby se pes nenaučil předměty vyhledávat po stopách zanechaných psovodem. Při revíru má pes pracovat s polovysokým nosem a předměty zjistit větřením, proto psovod při rozhazování předmětů musí vyjít do směru a pak předmět odhodit tak, aby již k předmětu nevedly pachové stopy. Psovod musí zůstat i u vybraného terénu jako v první fázi nácviku. Kdyby si vybral porostlejší terén a musel ještě pracovat , s dlouhou šňůrou, tato by při nácviku zachytávala za různé křoví a psa v práci brzdila. Proto dokud psovod nemá u psa naprostou ovladatelnost, pes nereaguje dobře na povely, nebo signály psovoda, je nucen pracovat ještě s dlouhou šňůrou a nesmí měnit porostlejší terén. Když psovod vybudoval dobrý zájem u psa o přinášení předmětů, pes je ovladatelný a poslušný, přistupuje psovod k další fázi nácviku.

Třetí fáze nácviku:

Je obdobná jako druhá fáze, rozdíl je pouze v tom, že psovod již psa navyká vyhledávat předměty v různém terénu, který je značně porostlý, nebo členitý apod. V tomto případě si psovod vybere takový terén, aby se mohl pohybovat se psem středem prováděného revíru a jde bud po lesní cestě nebo pěšině. Zpočátku si psovod rozhazuje předměty sám, aby pes neviděl, že se něco v prostoru připravuje. Při rozhazování předmětů si psovod pro kontrolu dělá na ose postupu šipky, a to proto, aby věděl, ve kterém směru má předměty hozeny. Zde již psovod používá více předmětů různé velikosti a druhu: Po připravení prostoru, ve kterém bude psovod provádět revír, dá psu řádný výběh a u psů, kteří nejsou ještě dobře ovladatelní, připne dlouhou šňůru, tuto nechá psovi volně tahat za sebou a použije ji jen v tom případě, když pes nechce uposlechnout při přivolání. S takto připraveným psem psovod postupuje středem vyznačeného prostoru, stočí se s ním do pravé strany a povelem "REVÍR APORT!" a ukázáním pravou rukou vysílá psa. Psovod nezůstane stát na místě, ale pomalu postupuje a sleduje psa, který v naznačeném prostoru vyhledává předmět. Psovod musí rovněž dbát toho, aby pes neběhal příliš dopředu, ale musí terén prohledávat hlavně do stran. Jakmile pes nalezne předmět, psovod dává povel "KE MNĚ!" nebo signál tlesknutím rukou. Pes s nalezeným předmětem musí vždy řádně předsednout před psovoda, psovod psa pochválí, předmět odebere a může psu dát odměnu. Tím si psovod utvrzuje jak přinášení předmětů, tak i přivolání psa. Psu pak dává povel "K NOZE!", popojde se psem na vyznačené místo šipkou a vyšle psa stejným způsobem do levé strany.

Nácvik revírování provádí psovod na dlouhé šňůře tak dlouho, dokud není pes naprosto zvladatelný. V případě, kdy má psovod jistotu, že je pes ovladatelný, reaguje na povely a signály psovoda, provádí revírování bez dlouhé šňůry. Prohledávání terénu provádí tak, že prostor, ve kterém má psovod provádět výcvik, mu předem připraví pomocník, tzn., rozhází předměty, aby o nich psovod již nevěděl, pes musí prostor prohledat a předměty nalézt. Psovod se při nácviku revírování musí chovat bojově, na psa nemá příliš hlasitě volat nebo dokonce křičet. Pes má při revírování pracovat živě, reagovat na povely nebo signály psovoda, musí prorevírovat co největší prostor a s nalezenými předměty se co nejrychleji vracet k psovodovi. Po přiběhnutí má pes bez povelu sednout před psovoda a odevzdat mu nalezený předmět. Po chvilce držení předmětu mu jej psovod odebere a pochválí.

Ukončený cvik považujeme tehdy, když pes na jeden povel a ukázání do směru vyběhne, odhozený předmět vyhledá a přinese. Po odebrání předmětu psovod pokračuje v prohledá vání prostoru, pes je naprosto ovladatelný a prohledávání nám provádí od osy postupu asi 60 až 70 m na každou stranu a do hloubky asi 400 až 500 metrů. V praxi pak může být revír ještě delší a hlubší.

Nejčastější chyby:

• pes nám hledá předměty podle zanechaných stop,
• předměty psovod nebo pomocník pokládá a neodhazuje,
• psovod je při práci na revíru nedůsledný, nešikovný až zbrklý,
• psovod přestane brzy používat dlouhé šňůry, pes je nezvladatelný,
• pes dobře neaportuje různé předměty a, psovod započne s revírováním.

NÁCVIK PSA NA REVÍR S VYHLEDÁNÍM A VYŠTĚKÁNÍM UKRYTÉ OSOBY:

Účel cviku:

Účelem cviku je naučit psa, aby na rozkaz psovoda prohledaI určitý úsek terénu nebo objektu, vyhledal ukrytou .osobu nebo více osob a na tyto štěkotem upozornil psovoda. Terén nebo, objekt má pes prohledávat plánovitě podle pokynů psovoda, zvláště v nepřehledném terénu. Nalezne-li osobu, musí u ní vytrvale štěkat a znemožnit osobě odchod. Při průzkumu terénu pracuje pes svým výborným čichem i sluchem a konečně i zrakem. Při nácviku se musí dbát toho, aby se pes, neřídil případnými pachovými stopami.

Terén má pes prohledávat s polovysokým nosem a osobu: má nalézt podle navětření pachu.

Podmíněné podněty jsou: povely psovoda "REVÍR!" při odvolání od pomocníka "K NOZE!". Posunek ukázání rukou do směru, kde má být ukryta osoba.

Povzbuzující podmíněné podněty jsou: "DEJ POZOR!" HODNÝ! ", "ŠTĚKEJ!".

Nepodmíněné podněty jsou: použití dlouhé šňůry, pochvala pohlazením, podání pamlsku.

Jako pomůcku používáme: dlouhou šňůru, pamlsek, ochrannou klec pro pomocníka a zástěny.

Způsob provádění nácviku:

Nácvik revírování provádíme v náhubku u psů, kteří nenapadají pomocníka bez náhubku. Než započneme s nácvikem revírování na ukrytou osobu, je třeba, aby pes již ovládal cvik "ŠTĚKEJ!", aby byl dostatečně zlobivý a přiměřeně ovladatelný.

První fáze nácviku:

V první fázi nácviku si musí psovod vybrat vhodný prostor,, ve kterém bude revírování provádět. Vhodným je myšleno takový terén, který není tolik porostlý. V terénu si pak zvolíme úsek asi 100 m široký a 200 metrů dlouhý. Abychom v prvotním nácviku zabránili psu napadání pomocníka, použijeme ochranné klece v průměru 1X1 metr, zhotovené ze železné: konstrukce a drátěného pletiva. Tuto klec pak umístíme s pomocníkem v uvedeném prostoru. V kleci je pomocník dobře viditelný a pes jej nemůže napadat.

Klec s pomocníkem se umisťuje asi 50 metrů vpravo nebo vlevo, podle rozhodnutí psovoda od výchozího stanoviště, tj. od osy postupu. Psovod si připraví psa připnutím dlouhé šňůry k obojku a vyjde s ním po ose postupu a když dojde do úrovně, kde je klec s pomocníkem, stočí se do pravé strany nebo do levé strany podle toho, na které straně je pomocník. Upozorní psa povelem "DEJ POZOR!" a ukázáním do směru, kde je pomocník v kleci. Po upozornění psa respektive po vydráždění psa na pomocníka, vysílá psa povelem "REVÍR!" k pomocníkovi a se psem vyběhne do směru. Po doběhnutí psa k pomocníkovi má na pomocníka štěkat, psovod jej drží na. dlouhé šňůře a je u psa na kratší vzdálenost. Když pes sám na pomocníka štěká, psovod jej z povzdálí pochválí a opakuje povel "REVÍR!". Přitom ručkuje po šňůře ke psu, kde po určitou dobu štěkání pak dává psovod povel "DOST!", "K NOZE!"' a zároveň trhne šňůrou. Po usednutí psa k noze psovoda tohoto psovod řádně pochválí, nebo dá psu pamlsek. Po pochvale psa pak provede s pomocníkem krátký výslech. Výslech se° provádí proto, aby pes nabyl tu zkušenost, že když osobu vyštěkal, že o ni psovod projevil zájem. Při výslechu pes sedí u levé nohy psovoda a pozorně má sledovat vyslýchanou osobu. Po tomto úkonu pak psovod se psem odchází a může ten-to nácvik opakovat několikrát.

U psů, kteří o pomocníka nejeví zájem při upozorňování psovodem musí pomocník psa na sebe upoutat a to tím, že se v kleci pohne, zarachotí na klec apod. Psovod při tom dává psovi povel "DEJ POZOR!" a ukazuje směrem, kde je ukryt pomocník. Když je pes dostatečně vydrážděn, psovod se psem. vyběhne do směru k pomocníkovi a zůstane stát na kratší vzdálenost za psem. Jestliže pes znovu nejeví o pomocníka zájem (štěkat) pomocník v kleci psa vydráždi. Když se pes: rozštěká, dává psovod povel "REVÍR!", "ŠTĚKEJ!". Při štěkání musí pomocník zůstat v klidu proto, aby se pes učil vyštěkávat osobu, která je v klidu a nesmí čekat na pohyb pomocníka. Psovod pak stále musí opakovat povel "REVÍR!", "ŠTĚKEJ! . Po určité době, kdy pes na pomocníka štěká, dá psovod psu povel "DOST!" "K NOZE!" a když pes sedí u nohy psovoda, řádně jej pochválí a odmění. Pak znovu jako v prvém případě následuje krátký výslech. Tento nácvik pak psovod několikrát za sebou opakuje, až pes nabude zkušenost, že na ukázání do směru má vyběhnout a nalezenou osobu vyštěkat. U psů, kteří mají snahu pomocníka napadat je postup stejný jako v předešlém případě. Rozdíl je pouze v tom, že pomocník musí v kleci stát naprosto v klidu, aby nezavdával příčinu k napadání psem při štěkání. Psovod pak musí v tomto případě pracovat se šňůrou, a to tím způsobem, že když pes na povel "REVÍR!" doběhne k pomocníkovi a' má snahu tohoto napadnout, musí mu v tomto počínání psovod šňůrou zabránit, tím že se šňůrou prudce trhne a v zápětí dá psovi povel "REVÍR!", a to proto, aby se pes po trhnutí za šňůru nevracel k psovodovi. Když pes štěká, psovod mu povolí šňůru a udržuje jej povelem "ZŮSTAŇ!" a opakuje povel "REVÍR!". Zaútočí-li pes na pomocníka, opět psovod prudce trhne šňůrou a znovu opakuje povel "REVÍR!". Po chvilce psovod přiručkuje po šňůře ke psu, dá poval "DOST!", "K NOZE!" a následuje stejný postup jako v předešlém nácviku. Tento nácvik do jednoho směru psovod opakuje několikrát za sebou. Když pes nabude zkušenost, že na povel "REVÍR!" vyběhne do naznačeného směru a osobu vyštěkává, přistupuje psovod k další fázi nácviku revírování.

Se psem začne nacvičovat revírování již na dva směry. Provádí se tím způsobem., že do míst, kde byl pomocník, postaví se zástěna a klec s pomocníkem se přemístí na druhou stranu, asi 50 metrů od osy postupu, ale více dopředu, aby nebyl pomocník v úrovni se zástěnou. Psovod postupuje se psem na dlouhé šňůře, stáčí se se psem na pravou stranu, vysílá psa s povelem "REVÍR!" do směru, kde předtím již pomocník byl. V okamžiku, kdy pes doběhne k zástěně, pomocníka nenachází, psovod jej přivolává povelem "KE MNĚ!" a když pes nechce ihned uposlechnout a přijít k psovodovi, použije psovod dlouhé šňůry. Jakmile pes přibíhá k psovodovi, tento se rozbíhá na druhou stranu do leva, ukazuje do tohoto směru, levou rukou a dává psovi povel "REVÍR!". Pes po přiběhnutí k pomocníkovi, který je v ochranné kleci, má ihned štěkat. Psovod přiběhne ke psu, tohoto nechá chvilku štěkat a pak psa od pomocníka od volává. Když pes sedí u levé nohy psovoda, tento jej pochválí a dá odměnu.

Nácvik provádí psovod tak dlouho, dokud pes nenabyl tu zkušenost, že na povel "REVÍR!" a ukázání do směru má prohledat prostor a ukrytou osobu najít a vyštěkat. V případě,. kdy psovod nemá k dispozici ochrannou klec pro pomocníka, provádí nácvik následovně:

Pomocníka nechá ukrýt v prostoru tak, aby byl částečně: psem viděn. Psovod má psa na krátkém vodítku v náhubku, psa upozorní na pomocníka povelem "DEJ POZOR!" a ukazováním do směru, kde je pomocník. Je-li pes dostatečně vydrážděný a ví o pomocníkovi, který se může zpočátku i trochu pohnout, aby na sebe psa upozornil, rozbíhá se psovod se psem k pomocníkovi, přičemž dá psovi povel "REVÍR!". Po doběh-nutí psa k pomocníkovi má jej vyštěkat. Psovod musí dbát toho, aby pes pomocníka nenapadal a vyštěkával na volném vodítku, vodítko nesmí být napnuté. Má-li pes snahu napadnout pomocníka, musí mu v tom psovod zabránit trhnutím. jak bylo již uvedeno. Po určité době pak psovod psa již známým způsobem od pomocníka odvolá a pochválí. Tento nácvik opakuje psovod několikrát za sebou. Později psovod přistupuje k nácviku revírování na dlouhé šňůře. Způsob provádění je stejný jako v prvním případě pouze s tím rozdílem, že psovod již za psem ihned neběží, ale nechá psa určitou dobu štěkat na pomocníka. Pes má štěkat tak dlouho, dokud nepřijde psovod a psa neodvolá. V tomto případě psovod již nacvičuje vytrvalost štěkání.

Při tomto nácviku může psovod využít i druhého pomocníka k tomu, aby psa, který má ještě snahu napadat, držel na. dlouhé šňůře.

Psovod vyšle psa s povelem "REVÍR!" k pomocníkovi a druhý pomocník, který drží konec šňůry musí dávat pozor, aby pes zbytečně nenapadal. Má-li pes snahu napadat, trhne prudce za šňůru, psovod pak ihned opakuje povel "REVÍR!". Po trhnutí za šňůru musí pomocník tuto ihned povolit, aby se pes. neučil vyštěkávat na napnuté šňůře, ale aby se učil vyštěkávat volně. Po určité době psovod jde ke psu a dává pozor na psa, .aby neměl snahu napadnout pomocníka. Stává se, že po příchodu psovoda ke psu tento má snahu na pomocníka za- útočit. Psovod v takovémto případě psa nechválí, ale ihned po příchodu dá psu povel "DOST!" "K NOZE!" a pomocník trhne šňůrou. Psa psovod pochválí až když mu sedí u levé nohy. Tento nácvik provádí psovod .tak dlouho, dokud pes není dostatečně ovladatelný a pomocníka nenapadá. Pak může psovod přistoupit k nácviku bez dlouhé šňůry, revírování se pak provádí již do více směrů, aby se pes naučil revírovat, tzn. prohledávat jak terén, tak i objekty. U psů, kteří napadají pomocníka je možno nácvik provádět na více pomocníků, a to tak, že tito se postaví zády k sobě a psa se snaží udržet, aby je nemohl napadnout zezadu. Důležité je, aby pomocníci stálí naprosto v klidu, někdy stačí malé pohnutí a pes začne napadat. Pes, který stále pomocníky napadá, musí si psovod takového psa usměrňovat sám, aby zde pak pes vzhledem k tomu, že nemůže kousnout nezapíral. Více pomocníků nedáváme jen pro psy, kteří mají snahu napadat, ale i ostatním psům, protože pes nám má vyštěkat i více pomocníků. Tento nácvik psovod provádí delší dobu. Začne-li pes vyštěkávat více osob, pak psovod postupně pomocníky ubírá až zůstane jeden pomocník. Při nácviku nesmí psovod příliš pospíchat, musí být trpělivý a hlavně dbát toho, aby pes dobře na ukrytou osobu štěkal do té doby než k němu přijde psovod.

Psovod se při nácviku revírování musí chovat bojově, revír provádět co nejtišeji, povely a signály musí dávat tiše. Když pes najde osobu nebo více osob, musí na tyto vytrvale :štěkat do té doby, než k němu přijde psovod. Nesmí se stát to, aby psovod při nácviku odvolával psa na velkou vzdálenost, znamenalo by to, že v praxi by mohl pes vyštěkat a než by přišel psovod, mohli by od osoby odejít. Proto psovod musí při nácviku dbát toho, aby psa učil vytrvale štěkat. Rovněž psovod nesmí při nácviku zapomínat na měnění pomocníka, místa, ve kterém revírování provádí, polohu pomocníků apod.

Provádění revíru v jednom místě se stejným pomocníkem v jedné poloze má za následek nežádoucí spojitosti. Při nácviku musí psovod pro psa připravovat stále jiné situace, aby pes byl dobře připraven pro praktický výkon služby. Psovod nesmí nácvik provádět pouze v denní době, ale začít s nácvikem v noční době. Psovod musí učit psa revírovat nejen v prostoru, tj. les, pastviny apod., ale i v objektech jako je sklep, půda, objekty JZD, bunkry, chatařské oblasti, vlakových soupravách, stozích apod.

Když psovod naučil psa vyštěkávat ukrytou osobu již bez dlouhé šňůry, tzn., že pes nenapadá, je ovladatelný, a revírování provádí do více směrů rychle a přesně podle pokynů, je výcvik psa revírování ukončen.

Nejčastější chyby:

• psovod nestřídá pomocníky, jejich polohy a provádí nácvik revírování stále na jednom místě,
• psovod provádí nácvik revírování stále jen v denní době,
• psovod odvolává psa od pomocníka na velkou vzdálenost,
• pes je ještě nezvladatelný a psovod přestal používat dlouhé šňůry.
   

NÁCVIK HLÍDÁNÍ PŘI OSOBNÍ PROHLÍDCE A DOPROVOD ZADRŽENÉHO:

Účel cviku:

Účelem cviku je naučit psa při osobní prohlídce pozorně sledovat osobu, u které psovod provádí osobní prohlídku a při sebemenším pokusu o útěk nebo útok na psovoda, musí pes okamžitě osobu zneškodnit. Při doprovodu musí pes osobu pozorně sledovat a pokusí-li se o útěk nebo útok na psovoda, musí ji pes okamžitě zneškodnit. Než přistoupíme k tomuto nácviku, musí pes již znát cvik lehni, zůstaň na místě, chůzí u nohy psovoda, být zvladatelný, mít dostatečnou zlobivost a dobrý zákus do cvičného rukávu.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněný podnět je povel psovoda "HLÍDEJ!". Nepodmíněný podnět je pomocník.

První fázi nácviku provádíme hlavně tehdy, dokud není pes rozdrážděný, tzn. provádíme nácvik v klidu, pomocníka ukryjeme za nějaké křoví tak, aby psovod postupoval po trase (pěšina v lese, lesní cesta apod.). Pomocník je ukrytý v křoví. Psovod postupuje po ose postupu, psa má na krátkém vodítku v náhubku. Dojde-li psovod na úroveň kde je ukrytý pomocník, zastaví se, dá psu povel "SEDNI! ", nechá pomocníka vystoupit z úkrytu a provede s ním krátký výslech (co zde děláte, odkud jste, předložte mi občanský průkaz).

Po krátkém výslechu upozorní pomocníka, že u něho bude provedena osobní prohlídka a k tomuto si také pomocníka připraví ( rozkročte se, dejte ruce nahoru apod. ), pes stále sedí u levé nohy psovoda. Když si psovod pomocníka připravil k provedení osobní prohlídky, dá psovi povel "LEHNI! ", "ZŮSTAŇ!", "HLEDEJ!". Povel "HLÍDEJ!" je povelem hlavním, ostatní povely používá psovod zpočátku nácviku jako povelů pomocných. Jestliže pes soustředil pozornost na pomocníka, odchází psovod provést osobní prohlídku. Při osobní prohlídce stojí psovod vždy za pomocníkem tak, aby na psa viděl, tzn., aby mohl při nácviku psa usměrnit a aby psu ve výhledu nepřekážel. V případě, kdy pes na pomocníka zbytečně vyráží musí psovod povelem "ZŮSTAŇ!" psa stále udržovat na místě, pomocník musí v tomto případě zůstat naprosto v klidu. U psa, který nejeví o pomocníka zájem, psovod poklepáním po ramenou pomocníkovi upozorňuje psa k pozornosti a rovněž může i pomocník na psovoda při osobní prohlídce udělat přepad. Při provedeném přepadu psovod dává psu povel "DRŽ!", později pak mění povel na povel "BRAŇ!". Přepad u slabších psů se provádí častěji. U psů s větší zlobivostí a ostrostí se přepad provádí jen ojediněle pouze proto, aby pes věděl, když takováto situace nastane, co má dělat. U psů s větší zlobivostí' a ostrostí, kde je nebezpečí zbytečného napadání pomocníka, psovod může hlídání při osobní prohlídce nacvičovat za pomoci dlouhé šňůry. Toto se provádí tím způsobem, že druhý pomocník drží konec dlouhé šňůry, je v úkrytu a pozorně sleduje psa s psovodem, který provádí osobní prohlídku. V případě, kdy by chtěl pes na pomocníka bezdůvodně zaútočit, psovod dá psu povel "ZŮSTAŇ!" a druhý pomocník, který drží konec dlouhé šňůry s tímto trhne a nedovolí psu, aby na pomocníka zaútočil. Pes nesmí vidět odkud trhnutí za šňůru přišlo, aby nedošlo k zaútočení psa na druhého pomocníka. Proto je pomocník připravený se šňůrou v úkrytu. Nácvik psovod opakuje tak dlouho, dokud není pes naprosto ovladatelný a zbytečně pomocníka nenapadá. Osobní prohlídku psovod provádí vždy od hlavy až k nohám. Po provedené osobní prohlídce se psovod vrací ke psu tím způsobem, aby při příchodu psa obešel a psu nepřekážel ve výhledu. Po vrácení se psovoda ke psu dá nejdříve psovi povel "SEDNI!" uchopí jej za vodítko, pomocníkovi přikáže, aby dal ruče dolu a upozorní jej, že bude předveden na OVB. Přikáže pomocníkovi, aby se otočil a postupoval před ním. Psovod dá psovi povel "K NOZE!" a současně vykročí za pomocníkem asi ve vzdálenosti 2-3 metrů a dává psovi povel "DEJ POZOR! ". Pes má jít u levé nohy psovoda. Tento prvotní nácvik má psovod provádět na krátkém vodítku, při doprovodu má pes pomocníka pozorně sledovat. V dalším nácviku pak psovod může použít dlouhé šňůry, kterou nechá volně táhnout za psem. V případě potřeby psa na šňůře usměrní, nácvik provádí na vodítku nebo na dlouhé šňůře tak dlouho, dokud pes není naprosto zvladatelný, poslušný a dbá povelů a rozkazů psovoda. Když je pes dostatečně zvladatelný a poslušný, psovod provádí jak hlídání, tak i doprovod bez použití vodítka i dlouhé šňůry a pes je bez náhubku. Při nácviku doprovodu nesmí psovod zapomínat na to, aby občas pomocník provedl na psovoda přepad nebo útěk. Postupně pak tento nácvik zařazujeme i při výcviku zadržení, vyštěkání osoby na revíru při nočním výcviku apod. Hlídání při osobní prohlídce a doprovod zadrženého spojujeme s náročnějšími cviky, tehdy když je pes při těchto cvicích na prosto ovladatelný. Psovod nesmí zapomenout nácvik provádět i v noční době. Nejdříve nácvik provádí za šera a pak po stupně přechází na noční dobu, mění pomocníky, místo o provádění nácviku apod.

Hotový cvik považujeme tehdy, kdy pes na rozkaz psovoda pozorně sleduje osobu, u které je prováděna osobní prohlídka. V případě, kdy osoba na psovoda zaútočí nebo se dá na útěk, musí ji pes okamžitě bez jakéhokoliv povelu psovoda zneškodnit. Při doprovodu pes musí eskortovanou osobu pozorně sledovat a dá-li se osoba na útěk nebo vede útok na psovoda, musí ji pes okamžitě zneškodnit.

Nejčastější chyby:

• psovod dá. psu při prohlídce nejdříve povel "LEHNI!" a pak teprve nechá dát pomocníkovi ruce nahoru, pes pak na osobu vyráží,
• psovod předčasně přestal používat vodítka nebo dlouhé šňůry a pes je nezvladatelný,
• psovod provádí nácvik stále na jednoho pomocníka a v jednom místě,
• psovod provádí nácvik jen v denní době a nepřechází na noční dobu.

NÁCVIK PSA NA STRÁŽNÍ SLUŽBU NA MÍSTĚ:

Účel cviku:

Účelem cviku je využít u psa schopností postřehnout čichem nebo sluchem na velkou vzdálenost přibližující se osobu a upozornit na její přítomnost psovoda tichým charakteristickým chováním, bez štěkání nebo příliš hlasitého vrčení. V případě potřeby se musí pes pustit s osobou do rozhodného boje.

Než přistupuje psovod k tomuto nácviku, je nutné, aby pes již znal dobře rozkazovací cviky, aby uměl zadržet osobu a dobře kousal do cvičného rukávu; případně i do manžety: Pes nesmí reagovat na zvěř a musí být lhostejný ke střelbě.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněný podnět je povel psovoda "DEJ POZOR!" Nepodmíněný podnět je vodítko, šňůra, pochvala, odměna. Povel i pochvalu je nutné při tomto nácviku pronášet tlumeně. S tímto cvikem začínáme za soumraku a postupně přecházíme na noční dobu. V noční době je pes pozornější a ostražitější. V prvopočátku tohoto nácviku si psovod předem vybere místo, ve kterém bude nácvik provádět. Nejlépe vyhovuje stanoviště, které se nachází poblíž lesní cesty nebo pěšiny a je dostatečně vzdáleno od frekventovaných míst. Psovod se musí chovat jako na skutečné hlídce a psa musí stále udržovat v ostražitosti tím, že psu dává povel "DEJ POZOR!". Po zaujmutí stanoviště skryté hlídky si psovod vždy v začátku nácviku musí psa umístit tak, aby mu vítr přinášel pach přicházející osoby. Psovod se musí předem domluvit s pomocníkem o stanovišti hlídky, směru příchodu pomocníka a určí dobu, za kterou bude pomocník přicházet, tj. za 10-20 minut.

Pes na stanovišti má být pozorný a na přicházejícího pomocníka reagovat charakteristickým chováním (otočení hlavy do směru, postavením, větřením do prostoru odkud přichází pomocník, tichým zavrčením apod.). Toto charakteristické chování není u každého psa stejné, a proto je na psovodovi, aby si je v tomto případě vyzkoušel. Když přichází pomocník do prostoru, kde je ukryta hlídka se psem a pes na pomocníka upozorní psovoda, nechá psovod pomocníka přijít na 3-4 metry k hlídce, kde je pak zastavuje "STŮJ!" zde hlídka VB. Při tomto nácviku již můžeme různě kombinovat a měnit situace (pomocník se zastavuje, psovod provede výslech nebo osobní prohlídku a doprovod, v některých případech pomocníka propouští a střeží dál, jindy se pomocník na výzvu nezastaví a dá se na útěk, psovod vyšle psa k zadržení apod.). Když jsme psa naučili střežit na pevném stanovišti na méně frekventovaném místě, přistupuje psovod k nácviku již na větší vzdálenost, časový odstup, frekventovanější místa apod. Rovněž se začne nácvik ztěžovat tím, že 'pomocník přichází ke střeženému stanovišti z různých směrů. Psovod při tomto nácviku nesmí zapomínat na měnění pomocníka, připravovat pro psa stále nové situace a psa tím připravovat pro praktickou službu.

Cvik považujeme za ukončený tehdy, když nám pes na velkou vzdálenost za různých situací postřehne čichem nebo sluchem přicházející osobu a upozorní psovoda. Při střeže-ní pak nesmí pes hlasitě vrčet dokonce i štěkat, nebo reagovat na zvěř nebo výstřel. Jestliže je třeba; musí s osobou svést boj a tuto zneškodnit.

Nejčastější chyby:

• pes je bázlivý, v noční době nezadrží a je s ním prováděn tento nácvik,
• psovod provádí tento nácvik stále na jednom místě a nemění pomocníka,
• pes reaguje na zvěř, na střelbu a tím prozrazuje stanoviště hlídky,
• pes na stanovišti při navětření pomocníka hlasitě vrčí nebo štěká,
• psovod nacvičuje tento nácvik stále jen z večera a nemění čas střežení.

NÁCVIK PSA NA STRÁŽNÍ SLUŽBU ZA POHYBU

Účel cviku:

Účelem cviku je naučit psa a využít jeho schopnosti postřehnout čichem nebo sluchem na větší vzdálenost ukrytou osobu a na tuto psovoda upozornit svým charakteristickým chováním.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněný podnět je: povel psovoda "POZOR!" Nepodmíněný podnět je: šňůra, vodítko, pochvala, odměna. Při nácviku postupuje psovod obdobně jako při strážní službě na místě, tj. povely posunky jsou stejné a psovod je pronáší tlumeně. Rozdíl je pouze v tom, že psovod prochází úsekem, kde je ukrytý pomocník. Zpočátku tohoto nácviku se domluví s pomocníkem, kde tento bude ukrytý a za jakou dobu .a odkud bude psovod se psem postupovat, aby si psovod mohl psa sledovat a poznal, zda mu na ukrytého pomocníka pes reaguje. Psovod postupuje při obcházce tak, že má psa na vodítku před sebou, aby pes mohl lépe ukrytého pomocníka větřit. Aby byl pes pozornější, psovod jej povzbuzuje povelem. "DEJ POZOR!" lump apod. Přijde-li psovod se psem, kterého má na vodítku, do prostoru, kde je ukrytý pomocník, musí pes pomocníka označit buď (tichým zavrčením, nebo zastavením se a pozorováním do prostoru, kde je ukrytý pomocník, otočením hlavy apod.). Při prvotním nácviku musíme tento provádět na odlehlém místě, kde není takový provoz, aby pes se: mohl lépe soustředit a nebyl rušen jinými jevy. Když pes pomocníka označil, psovod přijde ke psu, zastaví se, dá psu povel "K NOZE!", "SEDNI!". Nechá pomocníka vystoupit (vystupte z úkrytu, zde hlídka VB) pak následuje krátký výslech, pes musí pomocníka pozorně sledovat. Zde může psovod zase navodit několik situací jako je perlustrace, osobní prohlídka, po výzvě pomocník nevystoupí a dá se na útěk, psovod pak provede se psem zadržení, doprovod zadrženého apod. V tomto nácviku psovod zase přizpůsobuje cvičení praxi. Jestliže pes pochopí, co od něho psovod požaduje, začne psovod nacvičovat tento nácvik za pomoci dlouhé šňůry, kdy má psa na větší vzdálenost před sebou a pes musí pak nalezenou osobu označit vrčením, nebo se vrací k psovodovi a tohoto pak k úkrytu osoby zavede, další postup je stejný, jak již bylo uvedeno. Rovněž v tomto nácviku je nežádoucí, aby pes reagoval na zvěř, mohlo by se stát, že by navětřil zvěř a ne pomocníka. Postupně pak psovod prodlužuje dobu obchůzky, mění místa, ve kterých provádí tento nácvik, mění i pomocníka začíná, za šera a postupně přechází na noční dobu. Ztěžuje nácvik tím, že jej provádí již ve více frekventovaných místech, blíže obytných domů, v ulicích apod.

Cvik je hotový tehdy, když pes při obchůzkové službě je ostražitý, včas psovoda upozorní na ukrytou osobu a v případě potřeby se s osobou pustí do rozhodného boje, nebo při prováděné perlustraci osoby, která by chtěla zaútočit na psovoda, okamžitě zneškodnit.

Nejčastější chyby:

• psovod nacvičuje tento cvik pouze na jednoho pomocníka v jednom místě,
• pes značně reaguje na zvěř a na střelbu, psovod neprodlužuje dobu obchůzky

NÁCVIK PSA PŘI NAPADENÍ PSOVODA JINOU OSOBOU:

Účel cviku:

Účelem cviku je naučit psa, aby uměl za různých situací zneškodnit osobu, která vede útok na psovoda.

S tímto nácvikem psovod začíná tehdy, když má psa dobře ovladatelného, pes má dobrou zlobivost, je nebojácný a umí kousat do cvičného rukávu nebo do cvičné manžety.

Způsob provádění nácviku:

Podmíněný podnět je povel psovoda "BRAŇ!"

Nepodmíněný podnět je vodítko, pochvala, odměna a zápolení s pomocníkem.

Prvotní nácvik psovod provádí v odlehlém místě, kde není pes rušen jinými jevy. Nácvik provádí psovod za šera a přechází postupně na noční dobu z toho důvodu, že pes je v noční době pozornější a ostražitější. K nácviku si psovod vybírá terén nebo prostor méně porostlý jako pastviny s ojedinělým křovím, chatařské oblasti apod. Do tohoto prostoru se předem ukryje pomocník, aby mohl co nejlépe na psovoda provést útok (přepad). Psovod pak přichází do prostoru, kde jde se  psem na krátkém vodítku a pes je bez náhubku. V okamžiku, kdy přijde se psem na úroveň ukrytého pomocníka, tento vyrazí prudce z úkrytu a vede útok na psovoda. V tom okamžiku psovod z počátku nácviku dává psovi povel "DRŽ!" v další fázi nácviku dává povel "BRAŇ!" Pes musí nebojácně proti pomocníkovi vyrazit a tohoto zneškodnit. Po zadržení pomocníka následuje osobní prohlídka a doprovod zadrženého. V dalším nácviku psovod ztěžuje výcvik tím, že vybírá k nácviku již rušivější prostředí, jako je ulice, domy, kde je větší frekvence a přizpůsobuje tak nácvik praktickému použití. Psovod musí rovněž tento nácvik v pozdější fázi provádět na manžetu, tzn., aby pes neviděl stále cvičný rukáv, ale aby dokázal zneškodnit osobu, která na sobě rukáv nemá. Musí rovněž měnit pomocníka, místa ve kterých nácvik provádí, dobu nácviku (zvečera až noční dobu). Musí psa navykat na různé situace, aby se v nich pes dokázal rychle orientovat.

Hotový cvik považujeme za ukončený tehdy, když pes za každé situace na jakémkoliv místě, kde je psovod napaden dokáže okamžitě osobu zneškodnit.

Nejčastější chyby:

• psovod nenaučil psa ostražitosti a dobrému zákusu a začne nacvičovat přepady,
• psovod nemění pomocníka a místo nácviku,
• psovod provádí nácvik stále na cvičný rukáv a pes když nevidí rukáv, nechce provádět zákus na manžetu ( pozor na nežádoucí spojitost).

NÁCVIK PSA NA ZÁKROKY V MÍSTNOSTECH:

Účel cviku:

Výcvikem je třeba psa naučit přivykat obranným pracem za ztížených podmínek, například když se jedná o zákrok proti více osobám, kdy na psa působí i jiné podněty vnějšího prostředí apod. Při obranných pracích jde i o správnou taktiku postupu psovoda.

Způsob provádění:

Podmíněný podnět je povel psovoda "DEJ POZOR!" a "BRAŇ! ". Nepodmíněný podnět je vodítko, pochvala, odměna, zápolení s pomocníkem.

Než započneme s výcvikem, je třeba připravit místnost, ve které bude nácvik prováděn. Místnost se přizpůsobí jako hostinec, tzn., aby tam byl hluk, cinkání sklenic, světlo apod. Prvotní nácvik provádí psovod se psem v náhubku, tzn., že zde ještě nebude zakročovat přímo se psem (zadržení), ale hlavně zde musí nejdříve psa přizpůsobovat prostředí, aby si pes. zvykl a pak teprve může dojít k likvidaci výtržníka. Psovod v tomto případě vejde do hostince se psem, který je opatřen náhubkem. Při vejití do místnosti, která znázorňuje hostinec, psovod se postaví, pozdraví a vyzve pomocníky, kteří jsou v místnosti, aby zůstali v klidu a upozorní je, že bude u nich provedena kontrola občanských průkazů. Po výzvě musejí pomocníci přestat s hlukem, psovod provádí kontrolu občanských průkazů. Pes přitom sedí u levé nohy psovoda a pozorně musí sledovat přítomné pomocníky. Když pes přivykl na jiné prostředí, ve kterém bude pracovat, tzn., na hluk, světlo, hraní rádia apod., začíná již náročnější nácvik, a to zákrok proti výtržníkům v místnosti. Situace se navodí tak, že psovod jde do hostince kde je výtržnost. V daném případě již psovod sundá, předem psu náhubek a po vejití do hostince, kde je značný hluk (křik, hádání apod.), psovod rázně vyzve přítomné aby zachovali klid. Pes sedí u levé nohy psovoda a musí pozorně sledovat přítomné osoby, psovod jej drží na krátkém vodítku v levé ruce, která má navlečené vodítko na zápěstí a psa psovod drží na krátko, pravá ruka je volná. Při vyzvání a přítomní zůstali v klidu pokračují dál v hluku a mají různé připomínky. Jeden z přítomných, který znázorňuje pomocníka a je opatřen ochranným rukávem, který má však schovaný pod civilním kabátem, a to proto, aby rukáv pes neviděl. Po chvilce dohadování psovoda s přítomnými označený pomocník se postaví u stolu. Psovod mu dává příkaz, aby zůstal na svém místě, pomocník neuposlechne a rychlým pohybem zaútočí na psovoda, který okamžitě dává z počátku nácviku psovi povel "DRŽ!", později, když pes ví o co jde dává povel "BRAŇ!" a vypouští psa na délku vodítka k provedení zákusu. Jakmile se pes zakousne do ruky pomocníka, ostatní přítomní musí již zachovat klid, tzn., nesmí výkon psa a psovoda rušit křikem apod. Po chvilce, kdy pes drží pomocníka za rukáv, psovod dá pokyn pomocníkovi, aby zůstal v klidu a odvolává psa již známým způsobem a nechá psa usednout k levé noze. Pomocníka pak psovod upozorní následujícím způsobem: Občane, jelikož jste se dopustil násilí na veřejném činiteli, jste zadržen a budete předveden na oddělení VB, jděte přede mnou a v případě útěku bude znovu použit služební pes. Pomocníka vyvede psovod z místnosti za doprovodu služ. psa. Tento nácvik musí psovod opakovat několikrát za sebou hlavně u slabších psů, kteří projevují při zákroku patřičnou opatrnost. Nácvik je možno nacvičovat i v náhubku. Je stejný jak již je popsán nácvik bez náhubku. Při těchto nácvicích hlavně jde o to přizpůsobovat situace tak, jak by se mohly vyskytnout v praktické službě, tzn., aby pes byl nebojácný a rázný i bez jakéhokoliv povelu, v případě, kdy je veden útok na psovoda zasáhl a osobu zneškodnil. Hotový cvik považujeme tehdy, když pes nebojácně vejde do místnosti i když je zde hluk, křik apod. a pokusí-li se některá z přítomných osob napadnout psovoda okamžitě ji musí zneškodnit.

Nejčastější chyby:

• pes je slabší povahy a pomocník se ho snaží zahnat,
• psovod nedodržuje správnou taktiku postupu při zákroku,
• psovod si nechá pomocníka dojít příliš blízko, pak zákrok není výrazný,
• pomocník nezaútočí na psovoda útočí na psa strká mu rukáv do mordy,
• psovod nemění místa provádění zákroku a nemění pomocníky,
• psovod nepřizpůsobuje zadržení praxi.
   

KONTROLNÍ OTÁZKY:

Kontrolní otázky k nácviku zákusu do volně drženého hadru a peška:

1. Jakých povelů a posunků používáme při nácviku zákusu do volně drženého hadru a peška.
2. Proč psovod nejdříve začíná s tímto nácvikem sám.
3. Kdy si psovod k tomuto nácviku přibírá pomocníka a proč.
4. Vyjmenujte některé chyby při nácviku do volně drženého hadru.
5. Kdy začínáme s nácvikem zákusu do peška.
6. Jak budete postupovat jako pomocník s peškem.
7. Jaká je úloha psovoda při tomto nácviku.
8. Proč pouštíme peška a dále psa znovu vydráždíme.
9. Co uděláte, když pes překusuje a nebo není aktivní.
10. Proč tento nácvik provádíme s více psy.

Kontrolní otázky k nácviku zákusu do rukávu a pouštění na rozkaz:

1. Jak psovod zajišťuje psa před nácvikem zákusu do rukávu v kruhové obraně.
2. Jaké povely budete jako psovod používat při nácviku zákusu do rukávu.
3. Co učiníte jako pomocník při tomto nácviku.
4. Vyjmenujte některé chyby, na které je třeba dávat při nácviku pozor.
5. Jakých povelů budete používat .při nácviku pouštění na rozkaz.
6. Vysvětlete činnost psovoda při nácviku pouštění na rozkaz.
7. Vysvětlete některé hlavní chyby při nácviku pouštění na rozkaz.

Kontrolní otázky k nácviku zadržení prchajícího pachatele bez protiútoku i s protiútokem:

1. Vysvětlete jak a kdy začínáme s nácvikem zadržení prchající osoby.
2. Jakých používáme povelů a posunků při zadržení.
3. Vysvětlete prvotní způsob nácviku zadržení prchající osoby,
4. Kdy považujeme tento cvik za ukončený.
5. Vyjmenujte některé chyby, kterých je nutno se při nácviku vyvarovat.
6. Vysvětlete způsob nácviku zadržení s protiútokem.
7. Vysvětlete činnost pomocníka při nácviku zadržení s protiútokem.
8. Kdy považujeme tento nácvik zadržení s protiútokem za ukončený.
9. Vyjmenujte některé hlavní chyby při tomto nácviku.

Kontrolní otázky k nácviku revíru na vyhledání lehkých předmětů a vyštěkání ukryté osoby:

1. Co musí pes znát než započneme s nácvikem revír na vyhledání a přinášení lehkých předmětů.
2. Jakých používáme povelů a posunků při nácviku revírování na lehké předměty.
3. Vysvětlete první fázi nácviku revírování na lehké předměty.
4. Vysvětlete, kdy považujeme cvik revírování na lehké předměty za ukončený.
5. Poukažte na některé chyby, kterých se má psovod při výcviku vyvarovat.
6. Vysvětlete významu cviku revír s vyhledáním a vyštěkáním. ukryté osoby.
7. Vysvětlete, jakých používáme při tomto nácviku povelů a posunků.
8. Vysvětlete způsob nácviku revír na vyhledání a vyštěkání ukryté osoby.
9. Vysvětlete význam pomocníka při nácviku.
10. Poukažte na některé chyby, kterých se musí psovod při výcviku vyvarovat.

Kontrolní otázky ke cvikům hlídání při osobni prohlídce a doprovodu zadrženého, strážní služba na místě, strážní služba za pohybu, přepady psovoda, zákroky v místnostech:

1. Které cviky má pes znát, než přistupujeme k nácviku hlídáni při osobní prohlídce.
2. Vysvětlete způsob nácviku hlídání při osobní prohlídce.
3. Jakých používáme povelů a posunků u cviku hlídání při osobní prohlídce.
4. Vysvětlete způsob nácviku při doprovodu zadrženého.
5. Poukažte na některé chyby u cviku hlídání při osobní prohlídce a doprovodu zadrženého.
6. Popište, jak budete provádět strážní službu na místě.
7. Vysvětlete způsob nácviku přepadů.
8. Poukažte na některé z chyb při nácviku strážní služby na místě.
9. Kdy považujeme nácvik přepady psovoda za ukončený.
10. Kdy začínáme s nácvikem zákroky v místnostech.
11. Vysvětlete způsob nácviku zákroku v místnostech.
12. Kdy považujeme tento cvik za ukončený.